Hlavní úlohou T lymfocytů je destrukce patogenů. Se stárnutím organismu však populace CD8+ pozitivních T buněk postupně infiltruje mozkovou tkáň a produkuje zde granzym K − prozánětlivou serinovou proteázu, která brání mozkovým buňkám v regeneraci. Větší množství CD8+ buněk zůstává v krevním oběhu (neinfiltrující populace), jejich role ve stárnutí mozku však dosud nebyla objasněna.
Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu nyní provedli sérii experimentů, během nichž mladším myším aplikovali CD8+ buňky od starých myší. Zjistili, že přítomnost „starších“ buněk ovlivňovala kognitivní schopnosti zvířat, a to jak na úrovni exprese genů, tak v testech rozpoznávání objektů a orientace v bludišti. Výzkumníci proto pomocí neutralizačních protilátek snížili počet „starých“ lymfocytů v krevním oběhu myšek a zjistili, že takto ošetřená zvířata jsou ve srovnání s kontrolní skupinou lepší v testech s bludištěm a profil genové exprese se podobal profilu mladších jedinců. Tým se dále zaměřil na roli granzymu K. Ukázalo se, že po podání inhibitoru tohoto enzymu vykazovaly myši lepší výsledky v kognitivním testování.
Autoři studie proto granzym K považují za nadějný cíl například v rámci výzkumu potenciálních možností léčby Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.1, 2
Chronický stres se už dlouho považuje za tichého zabijáka, který přispívá k různým zdravotním problémům, včetně úzkosti a diabetu. Je známo, že tyto potíže se objevují při dlouhých obdobích napětí bez možnosti odpočinku a návratu k normálnímu fungování. Dosud však nebylo známo, co přesně se děje na úrovni mozku.
Nedávno publikovaná studie čínských vědců ukázala, že u chronicky stresovaných myší dochází k rapidnímu stárnutí astrocytů v amygdale, tedy oblasti odpovědné za zpracování emocí. Astrocyty jsou klíčové pro udržování optimální hladiny mozkové aktivity a řízení chemické signalizace mezi mozkem a krevním oběhem. Přechod astrocytů v oblasti amygdaly do senescence během chronického stresu vedl ke ztrátě komunikace s ostatními neurony a zvýšené aktivitě amygdaly, která je úzce spojená s úzkostí i sníženou produkcí inzulinu.
Vědci byli schopni tento efekt zvrátit pomocí terapie senolytiky (léčivy pro selektivní odstranění senescentních buněk) nebo suplementace L-serinem − aminokyselinou klíčovou pro propojení mezi astrocyty a neurony.3, 4
Dlouho se předpokládalo, že savčí mozek se vyvíjí z jediné progenitorové buňky, ale studie vědců ze Stanfordovy univerzity ukázala, že náš mozek je ve skutečnosti zřejmě tvořen 2 různými orgány. Experimenty na myším modelu ukázaly, že zadní mozek, odpovědný za automatické reakce jako dýchání či pocit hladu, pochází stejně jako mícha z progenitorové buňky exprimující transkripční faktor Gbx2. Přední a střední mozek, jež mají na starosti vyšší kognitivní procesy, jsou naproti tomu potomky kmenové buňky exprimující protein Otx2. Tyto 2 populace buněk se přitom nikdy nepřekrývají, což by mohlo vysvětlovat, proč se dosud nepodařilo vypěstovat neurony zadního mozku z běžně dostupných neuronových kmenových buněk.7
Výzkumníci svá zjištění ověřovali u řady dalších modelových organismů – od mořských červů žaludovců přes akvarijní zebřičky až po kuřata – a u všech nalezli stejný vzorec. Například medúzy, které se od lidské vývojové větve oddělily asi před 700 miliony let, dokonce mají 2 zcela oddělené nervové soustavy na opačných koncích těla. To podle vedoucího studie dr. Kylea Loha naznačuje, že evoluce vzala 2 již existující nervové soustavy a natlačila je k sobě. „Mít mozek jako jeden orgán by pravděpodobně bylo efektivnější, ale jsme závislí na tomto prapůvodním uspořádání, kdy se mozek vytváří ze dvou samostatných částí,“ uzavírá.5
(este)
Zdroje:
1. Sucharov J., Bieri G., Pratt K. J. B. et al. Aged circulating CD8+ T cells and their secreted factors drive cognitive decline. Immunity 2026 Jun 9; 59 (6): 1651−1666.e8, doi: 10.1016/j.immuni.2026.04.014.
2. Steiner C. Immune cells in the blood drive brain ageing – blocking them improves memory. Nature 2026 May 14, doi: 10.1038/d41586-026-01531-7 [Epub ahead of print].
3. He A., Zhu Y., Liang C. et al. Amygdala astrocyte senescence drives stress-induced anxiety and hyperglycemia. Cell Metab 2026 Jul 7; 38 (7): 1385–1403.e10, doi: 10.1016/j.cmet.2026.03.006.
4. Wilcox C. Stress causes brain cells to rapidly age. ScienceAdviser, 2026 Jul 29. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-having-helpless-babies-part-being-human#stress-causes
5. Conger K. Human brain is two separate organs, Stanford Medicine-led research finds. Stanford Medicine, 2026 Sep 18. Dostupné na: https://med.stanford.edu/news/all-news/2026/09/two-separate-brains.html