Ještě před pár lety by léčba pankreatitidy u psů zahrnovala několikadenní hladovku, vysoké dávky infuzí a antibiotika. Dnes už však řada těchto postupů není rutinně doporučována. Co vše se tedy změnilo a jak vypadá současný management pankreatitidy?
V průběhu posledních desetiletí se problematice chronických zánětlivých enteropatií (CIE) u psů dostalo značné pozornosti. CIE se staly předmětem klinického výzkumu a pro jejich diagnostiku u psů a koček byly vytvořeny pokyny důležité pro standardizovaný přístup k pacientům.
Felinní idiopatická cystitida (FIC) představuje nejčastější příčinu onemocnění dolních cest močových u koček a je spojená s vysokou mírou recidiv. Recentní studie publikovaná v Journal of Veterinary Behavior přináší zásadní poznatek: Klíčovým prediktorem recidivy je úzkostný fenotyp kočky, nikoliv organická patologie. Terapeutický přístup by proto měl být multimodální – zahrnovat úpravu prostředí, behaviorální intervenci i cílenou dietu.
Z nedávno publikované 12leté italské retrospektivní analýzy se dozvídáme znepokojivá data o vysokém výskytu antibiotické (ATB) rezistence patogenů chirurgických a kousných ran. Následující text přehledně shrnuje nasbíraná data a nabízí praktická doporučení pro veterinární lékaře, jak správně uchopit management péče o rány.
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? A která bakterie dokáže tento úpadek ještě umocnit? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech koutů čerstvého vědeckého poznání o fascinujícím světě živočichů odpovídá naše další porce „jednohubek“.
Chronická bolest při osteoartritidě neovlivňuje pouze pohyb, ale působí i na chování, spánek a celkovou vitalitu zvířete. Moderní veterinární medicína proto stále více směřuje k včasné diagnostice a dlouhodobé cílené kontrole bolesti.
Makak pojmenovaný ReTro, který přišel na svět jako výsledek klonovacího experimentu čínských vědců, se dožil dospělosti. Jedná se o první takto úspěšné klonování, jež může být vstupní branou do dalšího výzkumu primátů. Co za úspěchem vědců stojí? A znamená to, že bychom byli schopní úspěšně klonovat lidi?
Předběžná reanalýza genomických dat nasbíraných na wuchanském tržišti naznačuje, že první přenos viru SARS-CoV-2 z nakaženého zvířete na člověka, jenž odstartoval pandemii COVID-19, proběhl právě zde. Naopak nedávná důkladná analýza genomů netopýřích koronavirů, které se zkoumají ve Wuchanském virologickém institutu, nepotvrdila, že by zde zkoumané kmeny patřily k nejbližším předkům SARS-CoV-2. Je tedy konečně jasno v tom, jak pandemie vznikla?
Kvůli aktuálnímu výskytu nové varianty opičích neštovic (mpox) vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Je situace opravdu tak alarmující a máme se bát další pandemie, nebo můžeme své pacienty uklidnit dobrými zprávami? A v jakých případech by měli lékaři v terénu přeci jen zpozornět? Na aktuální informace k tomuto tématu i širší kontext jsme se zeptali ředitele Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc.
Potvrzení příčiny alergické dermatitidy ve veterinární praxi může být složité a časově náročné. Svědění je však nutné řešit okamžitě, protože sebepoškozování vede k dalším komplikacím. Nicméně ani následné vyloučení prokázaných alergenů není vždy možné, a proto je dlouhodobá šetrná léčba pruritu klíčová jak pro diagnostiku, tak především pro samotnou kvalitu života zvířete. Moderní praxe z těchto důvodů preferují inovativní léčivé přípravky, jejichž mechanismus účinku je založen na přerušení cyklu svědění, respektive blokaci signálních drah svědění a zánětu. Mezi ně patří mimo jiné inhibitor Janusových kináz (JAKi) oklacitinib (Apoquel) a monoklonální protilátka lokivetmab (Cytopoint) cíleně neutralizující interleukin IL-31. Tyto přípravky navíc mají minimální negativní účinky, a to nejen na imunitní systém.
Psi mají neuvěřitelně vyvinutý čich, čehož člověk využívá v řadě oborů včetně medicíny. Nedávno publikována britská studie ověřovala, zda se psi (přesněji řečeno jejich čichové schopnosti) mohou stát pomocníky i při diagnostikování Parkinsonovy nemoci (PN). Jak čtyřnozí průzkumníci obstáli?
