Antimikrobiální rezistence (AMR) je celosvětový zdravotní problém přesahující hranice humánní medicíny. Veterináři malých zvířat stojí v 1. linii tohoto boje – každé podání antibiotika bez jasné indikace nebo bez antibiogramu přispívá k selekci rezistentních kmenů, jež se šíří mezi zvířaty, jejich majiteli i prostředím. Práce týmu z Turínské univerzity, publikovaná v únoru 2026 v časopisu Animals, shrnuje 12letá data z jedné referenční veterinární nemocnice (2013–2024) a jasně ukazuje, v jakém stavu se nachází citlivost na běžně používaná antibiotika u bakterií izolovaných z ran psů a koček.
Výsledky jsou alarmující − ATB, která veterináři v praxi nejčastěji empiricky nasazují (amoxicilin-klavulanát, cefalexin, enrofloxacin a marbofloxacin), vykazují vysoké míry rezistence.
Retrospektivně bylo analyzováno 41 případů psů a koček s chirurgickou infekcí rány (SSI) nebo infikovanou ránou po kousnutí, které byly vyšetřeny ve stejné veterinární nemocnici v severozápadní Itálii v letech 2013–2024. Podmínkou zařazení byl pozitivní kultivační nález s antibiogramem, přičemž vzorky byly odebrány přímo z ložiska infekce. Ze 41 případů bylo 29 (70,7 %) kultivačně pozitivních: 18 psů a 11 koček. Celkem bylo izolováno 35 bakteriálních kmenů (23 u psů, 12 u koček), přičemž u 4 psů a 1 kočky šlo o smíšenou infekci 2 či 3 patogeny.
Upozornění pro praxi: Studie pochází z jediné referenční nemocnice, takže výsledky nelze automaticky generalizovat na všechna pracoviště. Přesto trendy, které popisuje, odpovídají globálnímu obrazu AMR ve veterinární medicíně.
Nejčastěji izolovanými bakteriemi u psů byly Escherichia coli (21,7 %), Klebsiella pneumoniae (17,4 %) a Enterobacter cloacae (13,0 %). Staphylococcus pseudintermedius byl přítomen v menšině případů, nicméně právě u tohoto druhu a u S. aureus byla prokázána methicilinová rezistence (MRSP, MRSA). Z E. coli a K. pneumoniae pak část izolátů produkovala širokospektré beta-laktamázy (ESBL): pozitivitu ESBL vykazovaly 3 z 5 izolátů E. coli a 3 ze 4 izolátů K. pneumoniae. To znamená, že tyto bakterie jsou rezistentní vůči všem penicilinovým ATB, cefalosporinům i kombinacím s klavulanátem.
U koček dominovaly E. coli, E. cloacae a Pasteurella multocida (každá po 16,7 %). P. multocida si zachovala dobrou citlivost na většinu testovaných ATB, včetně amoxicilin-klavulanátu, cefalosporinů a fluorochinolonů, což je pozitivní zpráva zejména pro léčbu ran po kousnutí kočkami. Naopak E. cloacae u koček vykazoval extrémně vysokou míru rezistence − oba izoláty byly rezistentní na cefalexin, cefpodoxim, ceftiofur, amoxicilin-klavulanát, chloramfenikol, enrofloxacin, gentamicin, marbofloxacin, nitrofurantoin i tetracyklin. Účinným zůstal pouze amikacin.
Studie přinesla přehledné tabulky citlivosti pro nejčastější patogeny. Pro klinickou praxi jsou klíčová tato zjištění:
Studie odhalila, že empirická antibiotická léčba byla nasazena u všech 41 pacientů – tedy i u 12, kteří měli negativní kultivaci a u nichž by ATB vůbec nemusela být podána. Dokonce i tito pacienti tak dostávali amoxicilin-klavulanát nebo ampicilin, protože kultivační výsledek nebyl v době nasazení léčby ještě k dispozici.
U psů se SSI byl nejčastějším empirickým výběrem intravenózní ampicilin (8 z 14 případů) – přestože data ze studie ukazují, že ampicilin je u nejčastějších patogenů ran rezistentní v 80–100 % případů. U psů s ránami po kousnutí byl ve všech 4 případech podán marbofloxacin – navzdory vysoké míře rezistence vůči němu.
Klíčový závěr: Bez antibiogramu je výběr účinného ATB do značné míry hazardem. Literární data citovaná v článku uvádějí, že empirická léčba je nasazována v 86–88 % případů, přičemž hlavní bariérou jsou ekonomické důvody ze strany majitelů. Veterinář by měl důrazně doporučit kultivaci a antibiogram jako standard péče, a to zejména u ran infikovaných, nehojících se nebo opakujících se.
Autoři zdůrazňují One Health rozměr problému: Infikované rány u psů a koček jsou místem, kde rezistentní bakterie (MRSA, MRSP, ESBL produkující E. coli) přicházejí do přímého kontaktu s lidmi. Fyzický kontakt při péči o ránu (převazy, čištění, olizování) umožňuje přenos těchto patogenů na majitele, ostatní zvířata v domácnosti i do prostředí. Genetické studie potvrzují sdílené linie MRSA a ESBL produkujících kmenů mezi zvířaty a jejich lidskými společníky.
Veterinář má proto v rukou nejen zdraví svého pacienta, ale přispívá i k ochraně veřejného zdraví. Racionální používání antibiotik – tedy cílená, indikacemi podložená a antibiogramem vedená léčba – není jen doporučení odborných společností, ale jedná se také o zákonnou povinnost vyplývající z nařízení EU 2019/6, o veterinárních léčivých přípravcích, které striktně omezuje profylaktické a metafylaktické podávání antimikrobik.
Na základě výsledků studie lze formulovat tato doporučení pro každodenní praxi:
12letá data z italské referenční veterinární nemocnice potvrzují to, co jako veterináři v každodenní praxi zažíváme stále častěji: Bakterie izolované z ran psů a koček jsou rezistentní vůči lékům, které nám dříve spolehlivě fungovaly. Amoxicilin-klavulanát, cefalexin a fluorochinolony nelze v éře MRSP, MRSA a ESBL produkujících enterobakterií považovat za spolehlivou empirickou volbu pro infekce ran. Aminoglykosidy a karbapenemy si zatím citlivost zachovávají a je naší profesní i etickou odpovědností udělat vše pro to, aby tomu tak bylo i nadále.
(zar)
Zdroj: Danieli D., Amadori M., Crimi S. et al. Antimicrobial resistant isolates in surgical and bite wounds in dogs and cats: a 12-year retrospective analysis. Animals (Basel) 2026; 16 (3): 501, doi: 10.3390/ani16030501.
