Výskyt hypotenze během celkové anestezie u psů se dle literárních dat pohybuje mezi 7 a 38 %.1
Tab. 1 Předpokládané rizikové faktory
|
Situace, které ovlivňují kteroukoliv část kardiovaskulárního (KV) systému (srdce, cévy a cirkulující krev i plazmu)6 |
|
|
Vyšší nebo nižší věk psů2, 3 | |
|
Neurochirurgické operace3 | |
|
Nižší tělesná hmotnost1, 2 |
|
|
Hypotermie1, 7 |
|
|
Brachycefalie1, 7 |
|
Pozn.: Rizikovým faktorem pro bradykardii s hypotenzí je delší doba trvání anestezie.3 Rizikovými faktory pro bradykardii mohou být použití sedativ na bázi dexmedetomidinu, delší trvání anestezie nebo provádění ortopedických a neurochirurgických operací.3
Pro zachováni perfuze mozku a ledvin je potřeba udržovat střední arteriální tlak (AT) > 60 mmHg a systolický AT > 80 mmHg. Nejčastěji používanou metodou je nepřímé měření krevního tlaku, které zahrnuje dopplerovské a oscilometrické přístroje. Bohužel žádný z dostupných monitorů nesplňuje všechny požadavky na přesnost za všech podmínek. Jakmile u pacienta v anestezii zaznamenáme hypotenzi, je čas zamyslet se nad tím, co ji způsobuje a jak ji zvládnout.4
Je pacient v příliš hluboké anestezii? Umožnila by malá dávka analgetika omezit podávání inhalačních látek? Lze použít částečné injekční anestezie?
Může být indikované anticholinergikum. Pokud však zvíře dostalo v posledních přibližně 30 minutách alfa2-agonistu, jako je dexmedetomidin, mělo by se před použitím anticholinergika zvážit jeho zrušení atipamezolem.
Zdraví pacienti v anestezii mohou mít mírně snížený objem v důsledku nedostatku vody a přesunu tekutin, ke kterému může dojít v průběhu anestezie a operace. Za předpokladu normálního srdečního stavu se lze pokusit o bolusy 3−10 ml/kg krystaloidů s ohledem na celkový dodaný objem tekutin. Zdravý pacient, který neztrácí krev, nepotřebuje mnoho tekutin a 20−30 ml/kg celkem by v perianestetickém období mělo stačit, viz Odborné pokyny AAHA/AAFP k infuzní terapii psů a koček.
Tyto první 3 kroky by měly kontrolovat krevní tlak u většiny zdravých zvířat podstupujících krátký zákrok. U dlouhých zákroků nebo u pacientů se systémovým onemocněním může být navíc potřeba následující 4. krok.
Volba léku do značné míry závisí na celkovém stavu pacienta. Například dopamin je často účinný při zvyšování tlaku u zdravých, objemově stabilních psů a koček. U pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií však může být vhodnější použití vazopresoru, jako je fenylefrin či efedrin. Septičtí pacienti nebo pacienti se syndromem systémové zánětové odpovědi (SIRS) mohou ke zlepšení krevního tlaku potřebovat kombinaci vazopresorů a inotropů (viz tab. 2 a 3).
Tab. 2 Základní doporučení pro zvládnutí hypotenze4
|
1. Komunikace s operatérem/týmem |
|
|
2. Kontrola pacienta |
|
|
3. Snížit dávku inhalačního anestetika |
|
|
4. Zvážit funkčnost přístrojů, případný error |
|
|
5. I.v. podání tekutin |
|
|
6. Podání vazopresoru nebo ionotropních látek |
|
Tab. 3 Dávkování léčiv
|
Izotonické krystaloidy |
5–10 ml/kg během 5–10 min (nutné zvážit celkový objem podávané tekutiny) |
|
Hypertonicky roztok NaCl |
4 ml/kg během 15 min |
|
Syntetické koloidy |
3–5 ml/kg během 15 min |
|
Bolus efedrinu |
0,03–0,1 mg/kg i.v. |
|
Infuze dopaminu |
2–20 µg/kg/min |
|
Infuze dobutaminu |
2–20 µg/kg/min |
|
Infuze norepinefrinu |
0,1–2 µg/kg/min |
|
Bolus epinefrinu |
0,001–0,005 mg/kg |
|
Infuze epinefrinu |
0,01–0,2 µg/kg/min |
|
Vazopresin |
0,5–5 mU/kg/min |
Tab. 4 Hodnoty TK při hypotenzi
|
Systolický arteriální tlak |
< 80 mmHg |
|
Střední arteriální tlak |
< 60 mmHg |
|
Diastolický arteriální tlak |
< 40 mmHg |
|
Pokles oproti bdělému stavu |
o ≥ 30 % |
(kata)
Zdroje:
1. Miller L., Duncan J. C., Handel I. G. et al. Association between body mass and hypotension in dogs under general anaesthesia. J Small Anim Pract 2023; 64 (11): 687−695.
2. Croose E. What is the association between body mass and hypotension in dogs under general anaesthesia? Improve Veterinary Practice, 2025. Dostupné na: www.veterinary-practice.com/article/what-is-the-association-between-body-mass-and-hypotension-in-dogs-under-general-anaesthesia
3. Lin H. C. Incidence of bradycardia, hypotension, bradycardia with hypotension and their risk factors in dogs undergoing general anesthesia. Purdue University Graduate School, 2019. Dostupné na: https://doi.org/10.25394/PGS.8301062.v1
4. Love L. A quick guide to hypotension during anesthesia. North American Veterinary Anesthesia Society, 2019. Dostupné na: www.mynavas.org/post/a-quick-guide-to-hypotension-during-anesthesia
5. Hunyady K. G., Johnson R. A. Anesthesia case of the month. Hypotension. J Am Vet Med Assoc 2006; 229 (8): 1250−1253, doi: 10.2460/javma.229.8.1250.
6. Grubb T. How to identify, prevent, and treat or correct anesthetic complications. Today's Veterinary Practice, 2024. Dostupné na: https://todaysveterinarypractice.com/anesthesiology/small-animal-anesthetic-complications
7. Chow N. Factors associated with hypotension in dogs under general anesthesia. Clinician's Brief, 2024. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/hypotension-dogs-blood-pressure-surgery
