Dirofilarióza je způsobena filariemi – hlísticemi nitkovitého tvaru přenášenými komáry. Specifickým hostitelem jsou psi a volně žijící psovité šelmy, méně často i kočky. Na území Evropy se vyskytují 2 druhy: Dirofilaria repens, která způsobuje méně závažnou podkožní nebo oční formu, a Dirofilaria immitis, vyvolávající život ohrožující kardiopulmonální onemocnění. Oba druhy mají zoonotický charakter, ale ve většině případů je člověk náhodný hostitel a parazit u něj pohlavně nedospěje.
Infekční larvy dirofilárií (L3) se do organismu dostávají sáním krve nakaženým komárem. Po přesunu na predilekční místa (podkoží nebo plicní cévy) pohlavně dospívají. Po kopulaci začne samička produkovat larvy – mikrofilárie, které cirkulují v periferní krvi. Tento proces trvá 6 až 9 měsíců, což je třeba brát v úvahu při diagnostice. Životní cyklus znázorňuje obr. 1.
Obr. 1 Životní cyklus Dirofilaria spp.
Autochtonní případy dirofilariózy na Slovensku a v Česku byly poprvé potvrzené v letech 2005 a 2006. Epizootologická situace se však vyvíjela odlišně. V Česku vzniklo ohnisko D. repens na jižní Moravě a případy D. immitis se objevují sporadicky jako importované infekce. Na území Slovenska se však nebezpečná forma infekce rozšířila natolik, že způsobuje vážné problémy.
Až do roku 2016 byla podkožní forma infekce D. repens jednoznačně dominantním druhem (až 90 %). Zlom nastal v roce 2017, kdy začaly rychle přibývat případy kardiopulmonální infekce. Během let 2017–2021 kleslo zastoupení D. repens na 55 %. Alarmující je současná situace, kdy byl v roce 2025 druh D. repens identifikovaný v 16,8 % případů, smíšená forma infekce u 20,8 % jedinců a monoinfekce D. immitis až u 62,4 % infikovaných psů. Vývoj situace znázorňuje obr. 2.
Obr. 2 Procentuální zastoupení jednotlivých forem dirofilariózy u psů na jihozápadě Slovenska (D. repens – modrá; D. immitis + D. repens – žlutá; D. immitis – červená)
Tato forma se u psa projevuje symptomy respiračními (kašel, dyspnoe, tachypnoe, abnormální pulmonální šelesty při auskultaci) a kardiovaskulárními (tromboembolie, abnormální srdeční šelesty, příznaky zvětšení a insuficience pravého srdce). Obr. 3 zachycuje dospělé jedince D. immitis.
Obr. 3 Dospělí jedinci D. immitis extrahovaní post mortem z plicních cév a srdce psa
Pro diagnostiku dirofilariózy je základní metodou koncentrační Knottův test určený k detekci cirkulujících mikrofilárií. Pro jednoznačnou druhovou identifikaci zachycených mikrofilárií se používá polymerázová řetězová reakce (PCR) založená na analýze DNA.
Další metodou je sérologický test na detekci cirkulujících antigenů, které se nacházejí v reprodukčních orgánech samic D. immitis (ale ne D. repens!). Tyto testy nejsou schopné detekovat infekci dirofiláriemi pouze samčího pohlaví nebo samičkami před dosažením pohlavní dospělosti, tedy 5−6 měsíců po nakažení (obr. 4).
V případě okultních forem infekce bez přítomnosti mikrofilárií nebo cirkulujících antigenů lze využít zobrazovací metody.
Obr. 4 Knottův test a sérologický test
Terapie dirofilariózy zahrnuje adulticidní léčbu melarsominem, podávání tetracyklinových antibiotik a glukokortikoidů – tzv. americký protokol (aktualizace z roku 2024 dostupná na www.heartwormsociety.org).
Kromě tohoto postupu je druhou možností tzv. slow kill protocol, který spočívá v dlouhodobém (10–18 měsíců trvajícím) podávání preventivních dávek makrocyklických laktonů (moxidektin, ivermektin, milbemycin oxim, selamektin) v kombinaci s doxycyklinem (10 mg/kg ž. hm. 2× denně po dobu 28 dní) každých 6 měsíců. Podmínkou použití tohoto protokolu by měla být absence klinických příznaků.
Samostatný terapeutický přístup – chirurgické odstranění filárií skrz vena jugularis – vyžadují pacienti s rozvinutým kaválním syndromem.
(kriz)
Zdroj: Miterpáková M. Dirofilaria immitis: ako sa „exotická“ parazitárna infekcia usídlila na Slovensku. Parazitologický ústav SAV, Košice, 2026.
