Angiostrongylóza psů patří mezi onemocnění, která mohou snadno uniknout pozornosti. Především variabilita klinických příznaků z ní dělá jedno z nejzrádnějších parazitárních onemocnění dnešní veterinární praxe. Přitom včasná diagnostika, terapie a správně nastavená prevence zásadně ovlivňují prognózu pacientů.
Hojení ran u koní je běžná součást práce koňského veterináře. Ne vždy však toto hojení probíhá tak, jak bychom očekávali. Následující článek popisuje aktuální zkušenosti s kombinovaným využitím podtlakové terapie a kožní transplantace u komplikovaných ran distálních částí končetin.
Ideální postup uzavření jednoduché rány u veterinárních pacientů je takový, který lze provést rychle, má nízkou míru komplikací, je levný, snadno použitelný a snižuje potřebu anestezie či sedace. U vybraných druhů ran tak lze zvážit metodu FAT (fur apposition technique).
Díky dnešní porci „jednohubek“ se dozvíme, kde se vzaly pohlavní chromosomy, jak elegantně donutit myš ke změně pohlaví, které roztomilé zvířátko může být rezervoárem viru krvácivé horečky přenosného na člověka a jaké výhody se pojí s fyzickou aktivitou ve středním věku (alespoň u akvarijních rybiček).
Endoskopie je v gastroenterologii malých zvířat důležitá diagnostická i terapeutická metoda, která umožňuje vizualizaci sliznic, odběr biopsií i intervenční zákroky, například odstranění cizích těles či korekci striktur jícnu. Nabízíme stručný ilustrovaný přehled základních možností využití endoskopických metod ve veterinární medicíně.
Patofyziologie nežádoucích reakcí na krmivo u psů stále není plně objasněna. Následující článek stručně shrnuje současné poznatky o těchto reakcích a jejich spojitosti s atopickou dermatitidou.
Diety s vysokým obsahem soli zvyšují příjem tekutin a vylučování moči, čímž podporují její naředění a snižují riziko urolitiázy. Ověřit bezpečnost podávání takovýchto diet si dali za cíl autoři níže citované 5leté randomizované kontrolované studie.
Následující text stručně shrnuje recentní evropské konsenzuální doporučení pro chirurgickou antimikrobiální profylaxi (SAP) u psů a koček, s cílem racionalizovat v běžné praxi použití antibiotik (ATB) a minimalizovat jeho rizika.
V dnešní čerstvé porci „jednohubek“ se dozvíte, k čemu by mohl sloužit v laboratoři vypěstovaný jícen, jak by v budoucnu mohla vypadat mitochondriální transplantace i jak dlouho se jednomu nadšenému profesorovi podařilo klonovat stejnou myš. A nebude chybět ani poněkud neobvyklé využití prasečího spermatu.
Dnešní vydání „jednohubek“ je věnováno živočichům od nejmenších až po ty obrovské. Dozvíte se, co museli kytovci obětovat kvůli svému sonaru, proč se čmeláčí královny neutopí (alespoň v zimě), jak naučit varany nepožírat jedovaté žáby a jak se dá u myší vypnout nechuť k jídlu při nevolnosti. Dobrou chuť!
