Ještě před pár lety by léčba pankreatitidy u psů zahrnovala několikadenní hladovku, vysoké dávky infuzí a antibiotika. Dnes už však řada těchto postupů není rutinně doporučována. Co vše se tedy změnilo a jak vypadá současný management pankreatitidy?
V průběhu posledních desetiletí se problematice chronických zánětlivých enteropatií (CIE) u psů dostalo značné pozornosti. CIE se staly předmětem klinického výzkumu a pro jejich diagnostiku u psů a koček byly vytvořeny pokyny důležité pro standardizovaný přístup k pacientům.
Felinní idiopatická cystitida (FIC) představuje nejčastější příčinu onemocnění dolních cest močových u koček a je spojená s vysokou mírou recidiv. Recentní studie publikovaná v Journal of Veterinary Behavior přináší zásadní poznatek: Klíčovým prediktorem recidivy je úzkostný fenotyp kočky, nikoliv organická patologie. Terapeutický přístup by proto měl být multimodální – zahrnovat úpravu prostředí, behaviorální intervenci i cílenou dietu.
Z nedávno publikované 12leté italské retrospektivní analýzy se dozvídáme znepokojivá data o vysokém výskytu antibiotické (ATB) rezistence patogenů chirurgických a kousných ran. Následující text přehledně shrnuje nasbíraná data a nabízí praktická doporučení pro veterinární lékaře, jak správně uchopit management péče o rány.
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? A která bakterie dokáže tento úpadek ještě umocnit? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech koutů čerstvého vědeckého poznání o fascinujícím světě živočichů odpovídá naše další porce „jednohubek“.
Chronická bolest při osteoartritidě neovlivňuje pouze pohyb, ale působí i na chování, spánek a celkovou vitalitu zvířete. Moderní veterinární medicína proto stále více směřuje k včasné diagnostice a dlouhodobé cílené kontrole bolesti.
Následující stručný přehled pro praxi popisuje aktuální nákazovou situaci v Česku a na Slovensku, klinické příznaky, diagnostiku a možnosti léčby babeziózy.
Angiostrongylóza psů patří mezi onemocnění, která mohou snadno uniknout pozornosti. Především variabilita klinických příznaků z ní dělá jedno z nejzrádnějších parazitárních onemocnění dnešní veterinární praxe. Přitom včasná diagnostika, terapie a správně nastavená prevence zásadně ovlivňují prognózu pacientů.
Hojení ran u koní je běžná součást práce koňského veterináře. Ne vždy však toto hojení probíhá tak, jak bychom očekávali. Následující článek popisuje aktuální zkušenosti s kombinovaným využitím podtlakové terapie a kožní transplantace u komplikovaných ran distálních částí končetin.
Ideální postup uzavření jednoduché rány u veterinárních pacientů je takový, který lze provést rychle, má nízkou míru komplikací, je levný, snadno použitelný a snižuje potřebu anestezie či sedace. U vybraných druhů ran tak lze zvážit metodu FAT (fur apposition technique).
