Méně než třetině pacientů trpících mentální anorexií se podaří dosáhnout úplného uzdravení. Farmakoterapie této poruchy příjmu potravy zatím neexistuje, možná ale svítá naděje na novou možnost. Francouzským vědcům se totiž podařilo zvrátit chemoterapií nebo stresem způsobenou anorexii u myší podáním peptidu vyvolávajícího hlad.
Protein vázající acylkoenzym A (ACBP) je peptid, který stimuluje chuť k jídlu prostřednictvím vazby na specifickou skupinu neuronů. Množství tohoto proteinu u lidí s mentální anorexií je podprůměrné, stejně jako u myší s anorexií navozenou dlouhodobým stresem. Vědci se proto rozhodli aplikovat těmto myším rekombinantní ACBP. Konzistentní léčba navozovala u anorektických myší větší množství tělesného tuku a svalové i kostní hmoty. Předběžné výsledky tak naznačují, že suplementace ACBP by mohla představovat použitelnou strategii pro léčbu mentální anorexie.1, 2
Zdá se, že nejméně 3 druhy motýlích housenek používají své chloupky (séty) jako detektor nebezpečí – vnímají jimi elektrické pole blížícího se predátora. Předchozí studie ukázaly, že se séty některých zvířat v elektrickém poli vychylují, podobně jako naše vlasy v blízkosti předmětů nabitých statickou elektřinou. Dva britské ekology z Bristolské univerzity nicméně zajímalo, zda se tento jev vyvinul jako obranný mechanismus. Sesbírali proto více než 200 chlupatých housenek a testovali jejich reakce na nebezpečí.
Po fyzické provokaci se housenky stáčely do klubíčka nebo se svíjely. Toto obranné chování trvalo mnohem déle, pokud byly vystaveny elektrickému poli napodobujícímu letící vosu. Pohyb housenčích sét navíc rezonoval s fluktuacemi elektrického pole odpovídajícími pohybu vosích křídel, což naznačuje, že se séty možná vyvinuly paralelně s elektrostatickým podpisem predátorů. Fráze „hrůzou se mu zježily všechny chlupy“ tím nabývá nového významu.3, 4
Rus domácí (Blattella germanica), celosvětově nejrozšířenější druh švába, žije jenom mezi lidmi a ve volné přírodě se nevyskytuje. Navíc se zdá, že za jeho rozšíření si můžeme sami. Původ rusa byl přitom po dlouhou dobu záhadou – jeho výskyt byl totiž poprvé popsán asi před 250 lety ve střední Evropě, recentní výzkumy ale naznačují, že druh B. germanica pochází z Asie, kde dosud žijí jeho nejbližší příbuzní. Autoři nedávno publikované genetická studie se rozhodli záhadu vyřešit pomocí analýzy genomických dat 281 těchto švábů ze 17 zemí celého světa.
Ukázalo se, že rus domácí se vyvinul přibližně před 2100 lety z druhu B. asahinai, a to pravděpodobně přizpůsobením se životu v lidských obydlích v Indii či Myanmaru. Odtud se postupně během vlády islámských kalifátů přibližně před 1200 lety rozšířil na Blízký východ. Přes poušť se údajně mohl dostat třeba v košících na chleba. Před necelými 400 lety začal expandovat do jihovýchodní Asie jako černý pasažér koloniálních obchodních tras, až nakonec v průběhu přibližně sta let dorazil i do Evropy. Za jeho další šíření jsou tak pravděpodobně zodpovědní sami Evropané se svými dalekými plavbami a teplým a vlhkým bydlením.5, 6
Mravenci argentinští (Linepithema humile) se po konzumaci sladkého roztoku s malým množstvím kofeinu rychleji učí nalézat potravu.
Vědci z Řezenské univerzity zkoumali odpověď těchto velmi invazivních mravenců na kofein s pomocí „hřiště“ vytvořeného z listu papíru. Vždy na stejné místo umístili kapku sladkého roztoku s různým množstvím kofeinu. Každý ze 142 zúčastněných mravenců pak měl 4 pokusy na nalezení odměny. Mravenci, kteří jako svou první potravu zkonzumovali roztok s 25 ppm (odpovídá přibližně obsahu kofeinu v některých rostlinách) nebo 250 ppm kofeinu (asi jako energetický nápoj), dorazili při následných pokusech do cíle o 28 %, resp. 38 % rychleji. Nebylo to dáno zrychlením chůze, jejíž tempo se nezměnilo. Mravenci však méně bloumali okolo a jejich cesta k potravě byla přímější. Nešťastníci, kterým byl podán roztok kofeinu o koncentraci 2000 ppm, tuto zkušenost bohužel nepřežili.7, 8
I při konzumaci kofeinu tedy platí, že všeho s mírou!
(este)
Zdroje:
1.Chen H., Moriceau S., Joseph A. et al. Acyl-CoA binding protein for the experimental treatment of anorexia. Sci Transl Med 2024 Aug 14; 16 (760): eadl0715, doi: 10.1126/scitranslmed.adl0715.
2. Wilcox C. Peptide keeps anorexic mice from losing weight, could point towards treatments. ScienceAdviser, 2024 Aug 15. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-peptide-keeps-anorexic-mice-losing-weight
3. England S. J., Robert D. Prey can detect predators via electroreception in air. Proc Natl Acad Sci USA 2024 Jun 4; 121 (23): e2322674121, doi: 10.1073/pnas.2322674121.
4. Wilcox C. For caterpillars on the alert for wasps, electricity is in the air — literally. ScienceAdviser, 2024 May 21. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-cockroaches-conquered-world-because-us
5. Tang Q., Vargo E. L., Ahmad I. et al. Solving the 250-year-old mystery of the origin and global spread of the German cockroach, Blattella germanica. Proc Natl Acad Sci USA 2024 May 28; 121 (22): e2401185121, doi: 10.1073/pnas.2401185121.
6. Wilcox C. Trade and warfare helped a cockroach conquer the world. ScienceAdviser, 2024 May 21. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-cockroaches-conquered-world-because-us
7. Galante H., De Agrò M., Koch A. et al. Acute exposure to caffeine improves foraging in an invasive ant. iScience 2024; 109935, doi: 10.1016/j.isci.2024.109935.
8. Wetzel C. Ants learn faster on caffeine. NewScientist, 2024 May 23. Dostupné na: www.newscientist.com/article/2432370-ants-learn-faster-on-caffeine
