Pankreatitida u koček je běžným, ale často poddiagnostikovaným onemocněním, protože mnoho klinických příznaků je velmi nespecifických. Žádoucí je však včasný zásah, přičemž nedílnou součástí moderní terapie bývá asistované krmení. Jak tedy v praxi na pankreatitidu u koček?
Etiologie a formy
Příčina pankreatitidy u koček je často neznámá. Na rozdíl od psů ale nebývají hlavním faktorem dietní chyby. Možné příčiny zahrnují toxoplazmózu, nedávnou anestezii, hypoxii při srdečním selhání nebo intoxikaci organofosfáty. K pankreatitidě pravděpodobně predisponuje kočky také diabetes a naopak.
Formy − na základě histopatologických změn:
- Akutní pankreatitida je charakteristická neutrofilním zánětem, peripankreatickou tukovou nekrózou a v případě závažného průběhu pankreatickou nekrózou.
- Chronická pankreatitida je charakteristická lymfoplazmocytovou infiltrací a trvalými histopatologickými lézemi (fibrózou a atrofií acinů).
- Možná je i kombinace obou forem (přítomné jsou například nekróza a souběžná fibróza nebo smíšený zánětlivý infiltrát).
Klinické příznaky
Nejčastěji anorexie, letargie, dehydratace, úbytek hmotnosti, hypotermie, zvracení, ikterus, horečka, někdy bolest břicha a průjem.
Diagnostika
Diagnóza vychází z kombinace klinického obrazu a výsledků vyšetření – nikdy ne z jediného testu.
Běžné laboratorní nálezy:
- anémie nebo hemokoncentrace
- leukocytóza/leukopenie
- hypoalbuminémie (negativní prognostický faktor)
- hypokalcémie (v důsledku saponifikace mezenterického tuku)
Zobrazovací metody:
- rtg: možná bikavitární efuze (jako potenciální následek hypoalbuminémie)
- UZ: variabilní citlivost (10–70 %); změny echogenity pankreatu, peripankreatická tekutina, hyperechogenní mezenterický tuk
Specifické testy ke kvantifikaci:
- vyšetření kočičích pankreatických lipáz fPLl nebo DGGR − nejlepší dostupná citlivost a specificita, nicméně i zde nutná interpretace v kontextu dalších klinických nálezů
Nepříznivé prognostické faktory
Hypoglykémie, azotémie, pleurální výpotek a přetrvávající anorexie. Významná je včasná nutriční podpora, nejlépe pomocí nazoezofageální nebo ezofageální sondy (viz obr.), a antibiotická léčba (nejčastějším nalézem bakteriální DNA bývá E. coli).
Obr. Nazoezofageální sondu lze lehce umístit i bez anestezie
Terapie
Základní stavební kameny léčebného postupu:
- analgezie – preferovány opioidy jako buprenorfin podávaný parenterálně
- antiemetika – maropitant a ondansetron, případně jejich kombinace
- podpora motility – metoklopramid (potenciálně přínosný při funkčním ileu)
- antibiotika – zejména u těžkých akutních případů s podezřením na bakteriální infekci
- výživa
Nutriční management
Včasná enterální výživa je klíčová zejména u anorektických koček a je preferována před parenterální, protože udržuje integritu střevní sliznice a snižuje riziko bakteriální translokace. Kontraindikací je pouze nezvladatelné zvracení.
Vhodné jsou nazoezofageální nebo ezofageální sondy, zejména v prvních dnech léčby. Ezofagostomie či gastrostomie jsou vhodné pro delší podporu, ale vyžadují anestezii.
Požadavky na krmivo:
- Vysoký obsah bílkovin (prevence ztráty svaloviny a jaterní lipidózy díky dostatečné tvorbě apolipoproteinů).
- Není nutné omezovat tuky (na rozdíl od psů) − kočky jsou schopné trávit velmi vysoké množství tuků a v současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by při léčbě pankreatitidy u koček bylo vhodné omezovat jejich příjem.
- Důležité aminokyseliny: arginin, methionin.
- Potenciální přínos mají glutamin, tryptofan a mastné kyseliny (pravděpodobná modulace zánětlivých a imunitních mechanismů).
(kata)
Zdroje:
1. Allenspach K. Acute feline pancreatitis. Royal Canin Academy, 2020. Dostupné na: https://academy.royalcanin.com/en/veterinary/acute-feline-pancreatitis
2. Xenoulis P. G., Fracassi F. Feline comorbidities: clinical perspective on diabetes mellitus and pancreatitis. J Feline Med Surg 2022; 24 (7): 651−661, doi: 10.1177/1098612X221106355.
