Kožní atopický syndrom koček je alergické kožní onemocnění způsobené hypersenzitivní reakcí po expozici potravinovým a environmentálním alergenům. FASS je chronické pruritické onemocnění, jehož etiologie zahrnuje genetickou predispozici, dysfunkci kožní bariéry a imunitní dysregulaci. Projevy zahrnují jeden či více z následujících vzorců: svědění hlavy a krku, miliární dermatitida, komplex eozinofilního granulomu, samovolně indukovaná alopecie. Hypersenzitivní reakce se často zhoršují v důsledku přítomnosti ektoparazitů nebo sekundární pyodermie. U většiny koček dochází k prvním projevům do 3 let věku, sezonní manifestace je méně častá než celoroční.
Diagnóza FASS je stanovena per exclusionem po vyloučení jiných příčin pruritu:
Léčba volby při akutních exacerbacích. Dle autorky níže citovaného zdroje je cílem pokusit se snížit dávku na < 90 protizánětlivých dávek/rok. Perorální podání je rozhodně preferováno před depotními injekcemi, pokud je to možné. Počáteční dávka prednisolonu činí 1–2 mg/kg p.o. à 24 hod.
Cyklosporin je efektivní u > 70 % pacientů, zejména těch s celoročními příznaky. Dávkování u koček činí 7 mg/kg p.o. à 24 hod. po dobu 4–8 týdnů, poté lze dle odpovědi dávku pozvolna redukovat na podávání 1× za 48 hod. i méně často, jakmile je kočka bez příznaků po dobu 1–2 měsíců.
Nežádoucí účinky cyklosporinu se vyskytnou u 17–60 % koček a obvykle jsou mírného rázu. Mezi nejčastější patří gastrointestinální obtíže, vzácněji se objevují hyperplazie gingivy, zvýšené jaterní enzymy nebo oportunní infekce (např. toxoplazmóza).
Během užívání cyklosporinu by kočky měly být chované indoor. Neměly by lovit hlodavce. Před nasazením léčby je doporučeno otestovat, že je pacient FIV/FeLV-negativní. Kočky, které jsou IgM/IgG-negativní na T. gondii, mají vyšší riziko infekce, a je tedy nutné omezit potenciální kontakt s patogenem.
Tuto modalitu lze zvážit jako lék poslední volby u nereagujících pacientů. Dávkování je vyšší než u psů – 1 mg/kg po 12–24 hod., efektu je typicky dosaženo během 1–2 týdnů. Nežádoucí účinky jsou řídké.
ASIT je indikovaná u pacientů s příznaky trvajícími > 4–6 měsíců ročně. Efektivita ve smyslu zmírnění klinických projevů je popsána u 45–70 % koček. Zlepšení lze očekávat za 1–2 roky podávání, doživotní podávání se sníženou dávkou či frekvencí podání je možné.
Histamin má v etiopatogenezi FASS malý význam, proto je efektivita antihistaminik jako monoterapie velmi nízká. Hydroxyzin či chlorfeniramin lze použít adjuvantně k jiným léčivům.
Sekundární infekce u FASS je relativně častá, svědivá, a zdánlivě tak snižuje dojem o efektivitě primární léčby. Diagnóza infekce by měla být potvrzena cytologicky (otisk, páska).
V počátku je preferována topická terapie pomocí chlorhexidinu, případně produktu s kombinací antibiotik a kortikoidu. Při rozsáhlé či hluboké pyodermii je nutné použít systémová antibiotika − 1. volbou jsou například amoxicilin-klavulanát, cefalexin či klindamycin. Cefovecin není doporučován v 1. linii vzhledem ke zvýšenému riziku bakteriální resistence.
FASS je nevyléčitelné, ale dobře zvládnutelné onemocnění. Spolupráce veterináře a majitele je proto v těchto případech více než zásadní. Majitelé musejí být informováni, že léčba je často celoživotní a poměrně nákladná a že i dobře kompenzovaná kočka může mít 1–2 exacerbace ročně. Je klíčové vysvětlit důvody diagnostických a terapeutických kroků, včetně nákladů a přínosů jednotlivých možností léčby.
(zar)
Zdroj: Gentry C. M. Feline atopic skin syndrome: from diagnosis to treatment. Clinician’s Brief, 2025 Jan. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/fass-cats-diagnosis-treatment
