Jak vyšetřit koňské oko −⁠ stručné obrazové vodítko pro praxi

Obecné zásady

Pro vyšetření očí nezbytně potřebujeme zdroj světla.

Nejprve vyšetřujeme hlavu, kdy posuzujeme symetrii, velikost očních bulbů, pohyby a polohu bulbů, výtok z očí a blefarospasmus (viz obr. 1). Pomůže nám posouzení polohy horních řas vůči bulbu. Za normálních okolností jsou řasy téměř kolmé k rohovce. Pokles řas směrem dolů bývá často prvotní známkou bolestivosti oka.

Obr. 1

Vyšetření reflexů

Dále vyšetřujeme reflexy −⁠ obranný, palpebrální a pupilární.

Diagnostické testy

Většinu pacientů lze vyšetřit běžným klinickým vyšetřením. Někdy je zapotřebí i.v. sedace, fajfka nebo lokální anestezie –⁠ senzorická blokáda supraorbitálního nervu (viz obr. 2) a motorická blokáda aurikulopalpebrálního nervu (viz obr. 3).

Obr. 2

Obr. 3

Schirmerův slzný test se používá k měření produkce slz a musí být proveden před instilací jakýchkoliv medikamentů do oka. Normální rozmezí u koní je 14–34 mm/min. Hodnoty < 10 mm/min značí deficit slz.

Pokud budeme chtít provést kultivaci z rohovky na bakteriologii či mykologii, je nutno vzorek odebrat před aplikací jakýchkoliv léčiv do oka.

Seškrab rohovky na cytologii provádíme z okraje a báze rohovkové léze za použití lokální anestezie opačným koncem (rukojetí) sterilní skalpelové čepelky (viz obr. 4). Před odběrem vzorku je vhodné provést débridement povrchu rohovky.

Obr. 4

Fluoresceinový test by měl být rutinně používán při každém vyšetření oka, jelikož drobné defekty rohovky by jinak bylo možné přehlédnout.

Seidelův test se používá pro detekci perforace rohovky nebo netěsnosti sutury rohovky. Fluoresceinový proužek umístíme nad suspektní defekt rohovky či bělimy. V pozitivním případě dojde ke změně barvy tím, jak vytékající tekutina naředí fluorescein (viz obr. 5).

Obr. 5

Přední oční komoru nejlépe vyšetříme štěrbinovou lampou. Komora obsahuje čirou vodnatou tekutinu. Zvýšené množství proteinů v tekutině můžeme pozorovat jako její zakalení (viz obr. 6). Obsah bílých krvinek se označuje jako hypopyon, obsah červených krvinek jako hyphema. Všechny tyto tři změny značí uveitidu.

Obr. 6

Nitrooční tlak (IOP) se u koní pohybuje dle citovaného zdroje v rozmezí 16–37 mmHg (české zdroje ovšem zpravidla uvádějí jako fyziologické rozmezí 17–28 mmHg).

Mydriatika by měla být podána až poté, co je posouzen pupilární reflex. Lékem volby je 1% tropikamid, který vyvolá mydriázu za 15–20 minut; ta poté přetrvá cca 8–12 hodin. Atropin se používá pro vyvolání terapeutické mydriázy, jelikož dokáže dilatovat zornici po dobu více než 2 týdnů.

U čočky vyšetřujeme její pozici a opacitu či kataraktu. Katarakta je spojena s různým stupněm slepoty. Rozlišujeme kataraktu kongenitální nebo sekundární k předchozí uveitidě. Může být progresivní či neprogresivní. U některých plemen koní může být hereditární. Stárnutí koňské čočky se projeví jako skleróza jejího jádra, ale nejedná se o pravou kataraktu. Může začít již ve věku 7−8 let.

Sklivec nemá u dospělých koní žádné zjevné opacity. Ty se mohou vyskytnout v souvislosti s věkem nebo po prodělané rekurentní uveitidě.

Sítnici a zrakový nerv vyšetříme přímým nebo nepřímým oftalmoskopem.

(kriz)

Zdroj: Brooks D. E. Examination of the eye of the horse. Indiana Association of Equine Practitioners, 2015. Dostupné na: www.iaep.vet/PDF/2015.11DB_Ophth/Eye_Exam.pdf