Týmu bioinženýrů z londýnské University College se podařilo vypěstovat z autologních kmenových buněk jícen, který úspěšně implantovali do prasečího modelu. Selatům-příjemcům odebrali malé vzorky buněk svaloviny a pojivové tkáně, ze kterých připravili 2 typy kmenových buněk (myogenní prekurzory podobné pericytům a fibroblasty). Ty poté kultivovali na podpůrném systému připraveném z tkáně dárcovských jícnů zbavených buněk. Během 2 měsíců buňky příjemce „lešení“ zcela porostly a štěp mohl být implantován.
Vědci použili miniprasátka dosahující hmotnosti asi 10 kg, protože tento model nejlépe odpovídá plánovanému pediatrickému použití. U každého z 8 příjemců nahradili 2,5centimetrový segment jícnu štěpem pokrytým biodegradovatelnou síťkou pro podporu vaskularizace. Celkem 5 příjemců přežilo po celých 6 měsíců sledování. Byly u nich pozorovány funkční svaly, nervy i cévy a byla schopna polykat. Zbylá 3 prasátka musela být předčasně humánně utracena, protože u nich byl dosažen maximální povolený limit počtu endoskopických balonkových dilatací jícnu.
Výzkumný tým nyní zkoumá, zda je možné vypěstovat delší úseky ezofageální trubice (10–15 cm), což s sebou nese řadu komplikací s vaskularizací nově vznikající tkáně. Cílem vědců je přenést technologii od zvířat k lidem, neboť náhrada jícnu bývá zapotřebí zejména u dětí narozených s relativně vzácnou atrézií jícnu nebo například u pacientů postižených nádorovým onemocněním.1, 2
Vědcům z Farmaceutické univerzity v Šen-jangu se podařilo připravit oční kapky schopné pronikat hematoretinální bariérou díky exosomům odvozeným z prasečího spermatu. Uvnitř těchto miniaturních lipidových „váčků“, jež pomáhají spermiím pronikat reprodukčním traktem prasnice, se však skrývalo protinádorové léčivo. Po aplikaci kapek myším s retinoblastomem docházelo k zastavení růstu nádoru a zachování zraku. U kontrolních zvířat, jimž bylo léčivo aplikováno bez exosomů, ovšem tumor dále rostl a šířil se do dalších částí oka, neboť aktivní látka sama o sobě nebyla schopna překonat hematoretinální bariéru.
Pokusy provedené na tkáňové kultuře buněk lidské rohovky ukázaly, že exosomy z prasečího spermatu jsou schopné otevírat těsné spoje (tight junctions) − semipermeabilní struktury vnější membrány buněk očního povrchu. Pro zvýšení selektivity vědci na exosomy připojili molekuly kyseliny listové, kterou nádor ze svého okolí vychytává v mnohem větší míře než zdravé buňky. Při testování bezpečnosti přípravku u králíků se oční kapky jevily během 30denní opakované aplikace jako bezpečné, i když bylo pozorováno mírné podráždění rohovky.
Pokud se podaří přenést tento systém do klinického vývoje, mohl by v budoucnu umožnit méně invazivní léčbu retinoblastomu. Vědci také doufají, že se jej podaří modifikovat pro průnik dalšími obtížně překonatelnými rozhraními – hematoencefalickou či slizniční bariérou.3, 4
Mitochondriální transplantace má potenciál léčit řadu onemocnění způsobených defekty v těchto organelách zásadních pro energetický metabolismus buňky. Problémem ovšem je, že po vystavení krvi nebo tkáním ztrácejí „holé“ mitochondrie elektrický gradient na své vnější membráně, buňka je pak identifikuje jako poškozené a odbourá. Úspěšnost absorpce exogenních mitochondrií buňkami ve tkáňové kultuře se tak pohybuje jen asi kolem 5 % − pro účinnou léčbu na úrovni lidského organismu by tedy bylo třeba aplikovat obrovská množství mitochondrií.
Vědci z Kantonské univerzity přišli s elegantním způsobem, jak tento problém obejít, a mitochondrie schovali do erytrocytové membrány. Mitochondriální „kapsle“ připravené pomocí komerčně dostupného kitu byly buňkami v tkáňových kulturách absorbovány s účinností okolo 80 %. Při aplikaci v myším modelu Leighova syndromu prodloužily „kapsle“ oproti „holým“ mitochondriím život zvířat přibližně o 2 týdny.5, 6
Zdá se, že japonští vědci narazili na limit sériového klonování savců. Dospěli k němu po 20 letech, 58 odchovaných generacích a 30 tisících pokusů o sériové klonování jedné myši. Výsledky studie nedávno publikované v časopisu Nature Communications naznačují, že nepohlavní rozmnožování je u myší (a pravděpodobně i dalších savců) neudržitelné. Myší klony sice vypadaly normálně a dožívaly se stejného věku jako běžné myši, v jejich genomu ale docházelo k nezvykle rychlé akumulaci rozsáhlých mutací, a to včetně ztráty celého chromosomu. Právě změny v DNA zřejmě vedly k selhání následných klonovacích pokusů.
Hlavní autor studie, reprodukční biolog Teruhiko Wakayama, byl přitom první, komu se v roce 1997 podařilo naklonovat myš pomocí záměny jádra jednobuněčného embrya za jádro somatické buňky. Od té doby připravil myší klony z buněčných jader odebraných živým myším, mrtvým myším, mrtvým myším skladovaným 16 let v mrazáku, a také z lyofylizovaných buněk nebo buněk nalezených v myší moči. Jeho týmu se nedávno podařilo fertilizovat myší embrya pomocí lyofylizovaných spermatozoí, která strávila 6 let obíháním Země na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Vysněným cílem laboratoře je trvalá prezervace genofondu všech živočichů. Zdá se však, že dosáhnout toho sériovým klonováním jediného zvířete nebude možné.7, 8
(este)
Zdroje:
1. Durkin N., Hall G. T., Lutman R. et al. Functional integration of an autologous engineered esophagus in a large-animal model. Nat Biotechnol 2026 Mar 20, doi: 10.1038/s41587-026-03043-1 [Epub ahead of print].
2. Fieldhouse R. Lab-grown oesophagus restores pigs' ability to swallow. Nature 2026 Apr; 652 (8108): 17, doi: 10.1038/d41586-026-00936-8.
3. Zhao J., Yin T., Deng Y. et al. Harnessing semen-derived exosomes for noninvasive fundus drug delivery: a paradigm for exosome-based ocular fundus therapeutics. Sci Adv 2026 Mar 27; 12 (13): eadw7275, doi: 10.1126/sciadv.adw7275.
4. Fieldhouse R. Eye drops made from pig semen deliver cancer treatment to mice. Nature 2026 Apr; 652 (8109): 284−285, doi: 10.1038/d41586-026-00982-2.
5. Du S., Long Q., Zhou Y. et al. Transplantation of encapsulated mitochondria alleviates dysfunction in mitochondrial and Parkinson's disease models. Cell 2026 Mar 18: S0092-8674(26)00230-8, doi: 10.1016/j.cell.2026.02.023 [Epub ahead of print].
6. Chen E. Masked mitochondria slip into cells to treat disease in mice. Nature 2026 Mar 19, doi: 10.1038/d41586-026-00869-2 [Epub ahead of print].
7. Wakayama S., Ito D., Inoue R. et al. Limitations of serial cloning in mammals. Nat Commun 2026 Mar 24; 17 (1): 2495, doi: 10.1038/s41467-026-69765-7.
8. Ledford H. Can a mouse be cloned indefinitely? Decades-long experiment has answers. Nature 2026 Apr; 652 (8108): 14−15, doi: 10.1038/d41586-026-00945-7.
