Kočky v raném stadiu CKD nemusejí vykazovat žádné příznaky onemocnění a klinické vyšetření může být taktéž normální. Tyto skutečnosti zdůrazňují význam preventivního screeningu, zejména u geriatrických pacientů.
Markerem glomerulární filtrace je v klinické praxi měření sérové koncentrace kreatininu. Avšak v časných stadiích CKD může být zvýšený jen nepatrně nebo může být i v referenčním rozmezí, a navíc je jeho hodnota závislá na množství svaloviny, věku a plemeni.
Dalším vhodným parametrem je sérová koncentrace SDMA (symetrického dimethylargininu). Poukáže na snížení glomerulární filtrace dříve než kreatinin a není významně ovlivněná svalovou hmotou ani příjmem proteinů v krmivu.
Žádné marker nemá vypovídající hodnotu samostatně, proto je třeba diagnostiku doplnit ještě o vyšetření moči. Zde se jedná o stanovení proteinurie, kdy by měly být vyloučené její pre- a postrenální příčiny (např. hemoglobinurie nebo močové infekce) a měla by být kvantifikována pomocí poměru proteinu a kreatininu v moči (UP/UC). Jakmile je potvrzená perzistentní proteinurie, mělo by se postupovat podle pokynů Mezinárodní společnosti pro onemocnění ledvin (IRIS), jelikož i mírná proteinurie je spojená s rozvojem azotémie.
Dále je třeba stanovit specifickou hmotnost neboli hustotu moči. Vhodné je též provést palpaci ledvin, ideálně následovanou zobrazovací diagnostikou.
Představíme 2 pacienty, nejprve však v tabulce uvádíme referenční rozmezí vybraných parametrů u koček (hodnoty se mohou lišit v závislosti na laboratoři).
|
Parametr |
Referenční rozmezí |
|
thyroxin (T4) |
10–55 nmol/l |
|
kreatinin |
80–203 µmol/l |
|
urea |
2,5–9,9 mmol/l |
|
SDMA |
1–14 µg/dl |
Minnie, krátkosrstá kočka, kastrovaná samice, 13 let.
Majitel pozoruje více než půl roku trvající a postupně se zhoršující polyfagii, hubnutí a zhoršenou kvalitu srsti. Klinické vyšetření odhalilo tachykardii, BCS 3/9, úbytek hmotnosti 0,5 kg za půl roku, neklidné chování a krevní tlak (TK) 124 mmHg.
Výsledky biochemie: thyroxin 150 nmol/l, kreatinin 106 µmol/l, urea 7 mmol/l, SDMA 17 µg/dl. Vyšetření moči bez patologií kromě hustoty, která činila 1,027.
U Minnie byla zahájena léčba hypertyreózy thiamazolem 2,5 mg à 12 hod. p.o. Při kontrole za 4 týdny byly změněné parametry v normě, avšak SDMA stále 17 µg/dl a hustota moči 1,025. Vzhledem k perzistentnímu zvýšení SDMA byla vyslovena diagnóza CKD 1. stadia, což bylo navíc podpořeno přítomností přetrvávajícího snížení hustoty moči pod 1,035.
Jeremy, norská lesní kočka, kastrovaný samec, 12 let.
Přiveden na rutinní vakcinaci, majitel nepopisuje žádné potíže. Klinické vyšetření bez abnormalit, TK 130 mmHg. Vzhledem k věku byla provedena preventivní hematologie a biochemie včetně T4, která byla bez nálezu kromě SDMA 18 µg/dl. Vyšetření moči bylo též bez abnormalit, hustota činila 1,040.
Vyšetření bylo zopakováno za 4 týdny, kdy byl SDMA v normě (13 µg/dl). Jeremy tedy netrpí CKD.
Jednorázové zvýšení SDMA u neazotemických koček nelze považovat za diagnostické. Musí být přítomné perzistentně, tedy prokázané při kontrolním vyšetření. Snížení hustoty moči pod 1,035 indikuje sníženou koncentrační schopnost ledvin, avšak tento faktor je nutno posuzovat v souvislostech s ostatními nálezy.
(kriz)
Zdroj: Elliott J., Sargent H. J. Detection of early chronic kidney disease in cats. Royal Canin Academy, 2020. Dostupné na: https://vetfocus.royalcanin.com/en/scientific/detection-of-early-chronic-kidney-disease-in-cats
