Čínským vývojovým biologům se podařilo připravit chimerická prasečí embrya, jejichž srdce obsahovala lidské buňky. Embrya přežila 21 dnů a během této doby u nich nastala srdeční činnost. Vědci se snaží vyvinout systém, pomocí kterého by bylo možné pěstovat lidské orgány ve zvířecích dárcích. Vepři jsou pro tento účel vhodným druhem, neboť mají s lidmi srovnatelnou velikost i anatomii vnitřních orgánů. Jednou z možností přípravy mezidruhových hybridů je „vymazání“ určitých genů, které jsou třeba pro vznik daného orgánu, a následná aplikace lidských kmenových buněk do vyvíjejícího se embrya s nadějí, že cílový orgán se vytvoří z lidských buněk namísto prasečích. Zatím se tímto způsobem podařilo vypěstovat lidské svaly či krevní cévy.
V dosud nepublikované studii, jež byla prezentována na začátku června na výročním setkání Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk v Hongkongu, vědci reprogramovali lidské kmenové buňky, aby zlepšili jejich přežití v prasečím organismu. Zavedli do nich geny, které brání buněčné smrti a podporují růst buněk. Takto modifikované kmenové buňky poté zavedli do prasečích embryí ve stadiu moruly, u nichž byla vyřazena dvojice genů klíčových pro vývoj srdce, a zárodky implantovali náhradním matkám.
Embrya byla schopná přežít po dobu 21 dnů a poté uhynula. Jejich bijící srdce byla v té době ve stadiu odpovídajícím lidskému vývoji a následná analýza prokázala, že obsahovala lidské buňky. Výzkumný tým nesdělil, jak velká část srdcí byla „lidská“. Je však známo, že při svých předchozích pokusech tímto způsobem připravili chimerické ledviny, které sestávaly z lidských buněk asi ze 40–60 %, zbylá část byla prasečí.1
Aminokyselině taurinu je připisována řada pozitivních účinků na lidské zdraví – měl by například zlepšovat soustředění a působit proti únavě. Taurin se přidává do energy drinků a prodává se jako doplněk stravy působící proti stárnutí. Podle průřezové studie publikované v časopisu Science v roce 2023 se zdálo, že hladina přirozeně se vyskytujícího taurinu v krvi u myší, makaků a lidí se stárnutím organismu klesá a že naopak suplementace taurinu u deficientních myší zlepšovala jejich zdraví a prodlužovala dobu života.1
Citovaná studie2 provedená tzv. průřezovou (cross-sectional) metodou sbírala data o různě starých organismech v jednom časovém bodu. Gerontolog Rafael de Cabo z Národního ústavu pro stárnutí v Baltimoru však ve svých datech klesající hladinu taurinu v průběhu času neviděl. Jeho tým analyzoval krevní vzorky z dlouhodobých sledování stovek lidí (jednu z kohort tvořilo 740 účastníků Baltimorské studie stárnutí ve věku 26–100 let), makaků rodu rhesus (sledovaných do věku až 32 let) i myší (sledovaných až 27 měsíců, tedy téměř po celý život).
Vědci hodnotili korelaci mezi hladinou taurinu a řadou parametrů, jako je například síla svalů nebo tělesná hmotnost. Ačkoli v některých kohortách byly nalezeny různé korelace, výsledky nebyly konzistentní napříč věkovými skupinami, pohlavími či živočišnými druhy. V jedné z lidských kohort vysoká hladina taurinu korelovala s vyšší sílou v kolenním kloubu, v jiné kohortě byla naopak spojená se svalovou slabostí. Zdá se tedy, že hladina taurinu není dobrým biomarkerem stárnutí. Identifikace jednoduše dostupného spolehlivého biomarkeru tak zůstává dosud nedosaženým cílem gerontologie.3, 4
Nealkoholové steatotické onemocnění jater (NAFLD) postihuje až třetinu světové populace. Účinná léčba zatím není dostupná. Podle studie publikované v časopisu Science by se zlepšením příznaků NAFLD mohla pomoci mikroskopická houba, která je běžnou součástí lidské střevní mikrobioty. Čínští mikrobiologové kultivovali vláknitou houbu Fusarium foetens izolovanou ze vzorků stolice a následně ji aplikovali myším se steatohepatitidou asociovanou s metabolickou dysfunkcí (MASH). U laboratorních zvířat došlo k významnému zmírnění projevů MASH, jaterní fibrózy a k redukci zvětšení jater.
Další experimenty ukázaly, že za příznivým účinkem stojí změny v metabolismu myší, zejména zpomalení syntézy ceramidů, což jsou molekuly důležité pro zprostředkování interakcí mezi střevem a játry. Hladina ceramidů bývá u pacientů s MASH zvýšená. Vědci analyzovali vliv extraktu z růstového média F. foetens na syntézu těchto látek. Podařilo se jim izolovat sekundární metabolit FF-C1, který inhiboval protein CerS6 klíčový pro syntézu intestinálních ceramidů. Tuto a další účinné látky produkované houbou F. foetens nyní plánují prozkoumat důkladněji.5, 6
Zdálo by se, že přehršel architektonických stylů je vlastní pouze lidem a jejich kulturním tradicím. Studie mezinárodního týmu ornitologů publikovaná v časopisu Science však ukazuje, že architektonické tradice jsou vlastní i ptáčkům zpěváčkům.
Vědci zkoumali 43 hnízdních komunit přádelníka mahalského, drobného pěvce z čeledi snovačovitých z jihoafrické oblasti pouště Kalahari. Přádelníci žijí ve skupinách a společně staví komplikovaná hnízdiště v korunách akácií. Každé hnízdo je upleteno z trávy a vystláno peřím a vedou do něj přístupové a výletové „chodby“. Výsledek připomíná obrácené písmeno U. Hnízda jednotlivých rodin se však od sebe značně liší – některé skupiny budují krátká tlustá hnízda, jiné preferují neobvykle dlouhé chodby. Na tyto odlišnosti přitom nemá vliv velikost ptáků, výška akácie, ani počasí. Pokud do skupiny přišel nový člen, architektonický styl hnízdiště zůstal zachován. Zdá se tedy, že nově příchozí přádelníci se přizpůsobují kulturním tradicím své nové rodiny.7, 8
(este)
Zdroje:
1. Mallapaty S. Tiny human hearts grown in pig embryos for the first time. Nature 2025 Jun 13, doi: 10.1038/d41586-025-01854-x [Epub ahead of print].
2. Singh P., Gollapalli K., Mangiola S. et al. Taurine deficiency as a driver of aging. Science 2023 Jun 9; 380 (6649): eabn9257, doi: 10.1126/science.abn9257.
3. Fernandez M. E., Bernier M., Price N. L. et al. Is taurine an aging biomarker? Science 2025 Jun 5; 388 (6751): eadl2116, doi: 10.1126/science.adl2116.
4. Basilio H. Anti-ageing effects of popular supplement taurine challenged. Nature 2025 Jun, doi: 10.1038/d41586-025-01747-z [Epub ahead of print].
5. Zhou S., Li M., Wang P. et al. A symbiotic filamentous gut fungus ameliorates MASH via a secondary metabolite-CerS6-ceramide axis. Science 2025 May; 388 (6746): eadp5540, doi: 10.1126/science.adp5540.
6. Aksenfeld R. Fungus from the human gut slows liver disease in mice. Nature 2025 May 2, doi: 10.1038/d41586-025-01360-0 [Epub ahead of print].
7. Tello-Ramos M. C., Harper L., Tortora-Brayda I. et al. Architectural traditions in the structures built by cooperative weaver birds. Science 2024 Aug 30; 385 (6712): 1004–1009, doi: 10.1126/science.adn2573.
8. Wilcox C. Visualized. ScienceAdviser, 2024 Sep 3. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-how-solar-wind-blows-so-quickly
