Játra jsou největším metabolickým orgánem v těle. Zajišťují filtraci krve z gastrointestinálního traktu. Jsou zásobárnou vitaminů, minerálů a energie. Zapojují se do metabolismu sacharidů, lipidů i proteinů. V játrech dochází k syntéze albuminu, hormonů, koagulačních faktorů a žluči i hydroxylaci vitaminu D. Mají značnou schopnost regenerace a klinická symptomatologie se často rozvíjí až při rozsáhlejším poškození jaterní tkáně (> 70 %).
Klinické projevy jaterního poškození jsou variabilní a nespecifické: ztráta hmotnosti, anorexie, letargie, zvracení, průjem, polyurie/polydipsie (PU/PD). Specifičtější klinické projevy potom zahrnují ascites, otoky, ikterus, koagulopatie, neurologické projevy a/nebo hypoglykémii. Neurologické projevy bývají spojovány se zvýšenou hladinou bilirubinu a amoniaku v krevním řečišti. Ascites vzniká z důvodu sníženého onkotického tlaku v důsledku hypoalbuminémie nebo na základě portální hypertenze. Neurologické projevy zahrnují ataxii, letargii, tlačení hlavou proti zdi, ptyalismus, záchvaty či stupor.
Jaterní enzymy rozdělujeme na hepatocelulární (aspartátaminotransferáza /AST/ a alaninaminotransferáza /ALT/) a cholestatické (alkalická fosfatáza /ALP/ a gamma-glutamyltransferáza /GGT/). Elevace jaterních enzymů poukazuje na tkáňové poškození jater, nepodává však informaci o jejich funkci. Ke zvýšení sérové aktivity enzymů totiž dochází i z extrahepatálních příčin: AST − poškození svalové tkáně, hemolýza; ALT − kostní metastázy či růst kostí; ALP − hyperadrenokorticismus, terapie glukokortikoidy či antikonvulzivní terapie. Elevace ALP u koček je vždy signifikantní nález kvůli krátkému poločasu rozpadu tohoto enzymu.
Mezi další nálezy patří snížená močovina, hypoalbuminémie, hypoglykémie, hypocholesterolémie, prodloužený protrombinový čas (PT), prodloužený aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), anémie, zvýšené hodnoty žlučových kyselin, hyperamonémie, hyperbilirubinémie.
Rentgenové nálezy zahrnují hepatomegalii, abnormální tvar jater, nárůst tumoru na játrech, ascites.
Ultrasonografickým vyšetřením lze vyšetřit parenchym jater, vaskularizaci, žlučové cesty a žlučový měchýř, volnou tekutinu v dutině břišní.
V důsledku zvýšeného rizika krvácení je potřeba zvážit vhodnost pacienta pro biopsii jater.
Terapie je závislá na konkrétních nálezech a klinickém stavu pacienta. Může zahrnovat infuze krystaloidů i glukózy, podávání laktulózy, klystýry, diuretika v případě ascitu, kyselinu ursodeoxycholovou, antibiotika, chelataci mědi (penicilamin), podávání vitaminu K, antikonvulzivní terapii, transfuzi plazmy, aplikaci mannitolu a analgezii (opiáty, ketamin, lidokain). Kontinuální infuze analgetik je preferována před bolusovou aplikací.
Pacienti s onemocněním jater potřebují kvalitní dobře stravitelnou dietu, eliminaci stresu a klidné zacházení. Indikované jsou rovněž doplňky na bázi feromonů, tryptofanu a jiných látek, které dokáží navodit zklidnění a ulevit od úzkostných stavů. Velmi vhodné je vytvořit prostředí, ve kterém se pacient cítí komfortně, netrpí úzkostí a může regenerovat.
Výpočet bazálního metabolismu podle vzorce 70 × tělesná hmotnost v kg0,75 umožňuje přesně stanovit individuální energetickou potřebu. Pokud je pacient delší dobu anorektický, je potřeba postupovat s navyšováním kalorického příjmu postupně, aby nedošlo k tzv. refeeding syndromu. Množství bílkovin by mělo být snížené kvůli omezení tvorby amoniaku. Minimální příjem bílkovin by však neměl být nižší než 2,1 g/kg/den u psů a 4 g/kg/den u koček. Větší omezení proteinů se nedoporučuje z důvodu rizika rozvoje svalového katabolismu.
V jaterních dietách bývá omezené množství bílkovin, snížené je i množství mědi. Pokud množství bílkovin v dietě není dostatečné, lze přidat sýr cottage či libové drůbeží maso. Dieta by měla být bohatá na kvalitní tuky. Doporučuje se rozdělit krmení na více menších porcí (≥ 3 denně). Pokud pacient není schopen přijímat stravu v dostatečném množství, je doporučeno krmit pomocí žaludeční sondy.
Mezi vhodné suplementy patří:
Správná dieta, suplementace klíčových živin, doplňování antioxidantů i zmírnění úzkosti a stresu významně přispívají k účinnější terapii hepatopatií u psů a koček.
(dewa)
Zdroj: Brundell K. Nursing hepatic patients − management and treatment. VetTimes, 2025 Jan 20. Dostupné na: www.vettimes.com/clinical/small-animal/nursing-hepatic-patients-management-and-treatment
