Komparativní onkologie zkoumá fundamentální procesy podmiňující nádorová onemocnění v různých organismech. Někteří živočichové jako želvy, velryby a rypoši lysí neonemocní téměř nikdy. Na druhé straně spektra stojí gekončík noční (Eublepharis macularius), přesněji řečeno varianta lemon frost vyšlechtěná jako domácí mazlíček s krásným světlým zbarvením. Ceněný vzhled je však vykoupen až 80% výskytem iridoforomů, tedy nádorů pocházejících z pigmentových buněk. Ty se rozvíjejí v mladém věku a bývají velmi agresivní, což z nich činí užitečný model nádorových onemocnění.
Vědci z Nottinghamské univerzity podrobně analyzovali genom gekončíkových iridoforomů. Ve všech vzorcích nalezli mutaci v genu pro tzv. TATA-box-vazebný protein (TBP). TBP je klíčovým regulátorem transkripce. Nalezená mutace se nachází v úseku, který je velmi podobný i u lidí − změny v této oblasti byly pozorovány například u některých nádorů plic. Dalšími společnými znaky iridoforomů byly fúze IARS1 a RNF213, změny počtu kopií některých genů a dysregulace organizace aktinových vláken typická pro metastatické procesy. Gekončík jako plazí model nádorových onemocnění tak umožňuje studovat velmi konzervované procesy společné nádorovým onemocněním u různých druhů, ale i nové a dosud nepopsané mechanismy relevantní pro lidské nemoci.1, 2
Biologové z Harvardovy univerzity náhodou objevili, že ribosomová RNA (rRNA) chobotnice dvouskvrnné (Octopus bimaculoides) obsahuje mutaci vedoucí k rozpadu jedné z podjednotek rRNA na 2 fragmenty. Změna se nachází v klíčové oblasti hluboko uvnitř ribosomu v místě, kde ribosom páruje správnou aminokyselinu nesenou molekulou transferové RNA (tRNA) s templátem messengerové RNA (mRNA), v němž je zapsaná instrukce pro výrobu proteinů. Sekvence ribosomové RNA je přitom velmi konzervovaná a modifikovaný úsek rRNA se v různých organismech od bakterií až po člověka prakticky neliší. Překvapení vědci proto chobotničí mutaci zanesli do ribosomů bakterie E. coli. Ukázalo se, že takto modifikované ribosomy pracovaly výrazně přesněji a při skládání aminokyselin podle templátu dělaly přibližně o polovinu méně chyb. Cenou za větší přesnost bylo významné zpomalení translace.
Genomová analýza ukázala stejnou mutaci u 15 druhů chobotnic žijících v mělkých vodách. Ani u jednoho z 12 hlubokomořských druhů však mutace nalezena nebyla. To naznačuje, že se tato varianta poprvé objevila přibližně před 100 miliony let, když se u chobotnic z mělkých vod začala rapidně vyvíjet velká nervová soustava a nové druhy chování vyžadující velký mozek. Vědci se domnívají, že vyšší přesnost ribosomů vedoucí k menšímu množství nesprávně poskládaných proteinů tvořících toxické agregáty mohla neuronům pomoci k lepší funkci a delšímu přežití. Kauzální souvislost však analýza, uveřejněná zatím jako preprint na serveru BioRxiv, samozřejmě neprokazuje.3, 4
Měchovci jsou drobné hlístice běžně infikující střeva lidí v tropických oblastech se špatnou hygienou. Vzhledem ke své schopnosti uvolňovat látky podporující přežití ve střevě hostitele, mezi něž patří i řada molekul s protizánětlivým účinkem, byli již dříve studováni v léčbě zánětlivých střevních onemocnění. Vědci z Washingtonovy univerzity v St. Louis se však rozhodli nespoléhat na červíkovy vlastní molekuly a připravili geneticky modifikovaného měchovce rodu Ancylostoma ceylanicum schopného produkovat a uvolňovat léčivo v živém hostiteli.
Systém testovali na protilátce proti tetrodotoxinu − smrtelnému neurotoxinu z ryby fugu. Po podání modifikovaného měchovce pokusným křečkům docházelo k vylučování protilátky do krevního oběhu hostitele. Krevní sérum křečků bylo schopné tetrodotoxin částečně neutralizovat. Mezi výhody měchovce jakožto výrobce léčivé látky patří několikaleté přežívání ve střevě hostitele a hlavně omezená infekce, která je v případě potřeby snadno vyléčitelná podáním jediné dávky antiparazitika. V hostitelském organismu se tito hlísti nemnoží. Ačkoli ve střevě kladou vajíčka, larvy potřebují pro svůj vývoj pobyt v půdě.
Vědci uvažují také o genetických úpravách, které by bránily uvolňování larev do prostředí. Zdá se, že geneticky upravení měchovci by mohli být zajímavou platformou pro onemocnění vyžadující dlouhodobou cílenou léčbu zejména ve střevě.5, 6
(este)
Zdroje:
1. Hastings B. T., Gamble T., Ossiboff R. J. et al. Dissecting cancer in a non-mammalian model: genomic insights from lemon frost geckos. BMC Biol 2026 Jul 15; 24 (1): 150, doi: 10.1186/s12915-026-02661-0.
2. Gajbhiye S. Gecko that naturally develops tumors could transform cancer research. Earth.com, 2026 Jul 15. Dostupné na: www.earth.com/news/gecko-that-naturally-develops-tumors-could-transform-cancer-research
3. Reardon S. A molecular quirk unique to octopuses makes them better at building proteins. Science, 2026 Jul 8. Dostupné na: www.science.org/content/article/molecular-quirk-unique-octopuses-makes-them-better-building-proteins
4. Mitra R., Han R., Scott T. J. et al. Evolution of a core ribosomal innovation in octopus. bioRxiv 2026 Jun 26; 2026.06.25.734654, doi: 10.64898/2026.06.25.734654.
5. Singh K. S., Bharti S., Rosa B. A. et al. Transgenic hookworm secretes anti-tetrodotoxin human single chain antibody. Nat Commun 2026 Jun 3; 17 (1): 4691, doi: 10.1038/s41467-026-73447-9.
6. Ballard S. Genetically modified hookworms produce and deliver therapeutics. WashU Medicine, 2026 Jun 3. Dostupné na: https://medicine.washu.edu/news/genetically-modified-hookworms-produce-and-deliver-therapeutics
