Předběžná reanalýza genomických dat nasbíraných na wuchanském tržišti naznačuje, že první přenos viru SARS-CoV-2 z nakaženého zvířete na člověka, jenž odstartoval pandemii COVID-19, proběhl právě zde. Naopak nedávná důkladná analýza genomů netopýřích koronavirů, které se zkoumají ve Wuchanském virologickém institutu, nepotvrdila, že by zde zkoumané kmeny patřily k nejbližším předkům SARS-CoV-2. Je tedy konečně jasno v tom, jak pandemie vznikla?
Analýza více než 8,5 tisíce gest šimpanzů (Pan troglodytes schweinfurthii) z pěti různých komunit ve východní Africe (jedné v Tanzanii a čtyř v Ugandě) ukázala, že jejich komunikace má stejný princip jako lidská: účastníci „hovoru“ se rychle střídají a reagují na sebe. Může toto zjištění dále osvětlit prapůvod a vývoj lidského jazyka? Podrobnosti o zmíněné studii přinesl časopis Current Biology.
Yellowstoneské horké prameny kypící mikrobiálním životem jsou skvělým modelem podmínek, za kterých se na Zemi poprvé objevil život. Nedávno publikovaná studie naznačuje, že pro tyto primordiální ekosystémy byly zřejmě velmi důležité takzvané obří viry, které mohly popohnat časné kroky v průběhu evoluce.
Kočky jsou považovány za mistry v umění komunikace. Studie recentně publikovaná v časopisu Behavioral Processes odhalila 276 morfologicky odlišných obličejových signálů, kterými kočky komunikují v rámci svého druhu. Většina z těchto signálů se týkala přátelských (afiliativních) nebo nepřátelských (neafiliativních) interakcí.
Profitují z života v blízkosti lidí, ale pro nás jsou synonymem toho nejhoršího. Proč vlastně nemáme rádi krysy, když jsou nám tolik podobné? A jak znalosti o jejich sociální inteligenci možná změní náš pohled na nutnost jejich vyhubení?
Průzkum provedený Americkou psychiatrickou asociací (APA) a Americkou asociací veterinárního lékařství (AVMA) potvrdil, jak významně domácí mazlíčci ovlivňují náš duševní stav. Jejich společnost, blízkost a láska pomáhají zmírňovat stres a překonávat zátěž spojenou s duševními poruchami.
Psi trpí řadou stejných onemocnění jako lidé. Průběh jejich nemoci, terapie či prognóza však často bývají od těch lidských odlišné. Které nemoci zvládáme lépe my a se kterými se snáz vypořádají „naši nejlepší přátelé“ ze zvířecí říše?
Není nic překvapivého na tom, že když se necítíme stoprocentně fit, bolí nás hlava, svaly, škrábe nás v krku a jsme unavení, raději zrušíme či alespoň omezíme naše pracovní a společenské aktivity. Podobné problematice – tedy změnám chování v případě nemoci – se před nedávnem věnovala studie publikovaná v časopisu Behavioral Ecology. Zaměřila se však nikoliv na lidi, ale pozorovala chování upírů obecných, kteří patří mezi netopýry. Jak se chová tento živočich v případě, že má chřipkové příznaky?
Ve světě je zoorehabilitace již běžně známá a používaná metoda, zatímco u nás si své místo na slunci zatím snaží vydobýt. O možnostech využití zvířete jako léčebného prostředku pro člověka jsme hovořili s doc. Ing. Kristýnou Machovou, Ph.D., z Katedry etologie a zájmových chovů České zemědělské univerzity v Praze, která je současně garantkou bakalářského oboru zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty.
Listonos patří mezi netopýry známé slabostí pro sladké plody – každý den spořádá až dvojnásobek své hmotnosti v mangu, banánech nebo fících, a to bez negativních zdravotních důsledků jako je například diabetes. Proč tomu tak je? Odpověď je ukryta v genech. Studie zveřejněná v lednu 2024 v časopisu Nature Communications odhalila genetické adaptace, jež těmto savcům pomohly vypořádat se se stravou založenou na sacharidech.
