Kombinace amoxicilinu s kyselinou klavulanovou představuje dobře snášenou a běžně používanou baktericidní terapii. I přes svou užitečnost ovšem vykazuje omezenou in vivo aktivitu proti běžně se vyskytujícím patogenům horních cest dýchacích (HCD) koček a psů.
Většina infekcí HCD u koček má virovou, nikoliv bakteriální etiologii. I když onemocnění mohou vyvolat také chlamydie a mykoplazmata, tyto mikroorganismy nejsou k uvedené kombinaci citlivé. Bordetella spp. je sice k této kombinaci citlivá in vitro, ale kvůli nedostatečnému průniku do průdušek není tato ATB modalita účinná při klinicky manifestovaném onemocnění.
Mezinárodní společnost pro infekční nemoci společenských zvířat (ISCAID) doporučuje zvažovat podání ATB pouze při horečce, letargii, mukopurulentním výtoku a nechutenství. Pokud je podání ATB považováno za nezbytné, doporučuje se nasazení doxycyklinu, jelikož chlamydie, mykoplazmata i Bordetella spp. k němu vykazují citlivost.
Infekce HCD u psů mohou mít virovou či bakteriální etiologii. U jinak zdravého psa, který má kašel, přijímá potravu a je aktivní, je dostačující léčbou antitusikum a izolace od jiných psů. Jako ATB volby se doporučuje doxycyklin, a to i v případech, kdy infekce HCD progreduje do pneumonie, protože kombinace amoxicilinu s kyselinou klavulanovou nemusí v dýchacích cestách dosáhnout dostatečné koncentrace.
Většina mladých koček s příznaky zánětu močových cest trpí felinní idiopatickou cystitidou, což však není infekční stav, a jen < 10 % koček s obstrukcí močových cest má souběžnou bakteriální infekci. Jedna studie naznačila, že pouze u 53 % psů, kteří byli vyšetření kvůli příznakům onemocnění dolních močových cest, se prokázala bakteriální cystitida a 36 % psů, kteří neměli bakteriální zánět močových cest, bylo léčeno nevhodnými ATB.
Ve dvou studiích byla prokázána vynikající senzitivita a specificita vyšetření močového sedimentu barveného modifikovaným barvením podle Wrighta a Giemsy nebo podle Grama, kdy nález intracelulárních bakterií ukazuje na bakteriální cystitidu.
Před podáním antibiotik se doporučuje kultivace a testování citlivosti obzvlášť u pacientů, kterým bylo podáváno ATB v uplynulých 60 dnech nebo se infikovali v průběhu hospitalizace.
Preferovaným přístupem u felinní idiopatické cystitidy u mladých koček s příznaky, u nichž nelze získat moč, je podpůrná léčba (přípravky proti bolesti, úprava prostředí). Klinické příznaky odeznívají v průběhu 3−7 dnů, na což je třeba upozornit majitele.
Vyšetření moči u psů je nezbytné, protože incidence infekce je vyšší, ale ta ne vždy vyvolává klinické příznaky.
Použití antibiotik k léčbě akutního průjmu u psů bylo zpochybněno. Studie u jinak stabilních psů s akutním průjmem neukázaly statistický rozdíl v čase potřebném k úpravě konzistence trusu mezi skupinami zvířat, kterým byl podáván metronidazol, placebo nebo probiotikum. Z tohoto důvodu je rozumné vyhnout se podávání ATB psům s průjmem, kteří jsou jinak stabilní.
Antibiotika mohou být kategorizována jako časově nebo koncentračně závislá. Účinnost časově závislých ATB, zahrnujících peniciliny a cefalosporiny, je založena na celkovém čase působení nad minimální inhibiční koncentrací (MIC); tato ATB vykazují omezený postantibiotický efekt (PAE). Účinnost koncentračně závislých ATB, zahrnujících fluorochinolony a aminoglykosidy, je založena na maximální plazmatické koncentraci (Cmax) nebo na ploše pod křivkou (AUC) a často vykazují významný PAE.
Zvýšená frekvence podávání časově závislých ATB zvyšuje jejich účinnost, proto by měl být amoxicilin podáván každých 8−12 hodin. U koncentračně závislých ATB zlepšuje účinnost zvýšená dávka, a tudíž jsou fluorochinolony účinnější, pokud se podávají ve vyšší dávce každých 24 hodin.
Řada humánních studií prokázala, že ve většině případů je krátká doba aplikace antibiotik stejně efektivní jako podávání prodloužené. Příkladem může být septická peritonitida, pyelonefritida a pneumonie, u kterých se doporučuje podávání v délce 4−10 dnů. Podávání ATB psům s pneumonií méně než 14 dnů bylo účinné ve smyslu ústupu klinických příznaků a zabránění recidivě stejně jako u pacientů, kteří léčbu dostávali delší dobu.
Antibiotika mohou zachraňovat život, ale měla by být v praxi nasazena pouze v případě potřeby a po pečlivém zvážení spektra účinku, dávkování a délky léčby.
(zaru)
Zdroj: Davidow B. Top 5 inappropriate antibiotic uses in the emergency setting. Clinician's Brief 2021 Oct. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/top-5-inappropriate-antibiotic-uses-emergency-setting
