Výtok z nosu je u psů i koček poměrně častou záležitostí, nicméně z hlediska diagnostického ne vždy snadnou. Následující text proto přináší souhrn jeho možných příčin.
Perzistentní výtok z nosu je častým problémem, stanovení příčiny nazálního onemocnění však může být diagnostickou výzvou. U psů není definitivní diagnóza stanovena až ve 36 % případů a právě výtok z nosu je nejčastějším symptomem těchto onemocnění, jejichž příčiny mohou být velmi rozmanité. (7)
Základem pro stanovení diagnózy je vždy správně odebraná anamnéza a důkladné klinické vyšetření. Anamnéza se mimo jiné opírá o údaje o začátku a délce trvání klinických příznaků, o případném traumatu nebo lokální radioterapii.
Chronické infekce bývají u mladých zvířat doprovázeny horečkou a výtokem z očí, u dospělých jedinců se pak setkáváme s perzistentním či recidivujícím výtokem z nosu. Cizí tělesa v nosu způsobují akutní příznaky, pacienti bývají apatičtí, kýchají a otírají si nos předními končetinami. Výtok z nosu způsobený mykózou či nádorem často přechází v kýchání a stertor. Unilaterální výtok se častěji vyskytuje při problémech s kořeny zubů, tumorech dutiny nosní, přítomností cizího tělesa a mykotické rinitidě; bilaterální výtok z nosu častěji doprovází infekce horních i dolních cest dýchacích a alergické rinitidy. Rozsáhlý nádorový proces a mykotická rinitida ale mohou někdy postihovat obě strany dutiny nosní. (1) Bilaterální výtok z nosu je typický i pro unilaterální nosojícnové polypy, ty jsou však u psů extrémně vzácné a u koček méně časté. (2) Svým charakterem může být výtok serózní, mucinózní, mukopurulentní či krvavý (epistaxe).
Nedílnou součástí klinického vyšetření by měla být i prohlídka dutiny nosní (nádory lokalizované rostrálně) a ústní (uvolněné, bolestivé zuby v horním oblouku s případným abscesem kořene zubu, defekty patra, zvětšené tonzily, tumory), kontrola symetrie čenichu a frontálních sinů, změny v denzitě kostí a projevy dyskomfortu (viz tab. 1). Zda nozdrou proudí vzduch, zjistíme snadno pomocí chomáčku vaty.
Důležitá je rovněž kontrola schopnosti zvířete uchopit a polykat potravu. Pacienti s polykacími potížemi nebo dysfunkcí jícnu jsou predisponovaní ke vzniku aspirační pneumonie a hromadění potravy v nosohltanu. Pozornost bychom dále měli věnovat neurologickým příznakům (apatie, epileptiformní křeče), protože dutina nosní je oddělena od mozku pouze tenkou kostěnou ploténkou (lamina cribrosa), která se snadno poškodí traumatem, nádorem či infekcí. Oftalmologické vyšetření vyloučí zánět oka a nadměrnou produkci slz (serózní výtok z nosu).
Tab. 1 Klinické vyšetření zvířete s nosním výtokem (4)
| Oblast | Posuzovaný parametr | Poznámky |
| Nos | proudění vzduchu nozdrou (test pomocí chomáčku vaty či sklíčka) | redukováno u onemocnění způsobujících obstrukci dutiny nosní (např. nazální polyp, neoplazie) |
| ulcerace / depigmentace nozder / planum nasale |
např. aspergilóza u psů (skvamocelulární karcinom planum nasale– obvykle se však neprezentuje nosním výtokem) | |
| Obličej | symetrie | faciální / nazální nesouměrnost: neoplazie, trauma, mykotické infekce (především Cryptococcus u koček) |
| bolestivost | po prodělaném traumatu nebo častěji po destruktivní rinitidě (např. aspergilóze) | |
| Oči | výtok z očí / epifora |
virové infekce u koček obstrukce nazolakrimálního kanálku nazální masou |
| exoftalmus | retrobulbární masa (neoplazie, absces) | |
| Sliznice | petechie / ekchymózy | (poruchy srážení krve) |
| Zuby | dentální onemocnění |
abscesy kořenů zubů oronazální fistula |
| Patro | ventrální deviace |
nazofaryngeální polyp neoplazie |
| rozštěp |
vrozený traumatický | |
| Lymfatické uzliny | submandibulární lymfadenopatie | může doprovázet jakékoliv onemocnění nosní (a ústní) dutiny, nespecifický nález |
| Uši | výtok z uší, masa v horizontálním kanálu | ušní polyp může doprovázet výskyt nazofaryngeálního polypu u koček |
S další diagnostikou nám mohou pomoci zobrazovací metody, vyšetření krve, rinoskopie či biopsie. Cytologická a kultivační vyšetření bývají užitečná jen zřídka (C. neoformans u koček, Pneumonyssoides caninum u psů), obvykle se zjistí pouze sekundární bakteriální infekce.
Příčin výtoku z nosu je široká škála (viz tab. 2). Některé jsou však méně časté, až nepravděpodobné (u lidí je hypertenze často spojena s epistaxí, u psů a koček je však toto spojení vzácné, samotná epistaxe však může mít řadu důvodů – viz tab. 3). Příčiny můžeme obecně rozdělit do několika skupin: infekce, onemocnění zubů, cizí tělesa, nádory, úraz, ale i chronické zvracení aj.
Primární virové infekce se často vyskytují u mladých zvířat. U psů se mnohdy jedná o psinku. Infekční laryngotracheitida způsobuje kašel, méně často výtoky z nosu a očí. Parvoviróza se častěji prezentuje gastrointestinálními příznaky, ale může souviset i s postižením horních cest dýchacích (HCD). U koček to bývá komplex infekcí, jež mohou mít za následek také změny na sliznici dutiny ústní (chlamydióza), vředy rohovky (herpesvirus) či symetrické narušení stavby nosních dutin. Panleukopenie může způsobovat příznaky postižení HCD, nicméně častěji bývají postiženy jiné orgánové systémy. Z mykotických infekcí bychom měli uvažovat o kryptokokóze u koček a aspergilóze u psů. Primární bakteriální infekce jsou vysoce nepravděpodobné. Mezi původce parazitárních rinitid patří Pneumonyssoides caninum a Capillaria aerophila. Velmi vzácnou příčinou u psů (především u mladých irských vlkodavů) je rostrální polyploidní rinitida, která má souvislost s infekcí Rhinosporidium sp.
Nádory dutiny nosní jsou u psů téměř vždy maligní. U mladých koček může jít o benigní zánětlivé polypy. Nazální lymfom je častější u koček než u psů. Metastázy primárních nádorů dutiny nosní do regionálních mízních uzlin jsou neobvyklé, stejně tak nejsou časté změny na plicích.
Výtok z nosu může být spojen i s vrozenými abnormalitami či změnami způsobenými chronickou infekcí (stenóza nosohltanu). Možnou příčinou je rovněž imunitně zprostředkované onemocnění, obzvláště pokud jsou na vnějších částech nosu nebo na povrchových partiích nosní přepážky přítomné krusty či eroze.
Tab. 2 Příčiny výtoku z nosu (1, 5, 6)
| Příčiny výtoku z nosu | Psi | Kočky |
| Infekce |
Virové:
Mykotické (predisponovaná jsou dolichocefalická plemena – retrívr, německý ovčák)
Parazitární:
Bakteriální (primární – ojedinělé):
|
Virové:
Chlamydie (Chlamydia psittaci) Mykotické:
Parazitární:
Bakteriální (primární – ojedinělé):
|
| Onemocnění zubů | absces kořene zubů | |
| Cizí těleso |
| |
| Alergické reakce | alergická rinitida | |
| Nádory, masy |
|
|
| Úraz, destruktivní léze kostí | trauma dutiny nosní, traumatický rozštěp patra, fraktura | |
| Vrozené a získané anatomické abnormality |
| |
| Imunitně zprostředkovaná onemocnění |
| |
| Koagulopatie |
| |
| Idiopatické rinitidy | idiopatická chronická rinosinusitida |
|
| Chronické zvracení | ||
Tab. 3 Příčiny epistaxe (3)
| Lokální |
|
| Systémové |
Méně často:
|
Diagnostických výzev zažívají veterinární lékaři dnes a denně mnoho a časem se setkají i s méně obvyklými příčinami jednotlivých onemocnění. Proto bychom vždy měli pamatovat právě i na ty málo pravděpodobné.
(kata)
Zdroje:
1. Davis Ch., Shell L. Algoritmické diagnostické postupy v praxi malých zvířat. Elsevier, Medicus Veterinarius, 2007.
2. Harvey R., Harari J., Delauche A. J. Nemoci uší psa a kočky. Manson Publishing, Medicus Veterinarius, 2002.
3. Hillsman S., Tolbert M. K. Differential diagnoses: epistaxis. Clinician’s Brief 2018 Aug. Dostupné na: https://www.cliniciansbrief.com/article/differential-diagnoses-epistaxis
4. Burrow R. D. Approach to investigation of nasal discharge. British Small Animal Veterinary Congress, Proceedings, 2008. Dostupné na: www.vin.com/apputil/content/defaultadv1.aspx?pId=11254&id=3862962
5. Svoboda M. a kol. Nemoci psa a kočky, II. díl. Noviko, Brno, 2001.
6. Kuehn N. F. Chronic rhinitis in cats. Clinical Techniques in Small Animal Practise. Elsevier, 2006: 69–75, doi: 10.1053/j.ctsap.2005.12.013.
7. Meler E., Dunn M., Lecuyer M. A retrospective study of canine persistent nasal disease: 80 cases (1998–2003). Can Vet J 2008; 49 (1): 71–76.
