Podávání doplňků krmiva s protiprůjmovým účinkem může mít vliv na růst a zdraví telat. Cílem studie českých a slovenských autorů publikované v roce 2015 bylo vyhodnotit přínos podávání prebiotika a probiotika na zdraví telat a možné ovlivnění jejich účinku pohlavím, obdobím narození telete a počtem laktací matky.
Při intenzivním chovu dobytka, zvláště pokud jsou při něm telata odchovávána odděleně od matek, je přirozené získání autochtonní mikrobioty drasticky sníženo a dochází ke kolonizaci střeva patogeny. Výskyt metabolických onemocnění představuje u telat mléčného skotu vysoce aktuální problém a jedním z důležitých faktorů, které se na něm podílejí, je nedostatečná výživa telat kolostrem. Řada studií ukázala, že váhové přírůstky a výskyt průjmových onemocnění jsou ovlivněné také ročním obdobím, ve kterém se zvíře narodilo, a počtem porodů matky.
Prebiotika a probiotika stabilizují vnitřní mikrobiotu a ovlivňují zdravotní stav a prospívání telat. Podávání probiotik pomáhá vytvářet stabilní a vyváženou intestinální mikrobiotu. Probiotika kompetují s patogenními mikroorganismy ve využití prostoru střeva a nutrientů, snižují střevní pH, uvolňují bakteriociny a peroxid vodíku a stimulují imunitní systém. Prebiotika jsou selektivně fermentované složky potravy, jež podporují specifické změny ve složení, růstu a aktivitě bakterií v trávicím traktu.
Do studie bylo zařazeno 186 telat holštýnského skotu. Po narození byla rozdělena do 3 skupin. Skupině 1 bylo podáváno prebiotikum Ascophyllum nodosum (hydrolyzát hnědé mořské řasy), skupině 2 probiotikum Lactobacillus sporogenes a skupina 3 sloužila jako kontrolní. První den po porodu byla telata oddělena od matek. Od 2. do 4. dne po narození dostávala 3× denně kolostrum a mateřské mléko ad libitum. Od 5. dne byla 3× denně krmena mléčnou náhražkou (4,5 kg/den, rozděleno do 3 dávek) a dostávala startovací krmivo, vitaminominerální premix s kalciem a vojtěškové seno ad libitum až do odstavení. Do 2 hodin po porodu byla všechna telata zvážena. Růst a zdravotní stav telat byly sledovány od narození do 4. týdne věku.
V porovnání s kontrolní skupinou byly u telat, kterým byl podáván Lactobacillus sporogenes, zaznamenány významně vyšší denní váhové přírůstky (p < 0,001) i významně vyšší hmotnost ve 28. dni po narození (p < 0,01). Co se týče vlivu pohlaví, býci měli vyšší porodní hmotnost (p < 0,001) i hmotnost dosaženou 28 dní po narození (p < 0,01) než jalovice. Denní váhové přírůstky byly významně nejnižší u telat narozených v létě (p < 0,05). Významný vliv na hmotnost telat měl i počet laktací matky: telata primipar měla významně nižší porodní hmotnost (p < 0,01) i hmotnost dosaženou 28 dní po narození (p < 0,01) než telata narozená starším kravám.
Nebyl zaznamenán žádný přínos podávání Ascophyllum nodosum, což autoři studie vysvětlují dostatečným přísunem prebiotik v běžném krmivu, jako je oves, ječmen a pšenice. Významný byl vztah mezi podáváním probiotik, pohlavím (p < 0,05), ročním obdobím v době narození telat (p < 0,01) a denními váhovými přírůstky.
Studie sledovala vliv dvou doplňků krmiva, prebiotika Ascophyllum nodosum a probiotika Lactobacillus sporogenes, ani jeden však neměl vliv na zdraví telat, a to včetně výskytu průjmu. Probiotikum Lactobacillus sporogenes ovšem pozitivně ovlivňovalo růst telat. Tento efekt může být ovlivněn pohlavím telat a ročním obdobím jejich narození.
(blu)
Zdroj: Zábranský L., Šoch M., Brouček J. et al. Influence of selected feed supplements on the growth and health of calves depending on the sex, season of birth, and number of the dam’s lactations. Acta Vet Brno 2015; 84: 269–275, doi: 10.2754/avb201584030269.
