Fretky patří mezi stále častější pacienty veterinárních ordinací. Následující článek stručně shrnuje 5 nejvýznamnějších a nejčastějších chorob, se kterými se setkáváme u domestikovaných fretek: hyperplazii a neoplazii nadledvin, inzulinom, obstrukci GIT cizími tělesy, dentální onemocnění a průjem.
Fretky jsou hravé, zvědavé a učenlivé, což jsou vlastnosti, které je činí stále oblíbenějšími domácími mazlíčky. Vzhledem ke své zvědavosti, jedinečné biologii a vyšší průměrné délce života díky lepší péči jsou ovšem fretky náchylné k určitým chorobám.
Adrenální hyperplazie či neoplazie postihuje zejména fretky ve středním věku, nejčastěji mezi 3 a 4 roky. Postižené fretky vykazují symetrickou alopecii, která začíná na hřbetě a/nebo ocase. U kastrovaných samic se může objevit zvětšení vulvy. U samců se může vyvinut prostatomegalie a sekundární dysurie, strangurie, anurie a/nebo retence moči. Obě pohlaví mohou vykazovat zvýšené sexuální chování a agresivitu. Příčina je nejasná, předpokládá se vliv časné kastrace, delší expozice světlu v důsledku prodloužení fotoperiody a genetická predispozice.
Diagnóza se stanoví na základě klinických příznaků a laboratorního vyšetření, obvykle dochází k elevaci estradiolu, androstendionu a/nebo 17-hydroxyprogesteronu. Využít lze i další diagnostické metody, jako je abdominální ultrasonografie.
Terapie může být chirurgická (resekce nadledviny) nebo farmakologická. Jako efektivní se ukázala léčba pomocí implantátu s obsahem deslorelin-acetátu, potentního GnRH superagonisty. Na základě studií, které ukazují, že farmakologicky léčené fretky mají delší dobu remise, je deslorelin doporučován jako metoda první volby.
Inzulinom obvykle postihuje starší fretky s typickým výskytem kolem 4. roku věku (rozmezí 2–7 let). Bývá méně agresivní a ve srovnání se psy má lepší prognózu. Nemocné fretky mohou být klinicky asymptomatické. Klinické příznaky zahrnují podrážděnost, mentální otupělost, ztrátu hmotnosti, ptyalismus, zvracení, ataxii, slabost zadních končetin a ve vážných případech může docházet ke generalizovaným záchvatům nebo až k uhynutí zvířete.
Diagnózu lze určit na základě klinických příznaků a glykémie nalačno (< 3,89 mmol/l). Vzhledem k malé velikosti inzulinomů (řádově milimetry) není rentgenologické a ultrasonografické vyšetření přínosné. Definitivní diagnózu lze stanovit pouze na základě histologického vyšetření bioptátu.
Léčba inzulinomu je založena na stabilizaci glykémie. Základem je dieta (redukce sacharidů a časté krmení vysokoproteinovou dietou), v případě potřeby doplněná antihypoglykemickou terapií (glukokortikoidy s diazoxidem nebo bez něj). Metodou volby je chirurgická excize, která spolu s medikamentózní léčbou přináší delší dobu přežití než farmakoterapie samotná. Navzdory léčbě je inzulinom progresivní a vyžaduje celoživotní management. Jakékoliv onemocnění (anorexie, průjem, …) může u dříve stabilizovaného pacienta vést k exacerbaci potíží.
Přirozená zvědavost fretek a sklon okusovat předměty jsou spojeny s častou obstrukcí GIT cizími tělesy. Obstrukce může nastat ve kterémkoliv úseku trávicího traktu. Diagnostika je založena na klinickém vyšetření (anorexie, abnormální abdominální palpace) a využití zobrazovacích technik. Některé fretky vykazují dehydrataci, zvracení, nauzeu a průjem, ve vážných případech známky šoku. Hematologický a biochemický profil je proměnlivý, může být přítomná elevace ALT a AST s hypoproteinémií a/nebo hypoglykémií či bez nich. Léčba je chirurgická.
U fretek se často setkáváme se zlomeninami zubů, odontolitiázou a periodontálními onemocněními, naopak resorpce zubů, stomatitidy, zubní kaz a orální tumory jsou vzácné.
Fraktury zubů jsou spojeny s okusováním klece a cizích předmětů či traumatem, komplikací může být pulpitida, nekróza dřeně a periapikální infekce. Příznaky zahrnují zvýšené otírání obličeje (sahání tlapkami do tlamy), třesení hlavou, protruzi jazyka ad. Diagnostika je založena na klinickém a radiografickém vyšetření dutiny ústní. Léčba spočívá v endodontickém ošetření nebo extrakci zubu.
Predispozicí k odontolitiáze je, jak naznačují studie, krmení fretek konzervovanou stravou pro kočky, zejména obohacenou o sacharózu a soli. Použití komerčně dostupných past a dalších přípravků snižuje výskyt zubního kamene a s ním spojených nemocí periodontu. Vždy bychom měli zvážit přítomnost potenciálně predisponujících onemocnění, jako jsou diabetes mellitus nebo stavy imunosuprese. Léčba periodontálních onemocnění odpovídá terapii u jiných druhů.
Příčinou průjmu mohou být různé virové (aleutská choroba, střevní či systémová koronaviróza fretek, rotaviróza), bakteriální, protozoární (např. Eimeria a Isospora) nebo jiné parazitární infekce. Průjem může být způsoben také nádorovým či zánětlivým onemocněním střev (např. lymfoplazmocytárním zánětem) nebo hypersenzitivitou na krmivo.
Diagnostika může být náročná z důvodu různé etiologie, přítomnosti mnoha potenciálních patogenů u zdravých fretek a nedostatečné znalosti příčin mnoha nemocí. Bakteriální, virová a parazitární onemocnění mohou být potvrzena na základě kultivace včetně stanovení citlivosti bakterií, respektive stanovení specifických patogenů s využitím koprologie včetně flotace či molekulárních metod (např. PCR). Diagnostika neoplazií a nespecifických zánětů vyžaduje střevní biopsii.
Nádorové procesy mohou být léčeny chirurgicky nebo specifickými protinádorovými režimy. Léčba zánětlivých onemocnění střev je do značné míry zaměřena na tlumení zánětu prostřednictvím protizánětlivé terapie, ale může zahrnovat i jiné strategie (např. vyloučení antigenů ze stravy).
Během svého života se fretky pravděpodobně setkají s jedním či více z těchto klinických problémů. Znalost symptomů a průběhu pro ně typických onemocnění usnadňuje následnou diagnostiku i léčbu.
(tom)
Zdroj: Lertpiriyapong K. Top 5 diseases of domestic ferrets. Clinician’s Brief 2017 Feb; 119–123. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/top-5-diseases-domestic-ferrets
