Vyšetření krevního obrazu je často zhotovováno jako součást určitého diagnostického minima. Pokud je prováděno na vlastním hematologickém analyzátoru, mělo by součástí takového vyšetření být rovněž vyšetření krevního nátěru pro potvrzení automatických výsledků, ale i pro zaznamenání atypických buněk, jako jsou mastocyty, blasty a jaderné erytrocyty. Pro stanovení každého leukogramu bychom měli posoudit celkový počet leukocytů, počet jednotlivých typů leukocytů a jejich morfologii, což nám následně může velmi napomoci v procesu diferenciální diagnostiky. Následující text přehledně shrnuje charakteristiky pěti významných leukogramů.
Stresový leukogram je charakterizován jako neutrofilie, lymfopenie, eozinopenie a případně monocytóza. Vyskytuje se primárně u psů. Označení stresový poukazuje na přítomnost zvýšeného množství kortizolu sekundárně uvolněného z nadledvin v důsledku závažného onemocnění (např. diabetické ketoacidózy, selhání ledvin), vysoké tělesné teploty, bolesti, dehydratace či hyperadrenokorticismu.
Stresový leukogram můžeme pozorovat také po podání glukokortikoidů. Jediná jejich dávka může způsobit vznik stresového leukogramu trvajícího asi 24 hodin. Glukokortikoidy podávané déle než 10 dní mohou vyvolat stresový leukogram přetrvávající po dobu 2–3 dnů od jejich vysazení.
Zánětlivý leukogram je charakterizovaný jako neutrofilie – nebo v některých případech jako neutropenie – s posunem doleva či bez něj nebo s toxickými změnami neutrofilů.
Kostní dřeň je stimulována zánětlivými mediátory, což vede k uvolnění neutrofilů ze zásob v dřeni i k jejich zvýšené produkci. K dozrání neutrofilů a jejich uvolnění z kostní dřeně je potřeba 2–5 dnů od stimulace.
Posun doleva ukazuje na uvolnění nezralých (nesegmentovaných) neutrofilů z kostní dřeně do oběhu před jejich dozráním v segmentované buňky.
Toxické změny zahrnují Döhleho tělíska (světle modré nepravidelné cytoplazmatické inkluze), zvýšenou bazofilii cytoplazmy a její vakuolizaci. Toxické změny jsou známkou zrychlené produkce neutrofilů kostní dření. Obecně čím vyšší je stupeň zastoupení posunu doleva nebo toxických změn, tím závažnější je zánětlivý proces.
Zánětlivá onemocnění zahrnují infekční příčiny (bakteriální, virové, protozoární či plísňové), imunitně zprostředkovaná onemocnění (např. imunitně zprostředkovanou hemolytickou anémie) a tkáňovou nekrózu.
Pokud je zdroj zánětu (např. infikovaná děloha) odstraněn, neutrofilie může přetrvávat ještě dalších 2–5 dnů, jelikož dříve stimulované prekurzory neutrofilů pokračují v dozrávání a zdroj jejich spotřeby již neexistuje.
Jelikož se počet lymfocytů může při rozrušení či fyzické zátěži vlivem adrenalinu sekundárně přechodně zvýšit, měli bychom lymfocytózu potvrdit opakovaným vyšetřením krevního obrazu. Pokud je lymfocytóza perzistentní, zhotovením krevního nátěru posoudíme morfologii lymfocytů (malé zralé lymfocyty versus lymfoblasty). Perzistentní lymfocytóza může poukazovat na neoplastickou lymfocytózu nebo lymfocytózu z jiných příčin. K těmto příčinám patří onemocnění, která vedou k imunitní stimulaci a zahrnují infekci Ehrlichia canis u psů, FIV/FeLV a Mycoplasma felis u koček.
U koček a psů je také diferenciální diagnózou thymom a hypoadrenokorticismus, pouze u koček pak hypertyreóza a imunitně zprostředkovaná hemolytická anémie.
Neutropenie může být způsobena zvýšenou spotřebou neutrofilů, jejich sníženou produkcí nebo imunitně zprostředkovanou destrukcí. Zvýšená spotřeba může být následkem závažného zánětlivého onemocnění, bakteriální infekce či endotoxémie. Snížená produkce může být důsledkem inzultu myeloidního prekurzoru toxinem či lékem nebo náhrady myeloidního prekurzoru neoplastickými buňkami.
Imunitně zprostředkovaná destrukce se předpokládá, pokud jsou vyloučeny jiné příčiny neutropenie a pacient odpovídá na léčbu imunosupresivy.
Ke zvýšení produkce eozinofilů kostní dření dochází nejčastěji z důvodu přítomnosti parazitárních antigenů nebo alergenů. Mezi parazity často vyvolávající eozinofilii patří Dirofilaria immitis, Aelurostrongylus abstrusus, Toxocara spp., Toxascaris leonina, Ancylostoma caninum, Uncinaria stenocephala. Naopak pro krevní parazity (včetně Mycoplasma spp., Babesia spp., Cytauxzoon spp.) eozinofilie typická není.
Hypersenzitivní reakce vyvolané kožními alergeny, jako jsou např. bleší sliny, bývají často spojené s eozinofilií, naopak hypersenzitivní reakce způsobené inhalačními alergeny eozinofilii nevyvolávají.
Hypoadrenokorticismus nebo generalizovaný zánět tkání bohatých na mastocyty jsou dalšími možnostmi, které bychom měli mít při posuzování eozinofilie na paměti.
(hap)
Zdroj: Schmidt S. Top 5 leukogram patterns. Clinicians’s Brief 2015 May; 14–16. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/top-5-leukogram-patterns
