Reprodukce volně žijících zvířat se odvíjí především od dostupnosti potravy, tedy ročního období. Psi, kteří žijí s člověkem a jsou jím šlechtěni pro různé účely, už takové pouto s externími podmínkami nemají a dá se předpokládat, že sezónní vlivy mají na vývoj plodu mnohem menší dopad než např. expozice léčivům. Prezentovaná práce je první, jež se zabývá problematikou rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění u psů v souvislosti s měsícem narození.
Psí kardiovaskulární systém sdílí s lidským řadu fyziologických podobností. Díky neustálému přístupu k potravě i regulaci teploty vnějšího prostředí se psi podobají lidem rovněž v celoroční reprodukci. V nedávné době byla u lidí objevena souvislost mezi rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a měsícem jejich narození. U psů je však tato oblast nedostatečně prozkoumána, a následující studie je proto v mnoha ohledech průlomová.
Do retrospektivní studie bylo zařazeno 129 778 psů (253 plemen) vedených v databázi Orthopedic Foundation for Animals. Na základě dostupné odborné literatury byla jednotlivá plemena rozdělena do několika skupin (nejpočetnější byla skupina retrívrů a pointrů − 43,32 %), a to dle genetické podobnosti a rizikovosti plemene vzhledem ke vzniku kardiovaskulární choroby (vztaženo k celkem 13 onemocněním kardiovaskulárního systému). Součástí byla i skupina neklasifikovaných plemen a kříženců (10,11 %). Na základě těchto dat byl postaven logistický regresní model zahrnující několik proměnných, a to měsíc narození, přítomnost nebo nepřítomnost plemenné predispozice ke KVO, plemennou skupinu a přítomnost či nepřítomnost KVO. Výsledkem regresního modelu byl poměr šancí, tzn. pravděpodobnost, že měsíc narození ovlivňuje riziko vzniku KVO po započítání vlivu genetické predispozice ke KVO a vlivu plemene, resp. plemenné skupiny.
U plemen, která nebyla predisponována ke vzniku KVO, byl oproti predisponovaným vidět zřejmý vztah mezi dobou narození a rizikem vzniku KVO (p = 0,038). Nejvyšší rizikovost byla zaznamenána pro období červen−srpen (nejvyšší relativní riziko [RR] 1,47 bylo vyhodnoceno u štěňat narozených v červenci). U psů s genetickou predispozici ke vzniku KVO byl vliv měsíce narození nižší, nejvyšší RR (1,24) u nich bylo zaznamenáno v září a v prosinci.
Celkový poměr šancí (OR) pro vliv doby narození činil 1,02, a to po vyloučení kříženců a s ohledem na plemeno a genetickou predispozici ke vzniku KVO. U čistokrevných psů byl prokázán výraznější vliv měsíce narození na vznik KVO než vliv genetické predispozice.
U plemen predisponovaných k vybraným KVO (perzistentní pravý aortální oblouk, dysplazie trikuspidální chlopně, postižení mitrální chlopně) bylo zaznamenáno nižší riziko jejich vzniku u psů narozených v letních měsících. Defekty síňového septa měly tendenci k vyšší rizikovosti vzniku ke konci roku, kde byly jako nejrizikovější vyhodnoceny měsíce srpen−prosinec.
Studie prokázala významný vztah měsíce narození a rizika KVO, zejména u plemen, která nejsou ke KVO predisponována. Jedinci, kteří se narodili v červenci, mají až 2× vyšší riziko vzniku KVO než psi narození v jiných měsících. U psů predisponovaných ke KVO nebyl vliv sezóny tak výrazný.
V předcházející studii u lidí byl jako nejrizikovější období narození vzhledem ke vzniku KVO vyhodnocen začátek roku. Autoři soudí, že u psů i lidí je vyšší riziko KVO v daných obdobích spojeno s vyšší expozicí především poletavému prachu ve znečištěném ovzduší v období koncepce a prvního trimestru gravidity. Je však třeba provést navazující studie, jež by objasnily a upřesnily, které škodlivé faktory mají funkci spouštěče při rozvoji KVO u psů.
(kata)
Zdroj: Boland M. R., Kraus M. S., Dziuk E., Gelzer A. R. Cardiovascular disease risk varies by birth month in canines. Sci Rep 2018; 8: 7130, doi: 10.1038/s41598-018-25199-w.
