Africký mor prasat (AMP) je akutní virové vysoce nakažlivé onemocnění prasat, které je charakteristické vysokou, téměř 100% letalitou. Touto nákazou může onemocnět nejen prase divoké, ale i prase domácí, a to všechny věkové kategorie. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté. Virus není přenosný na člověka. Jeho výskyt je nejen v Česku obrovským problémem.
Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvířat. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám a vysušení. Virus se může vylučovat sekrety a exkrety již 1−2 dny před klinickými příznaky, nejvíce však v době septikémie.
U nemocných prasat se objeví vysoká horečka (až 42 °C), která může podle průběhu trvat i několik dnů. Při poklesu teploty se objevují první příznaky, zvířata jsou malátná až slabá, ztrácejí zájem o potravu. Těžce dýchají, případně kašlou. Mohou mít krvavý průjem, zvracejí a kůže je zarudlá až cyanotická. Objevují se náhlá úmrtí s minimem příznaků. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší. Při pitvě je charakteristický nález výrazně zvětšené sleziny (na rozdíl od KMP) a petechií v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. Existuje také mírná forma onemocnění, při níž prase nemusí vykazovat typické příznaky ani známky onemocnění. V chovu se mohou vyskytnout aborty, předčasné porody a slabé vrhy.
AMP se přenáší přímým kontaktem s infikovaným prasetem nebo nepřímo infikovaným masem a produkty živočišného původu. Zdrojem nákazy mohou být rovněž infikované výkaly a tělesné tekutiny, ale také kontaminované pracovní a jiné pomůcky, lidé a jejich kontaminované oděvy nebo auta. V uhynulém praseti může virus přežívat až 6 měsíců, což představuje velké riziko pro nákazu dalších prasat. Virus se nepřenáší vzduchem.
Ochrana chovu spočívá především v dodržování biologické bezpečnosti, zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty (ploty, hygienické smyčky, bariéry, umístění krmiva a podestýlky uvnitř areálu, budov apod.) a v bezpečnosti krmiva (včetně zákazu zkrmování kuchyňských odpadů). Vakcína proti této nákaze v současné době neexistuje a v EU je vakcinace zakázaná. Léčba rovněž není k dispozici.
V roce 2008 byl AMP diagnostikován v Ázerbájdžánu, odtud se nákaza postupně šíří na západ a od roku 2014 se vyskytuje v pobaltských státech a Polsku. V Polsku bylo v červnu 2017 evidováno 205 případů onemocnění divokých a 15 případů u domácích prasat. Přes zavedená opatření se eradikace tohoto onemocnění nedaří. Od roku 2014 jsou proto na celém území ČR vyšetřovány ve státních veterinárních ústavech vzorky ze všech nalezených uhynulých divokých prasat metodou PCR k průkazu viru, konfirmaci zajišťuje Národní referenční laboratoř při SVÚ Jihlava.
U nás se AMP v minulosti nikdy nevyskytoval. V červnu 2017 byly diagnostikovány metodou PCR první 2 případy AMP u uhynulých divokých prasat ve Zlínském kraji. Zvířata byla nalezena v krátké vzdálenosti od sebe. Jako nejpravděpodobnější zdroj se zatím jeví kontaminované krmivo (možná zavlečená potravina). K zavlečení došlo kolem 10. června 2017, ale bohužel je málo pravděpodobné, že by se podařilo prokázat, jak se virus do Česka dostal.
Ke dni 10. července 2017 byl africký mor prasat potvrzen již u 24 uhynulých divočáků, v dalších čtyřech případech zatím nejsou výsledky testů k dispozici. Jedná se o katastry obcí Příluky, Lužkovice, Kostelec a Hvozdná ve Zlínském kraji. Zamořená oblast, ve které jsou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, platí pro celý okres Zlín.
Dle ředitele SVS MVDr. Zbyňka Semeráda přinese nákaza velké ekonomické ztráty a nelze vyloučit ani budoucí epidemii. Přirozenou cestou postupuje nákaza 1−2 kilometry za měsíc, bohužel ale existují i jiné možnosti šíření, na které je třeba nezapomínat. Mimo jiné by drobnochovatelé, kteří si dělají domácí porážky, měli dodržovat daná pravidla, vše zkonzumovat doma a odpady likvidovat tak, aby se k nim nedostala domácí ani divoká prasata. AMP je mnohem nebezpečnější než KMP, je obrovským problémem, neexistují žádné prostředky k prevenci (vakcína). Řešením není ani metoda radikální eliminace divokých prasat v oblasti nákazy. Dle platné legislativy budou opatření v souvislosti s výskytem AMP trvat minimálně 2 roky od výskytu posledního případu.
(rej)
Zdroje:
1. Africký mor prasat (AMP). Státní veterinární správa ČR, 2017 Jun 27. Dostupné na: www.svscr.cz/zdravi-zvirat/africky-mor-prasat-amp
2. Africký mor prasat v ČR; aktuální informace ke dni 7. 7. 2017. Státní veterinární správa ČR, 2017 Jul 7. Dostupné na: www.svscr.cz/africky-mor-prasat-aktualni-informace
3. Sattler R. Mor prasat v Česku. Střílení nemá smysl, opatření potrvají dva roky, říká expert.Lidovky.cz, 2017 Jul 4. Dostupné na: www.lidovky.cz/rozhovor-s-veterinarem-o-africkem-moru-d9l-/zpravy-domov.aspx?c=A170703_172251_ln_domov_rsa
4. Africký mor prasat byl ve Zlínském kraji potvrzen už u 24 uhynulých divočáků. Lidovky.cz, 2017 Jul 10. Dostupné na: www.lidovky.cz/africky-mor-prasat-byl-ve-zlinskem-kraji-potvrzen-uz-u-24-uhynulych-divocaku-17x-/zpravy-domov.aspx?c=A170710_095857_ln_zahranici_ele
5. Smith J., Wright S., Roberts H. African swine fever in the Czech Republic. Department for Environment, Food & Rural Affairs and Animal & Plant Health Agency, UK, 2017 Jun 27. Dostupné na: www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/623618/asf-czech-republic.pdf
6. African swine fever: how to spot and report the disease. Department for Environment, Food & Rural Affairs and Animal & Plant Health Agency, UK, Aug-Oct 2014. Dostupné na: www.gov.uk/guidance/african-swine-fever
