Popularita morčat stále roste, dnes jsou chována nejen jako laboratorní zvířata, ale také jako domácí mazlíčci. Častým problémem u nich bývá onemocnění očí a z tohoto důvodu roste i potřeba stanovit referenční rozmezí nejběžnějších oftalmologických testů. Cílem předkládané studie bylo stanovit nitrooční tlak u různých věkových skupin morčat a zhodnotit klinickou využitelnost dvou rozdílných typů tonometrie u tohoto druhu.
Měření nitroočního tlaku pomocí tonometrie je jednou ze základních metod využívaných během kompletního oftalmologického vyšetření. Tonometrii lze rozdělit na přímou a nepřímou. U laboratorních zvířat se používá především tonometrie nepřímá, a to aplanační a rebound. Aplanační tonometrie je považována za zlatý standard, její nevýhodou však je, že neposkytuje dostatečně přesné výsledky u druhů s průměrem rohovky < 5 mm.
Z tohoto důvodu byla u malých hlodavců zavedena tzv. rebound tonometrie. Referenční rozmezí pro tento druh tonometrie jsou dostupná pro morče, králíka, myš a činčilu, vždy se však jedná o data získaná pouze u dospělých jedinců. U jiných druhů zvířat bylo potvrzeno, že mezi mláďaty a dospělci existují významné rozdíly. Cílem této práce tak bylo stanovit nitrooční tlak u různých věkových skupin morčat a zároveň zde porovnat klinickou využitelnost aplanační a rebound tonometrie.
Celkem 52 morčat bylo rozděleno do dvou skupin dle věku. Skupina Y zahrnovala zvířata ve věku 4 týdnů (n = 29), skupina A byla tvořena morčaty ve věku 3–6 měsíců (n = 23). Do pokusu byla zařazena pouze zvířata klinicky zdravá a bez oftalmologických abnormalit.
Nitrooční tlak (IOP) byl měřen jedním a tím samým oftalmologem, a to vždy mezi 4. a 6. hodinou odpolední. Měření probíhalo vždy na obou očích (OU – oculus utro) v centrální části rohovky. Jako první byla použita rebound tonometrie (TonoVet, Icare Finland Oy), následovalo znecitlivění očí (0,5% tetrakain-hydrochlorid) a tonometrie aplanační (Tono-Pen VET, Reichert Inc., USA). Měření byla provedena opakovaně (6× rebound, 4× aplanační tonometrie) a zaznamenány byly hodnoty se směrodatnou odchylkou < 5 % a také čas nutný pro měření.
Průměrné hodnoty IOP (viz tab.) získané pomocí rebound tonometrie (TonoVet) činily 8,53 ± 1,28 mmHg u mladých morčat a 13,20 ± 1,28 mmHg u dospělých (p < 0,05). Aplanační tonometrie (Tono-Pen VET) nebyla u mladých zvířat realizovatelná; průměrná hodnota získaná u dospělců dosáhla 10,93 ± 3,61 mmHg. Významné rozdíly nebyly zjištěny mezi pravým a levým okem (p > 0,05) ani mezi pohlavím (p > 0,05). Použití TonoVet bylo oproti Tono-Pen VET rychlejší (< 1 min vs. 3,38 ± 1,27 min; p < 0,05).
Tab. Průměrné hodnoty IOP získané u morčat pomocí rebound (TonoVet) a aplanační (Tono-Pen VET) tonometrie
|
Typ tonometrie |
Oko |
Průměrná hodnota (SD, mmHg) |
Čas | |
|
Skupina A |
TonoVet |
OD |
13,17 (1,95) |
< 1 min |
|
|
OS |
13,22 (2,24) | ||
|
|
OD |
10,96 (3,38) |
3,38 ± 1,27 min | |
|
|
Tono-Pet VET |
OS |
10,91 (3,98) | |
|
Skupina Y |
TonoVet |
OD (28) |
8,59 (1,27) |
< 1 min |
|
OS (30) |
8,48 (1,33) | |||
|
OD | ||||
|
Tono-Pet VET |
OS |
Referenční rozmezí IOP je při použití rebound tonometrie (TonoVet) nižší u mladých morčat (8,53 ± 1,28 mmHg) ve srovnání s dospělci (13,20 ± 1,28 mmHg). TonoVet je rychlá, dobře tolerovaná a proveditelná procedura u zvířat každého věku, zatímco aplanační tonometrie Tono-Pen VET je časově náročnější technikou proveditelnou pouze u zvířat starších 3 měsíců. Mezi výsledky zmíněných metod je signifikantní rozdíl. Průměrná hodnota IOP dospělých morčat naměřená pomocí rebound tonometrie (TonoVet) je o cca 2 mmHg vyšší ve srovnání s aplanační metodou (Tono-Pen VET).
(kata)
Zdroj: Cairó M., Pena M. T., Rios J. et al. Assesment of intraocular pressure by applanation and rebound tonometry in guinea pigs of different ages. J Exot Pet Med 2018; 27 (1): 25–31, doi: 10.1053/j.jepm.2017.10.004.
