Fentanyl a ketamin se ve veterinární praxi používají při intravenózní anestezii jako pomocné látky k prodloužení analgezie. Studie provedená na psech se zabývala vlivem těchto dvou látek na plazmatické koncentrace intravenózně podávaného lidokainu a také změnami základních fyziologických parametrů po lidokainu podávaném samostatně nebo v kombinaci s ketaminem či fentanylem.
Použití inhalačních anestetik u malých zvířat může vést ke kardiovaskulární depresi, která je závislá na dávce. Balancovaná anestezie využívá výhody známých synergických interakcí mezi injekčně podávanými látkami (analgetiky a sedativy) a inhalačními anestetiky. Její použití umožňuje snižovat dávky jednotlivých komponent při současném navození dostatečné hloubky celkové anestezie, ale s menším množstvím nežádoucích účinků.
Inhalační anestetika nemají potřebný analgetický účinek, proto se v praxi využívá jejich kombinace s injekčně podávanými analgetiky. Lidokain se často využívá k navození perioperační analgezie pro svoji schopnost blokovat sodíkové a vápníkové kanály. Ketamin, nekompetitivní antagonista receptorů NMDA, má analgetické a anestetické účinky a používá se k úvodu do anestezie i v jejím průběhu. Fentanyl je rychle, ale krátce působící, vysoce lipofilní syntetický opioid. Často se podává ve formě intravenózní infuze pro perioperační analgezii a ke snížení spotřeby inhalačních anestetik.
Ve studii byly použity 3 anesteziologické protokoly: psům anestezovaným inhalačně aplikovaným izofluranem byl podáván buď 2% lidokain, nebo 2% lidokain v kombinaci s ketaminem, eventuálně 2% lidokain v kombinaci s fentanylem. Všechny tři sledované látky byly podávané intravenózně, dávky byly následující: Lidokain byl podán jako úvodní dávka 3 mg/kg následovaná infuzí o rychlosti 3 mg/kg/hod. Úvodní dávka fentanylu činila 0,004 mg/kg, rychlost následné infuze 0,004 mg/kg/hod. Ketamin byl podán v úvodní dávce 0,6 mg/kg následované infuzí o rychlosti 0,6 mg/kg/hod. K úvodu do anestezie byl použit propofol v dávce 4–5 mg/kg, po intubaci byla anestezie udržována izofluranem. Intravenózní podávání sledovaných látek bylo zahájeno 30 minut po začátku podávání izofluranu.
Před anestezií a v jejím průběhu (5, 10, 20, 30, 45, 60, 90 a 120 minut po zahájení podávání infuzí) byly sledovány hodnoty srdeční frekvence, systolického a diastolického tlaku krve, středního arteriálního tlaku a rektální teploty. Byly také odebírány vzorky krve pro stanovení koncentrace lidokainu v séru (před začátkem anestezie a 5, 30, 60, 120, 150 a 180 minut po zahájení podávání infuzí).
Největší vliv na sledované fyziologické parametry měla kombinace lidokainu s fentanylem, při jejímž podání došlo k poklesu srdeční frekvence na nejnižší hodnoty, významnému snížení rektálně měřené tělesné teploty a k největšímu poklesu arteriálního tlaku krve. Podání fentanylu ani ketaminu nevyvolalo významné změny v plazmatických koncentracích lidokainu.
Z podaných kombinací měla na sledované kardiovaskulární parametry a změny tělesné teploty větší vliv současná aplikace lidokainu s fentanylem. Celkově se však tyto změny po podání kombinace lidokainu s ketaminem i s fentanylem pohybovaly v rozmezí fyziologických hodnot. V použitém dávkování nebyl zjištěn významný vliv ketaminu či fentanylu na plazmatické koncentrace lidokainu.
(blu)
Zdroj:
Zhang S.X., Li X., Ren Q. M. et al. Changes of lidocaine concentration and physiological indices in dogs during anaesthesia with lidocaine and isoflurane combined with ketamine or fentanyl. Acta Vet Brno 2016; 85 : 91−97, doi: 10.2754/avb201685010091.
