Pravidelný a dostatečný spánek udržuje optimální výkon při bdění, avšak biologická touha usnout může být neslučitelná s životními cykly některých druhů zvířat. Vědecký tým v čele s Erikou Zaid z melbournské univerzity La Trobe se zaměřil na chování vakomyší a přinesl první známý přímý důkaz tohoto druhu, který se týká spánkové deprivace u suchozemského savce.
Infratřída vačnatců představuje heterogenní skupinu savců s více než 200 druhy s největším zastoupením v Austrálii. Koaly se živí jedovatými lístky blahovičníku, vombati jsou známí neobvyklým tvarem svých exkrementů a vakomyši mají rušný sexuální život.
Vakomyši jsou malí masožraví vačnatci žijící v zalesněných oblastech severní a východní Austrálie. Primárně jsou to noční zvířata, která se živí pestrou stravou (hmyz, pavouci, malí plazi, žáby). Od ostatních savců se liší svou krátkověkostí. Samice se dožívají dvou let, samci žijí pouze jeden rok. Z toho vyplývá, že samci se mohou rozmnožovat pouze jednou za svůj krátký život, a to po dobu přibližně tří týdnů ve velmi intenzivním období páření.
Vakomyš hlučná (Antechinus swainsonii) a vakomyš vlhkomilná (A. agilis) mají neobvyklou reprodukční strategii předcházející synchronní smrti všech samců na konci jejich jedné jediné sezóny páření. Zmíněná studie publikovaná v časopisu Current Biology zjistila, že samci, nikoliv však samice, jsou během svého jediného období páření neúnavní.
Pro sledování vzorců pohybu 15 vakomyší hlučných (10 samců) byly použity akcelerometry. Živočichové byli monitorováni v zajetí i ve volné přírodě, a to v období před pářením i během páření. Části z nich byly odebírány vzorky krve pro zjištění hormonálních změn a další vzorky byly odebrány 38 volně žijícím vakomyším vlhkomilným (20 samců). Jako marker signalizující ztrátu spánku byly sledovány koncentrace kyseliny šťavelové.
Každou noc během období rychlého a zuřivého páření tito malí vačnatci obětují několik hodin spánku, aby měli více času na rozmnožování.
U zvířat i lidí může nedostatečný spánek vyústit v řadu problémů, včetně podrážděnosti, nesoustředěnosti a zvýšení rizika vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění. Samci vakomyší se během období páření dostávají do takového spánkového deficitu, při kterém by se průměrný člověk choval jako opilý. Pro vakomyši je sex důležitější než spánek.
Podle výsledků sledování spí samci o tři hodiny méně, než je jejich standard, a to každou noc po dobu tří týdnů. Je tedy evidentní, že pokud jde o kompromis mezi neurofyziologickými požadavky na spánek a evoluční nezbytností reprodukce, silný sexuální apetit může přimět samečky k obětování spánku pro zvýšení přístupu k plodným samicím. Ačkoliv byli v rámci experimentu sledováni hlavně samci, lze předpokládat, že ani samice se v období páření příliš nevyspí. Což je pochopitelně dáno právě obtěžováním ze strany samců.
Tato recentní studie australských vačnatců poskytuje přímý důkaz o omezení spánku u suchozemského savce. Samci těchto vakomyší zvyšují svou aktivitu v období páření na úkor spánku. Otázkou zůstává, zda a případně jak se vakomyši lépe vyrovnávají se spánkovou deprivací.
(lexi)
Zdroje:
1. Zaid E., Rainsford F. W., Johnsson R. D. et al. Semelparous marsupials reduce sleep for sex. Curr Biol 2024; 34 (3): 606–614.e3, doi: 10.1016/j.cub.2023.12.064.
2. Baisas L. Sex is more important than sleep for these marsupials. Popular Science, 2024 Jan 26. Dostupné na: www.popsci.com/environment/sex-sleep-marsupials
