KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Dirofilarióza je onemocnění převážně psů způsobené larválními stadii i dospělci hlístice Dirofilaria immitis. Vektorem jsou komáři rodů Aedes, Culex a Anopheles. Psi jsou považováni za definitivní hostitele, D. immitis však může infikovat mnoho různých druhů, včetně původních psovitých šelem (vlky, lišky a kojoty), mnoho druhů kočkovitých šelem a příležitostně i jiné hostitele (jeleny, fretky, mývaly, koně a primáty). I když tyto druhy nejsou definitivními hostiteli, i jediný srdeční červ u některých může způsobit závažné plicní onemocnění, a to zejména u koček. U lidí jsou odumírající dospělí červi spojeni s rozvojem plicních granulomů, které mohou být na hrudních rentgenových snímcích chybně diagnostikovány jako nádory plic.
Zatímco v Česku jsou autochtonní případy Dirofilaria repens hlášeny spíše sporadicky (zaznamenáno šíření z epicentra jižní Moravy na sever a západ) a infekce D. immitis byly dosud potvrzeny pouze jako importované, na Slovensku se podle aktuálních průzkumů oba druhy dirofilarií zřejmě stály endemickými. V Maďarsku jsou dokonce východní oblasti země brány jako hyperendemické. Přitom Slovensko i Maďarsko jsou, stejně jako Středomoří, oblíbenými dovolenkovými destinacemi mnoha Čechů spolu s jejich psy.
Kočky jsou pro D. immitis méně vhodnými hostiteli než psi, většina červů se u koček nevyvine do stadia dospělce, nicméně mohou být nositeli 1−3 dospělců. Tito červi jsou menší než u psů a jen zřídka produkují mikrofilarie, proto jsou infikované kočky často nediagnostikované. U koček však i toto malé množství srdečních červů může vést ke smrti.
Závisejí na vývojové fázi parazita, jejich množství a délce trvání. Pacienti dlouhou dobu nevykazují žádné závažné symptomy.
Rychlotesty na antigen dirofilarií: Poměrně jednoduché a snadno proveditelné, testy mají vysokou citlivost a specifičnost. Omezením je nemožnost odhalit infekci během dlouhého prepatentního období a snížená citlivost detekce, pokud je přítomno velmi málo samiček nebo nejsou přítomné vůbec.
Obr. Pozitivní rychlotest na antigen
Krevní nátěr: Mikrofilarie lze vizualizovat v plné krvi pomocí přímého nátěru nebo z koncentrované krve pomocí modifikovaného Knottova testu či membránové filtrace. Tato metoda je relativně necitlivá, proto by test neměl být považován za negativní, dokud není vyšetřen alespoň 1 ml krve. Citlivost modifikovaného Knottova testu je vyšší než citlivost přímého nátěru, pokud vzorky obsahují < 50 mikrofilarií na 1 ml plné krve.
Testy na mikrofilarie (pouze jako doplňkové). Mezi jejich limitace patří následující: Přibližně 20 % infikovaných psů nemá mikrofilarie v krvi z důvodu přítomnosti pouze 1 pohlaví červa nebo je infekce prepatentní. Používání makrolidových preventivních přípravků, jež odstraní mikrofilarie z krve léčených psů po několika měsících užívání.
Diagnostiku lze doplnit i o ultrazvukové a rtg vyšetření.
Léčebný adulticidní protokol Americké společnosti pro srdeční červy (AHS) doporučuje podávat měsíčně makrocyklický lakton (ivermektin či moxidektin − moxidektin zabíjí také mikrofilarie) a 28denní kúru doxycyklinem (10 mg/kg p.o. každých 12 hodin) v době stanovení diagnózy s injekční aplikací melarsominu (2,5 mg/kg i.m. hluboko do epaxiálního svalu) ve dnech 60, 90 a 91.
V oblastech výskytu dirofilariózy nebo při plánované cestě do takovýchto oblastí je nutno zahájit profylaxi již u štěňat, obvykle před 8. týdnem věku. Celoroční chemoprofylaxe, a to i v oblastech, kde chladné počasí přerušuje jejich životní cyklus, je rovněž nezbytná.
Pokud předchozí prevence nebyla odpovídající, je třeba u kombinovaných antiparazitik působících i na dirofilarie postupovat obezřetně. Lze doporučit, aby byl každý pes (od 8 měsíců věku) nejprve otestován. V případě nemožnosti testu potom volíme antiparazitika testovaná i na bezpečnost u již infikovaných psů. Simparica trio (sarolaner, pyrantel, moxidektin) byla v klinických testech hodnocená jako bezpečná i pro infikované psy, a to v dávkách až 3× vyšších, než je maximální doporučená dávka, ve 28denních intervalech po dobu 3 po sobě jdoucích měsíců. Významně snížila počet mikrofilarií a vykazovala i slabou adulticidní aktivitu, přitom nevedla k žádným významným klinickým problémům.
Zprávy o nedostatečné účinnosti makrocyklických laktonů podávaných v preventivních dávkách jsou sice známy (především v USA), příčiny jsou však multifaktoriální a zahrnují nedodržování doporučených postupů, nesprávné dávkování a frekvenci, špatné načasování a interpretaci diagnostických testů a jejich nedostatečnou citlivost a specifičnost. Výzkum také naznačuje, že profylaktická účinnost může záviset i na účinné látce (kombinaci látek) v přípravku a zvoleném dávkovacím režimu. Ve srovnávacích klinických studiích kombinace sarolaner, pyrantel, moxidektin (vs. ivermektin/pyrantel a milbemycin oxim/praziquantel) u bíglů experimentálně infikovaných larvami L3 rezistentního kmene D. immitis zabránila u všech psů produkci mikrofilarií a byla vysoce účinná (97,2 %), významně efektivnější byla i v prevenci vzniku rezistentního kmene dirofilarií při podávání po dobu 6 po sobě následujících měsíců.
(kata)
Zdroje:
1. Juránková J., Šenkyříková Mitková B., Novotná M. et al. Further data on the distribution of Dirofilaria spp. in the Czech Republic in dogs. Folia Parasitol (Praha) 2022; 31 (69): 2022.007, doi: 10.14411/fp.2022.007.
2. Miterpáková M., Hurníková Z., Valentová D., Borková L. Different epidemiological pattern of canine dirofilariosis in two neighboring countries in Central Europe − the Czech Republic and Slovakia. Parasitol Res 2021; 120 (2): 547−552, doi: 10.1007/s00436-020-06995-8.
3. Farkas R., Mag V., Gyurkovszky M. et al. The current situation of canine dirofilariosis in Hungary. Parasitol Res 2020; 119 (1): 129−135, doi: 10.1007/s00436-019-06478-5.
4. Noack S., Harrington J., Carithers D. S. et al. Heartworm disease − overview, intervention, and industry perspective. Int J Parasitol Drugs Drug Resist 2021; 16: 65−89, doi: 10.1016/j.ijpddr.2021.03.004.
5. Mathur S., Malpas P. B., Mahabir S. et al. Safety of Simparica Trio (sarolaner, pyrantel, moxidectin) in heartworm-infected dogs. Parasit Vectors 2023; 16 (1): 119, doi: 10.1186/s13071-023-05700-9.
6. Myers J. A. E., Holzmer S , McCall J. W. et al. Preventive efficacy of six monthly oral doses of Simparica Trio, Heartgard Plus, and Interceptor Plus against a macrocyclic lactone-resistant strain (ZoeLA) of heartworm (Dirofilaria immitis) in dogs. Parasit Vectors 2022; 15 (1): 81, doi: 10.1186/s13071-022-05180-3.
7. Kryda K., Six R. H., Walsh K. F. et al. Laboratory and field studies to investigate the efficacy of a novel, orally administered combination product containing moxidectin, sarolaner and pyrantel for the prevention of heartworm disease (Diroflaria immitis) in dogs. Parasit Vectors 2019; 12 (1): 445, doi: 10.1186/s13071-019-3702-6.
8. Nejčastější vektorová onemocnění u psů a koček − diagnostika, léčba a prevence v kostce. Veterinární-lékaři.cz, 2024. Dostupné na: www.veterinarni-lekari.cz/novinky/nejcastejsi-vektorova-onemocneni-u-psu-a-kocek-diagnostika-lecba-a-prevence-v-kostce-136871
9. Keep the worms out of your pet’s heart! The facts about heartworm disease. FDA, 2022. Dostupné na: www.fda.gov/animal-veterinary/animal-health-literacy/keep-worms-out-your-pets-heart-facts-about-heartworm-disease
10. Barr M. C., Boynton E. P., Schmidt P. L. et al. Diagnosis of canine heartworm infection. Today's Veterinary Practice, 2011. Dostupné na: https://todaysveterinarypractice.com/parasitology/diagnosis-canine-heartworm-infection/
11. Ames M. K. Diagnosing and treating heartworm infection in dogs. Today's Veterinary Practice, 2022. Dostupné na: https://todaysveterinarypractice.com/parasitology/diagnosing-and-treating-heartworm-infection-in-dogs
12. Feline and Canine heartworm guidelines. American Heartworm Society, 2024. Dostupné na: www.heartwormsociety.org/veterinary-resources/american-heartworm-society-guidelines a www.heartwormsociety.org/resources/54-heartworm-guidelines/377-feline-heartworm-guidelines-2
