KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Ektoparazité jako klíšťata a blechy nebo i komáři jsou přenašeči velkého množství nemocí. S některými se setkáme pouze při cestování do zemí výskytu; v dnešní době však dochází i k rozšíření ohnisek některých onemocnění mnohem severněji, než tomu bylo do nedávné doby. V minulosti byly tyto přenosné nemoci spíše doménou cestovatelské anamnézy nebo se na našem území objevovaly v teplých oblastech Moravy. S výraznějším oteplením se ovšem také rozšiřuje území výskytu vektorů (např. Dermacentor), a tak se například babezióza dostává i do Středočeského kraje.
Nemoci přenášené klíšťaty:
Nemoci přenášené blechami:
Nemoci přenášené komáry:
Babezióza je závažné onemocnění psů, ale může se vyskytnout i u koček. Je způsobeno prvokem z rodu Babesia, který napadá červené krvinky. Babezie jsou přenášeny klíšťaty, a to pijákem hnědým (Rhipicephalus sanguineus) a pijákem lužním (Dermacentor reticulatus).
Mezi klinické příznaky patří horečka, snížený příjem potravy, hubnutí, anémie, trombocytopenie, hemoglobinurie, splenomegalie, ikterus, ascites, krvácení do kůže a sliznic, zvracení, diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC), syndrom systémové zánětové odpovědi (SIRS) a syndrom multiorgánové dysfunkce (MODS).
Diagnostikovat lze pomocí cytologie krevního nátěru, kdy hledáme parazita v erytrocytech. Dále jsou k dispozici laboratorní testy, a to jak serologické, tak PCR.
Terapií volby je použití imidokarbu. Další možnou léčebnou modalitou je atovachon v kombinaci s azithromycinem.
Anaplazmóza je bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty rodu Ixodes. Nejvýznamnějším zástupcem je Anaplasma phagocytophilum, která napadá neutrofily, případně i eozinofily a monocyty. Příznaky jsou podobné jako u ehrlichiózy, ale průběh mírnější. U psů bývá často samolimitující.
Mezi klinické příznaky patří horečka, anorexie, ztráta hmotnosti, letargie a splenomegalie.
Diagnostikovat lze pomocí detekce bakterií v neutrofilech na krevním nátěru, sérologicky nebo prostřednictvím PCR.
Terapií volby je doxycyklin.
Ehrlichióza je bakteriálním onemocněním, které v našich podmínkám přenáší piják hnědý (Rhipicephalus sanguineus). Jedná se obligátně intracelulárního parazita napadajícího leukocyty. Nejvýznamnějším zástupcem je Ehrlichia canis, jež napadá monocyty a lymfocyty.
Mezi klinické příznaky patří horečka, anorexie, hubnutí, výtok z očí a nozder, lymfadenopatie, trombocytopenie, leukopenie, mírná anémie, hypergamaglobulinémie, dyspnoe a otok pánevních končetin, u samců i šourku.
Diagnostikovat pomocí detekce patogenu na krevním nátěru lze pouze v akutní fázi. Pro potvrzení onemocnění je vhodnější využít sérologické metody nebo detekci pomocí PCR.
Terapií volby je tetracyklin či doxycyklin.
Dirofilarióza je onemocnění psů, vzácně i koček, způsobené larválními stadii i dospělci hlístice Dirofilaria immitis. Vektorem jsou komáři rodu Aedes, Culex a Anopheles.
Klinické příznaky závisejí na vývojové fázi parazita, jejich množství a délce trvání. Jedná se o chronické onemocnění, kdy pacienti dlouhou dobu nevykazují žádné závažné symptomy.
Diagnostikovat lze mikrofilárie v krevním nátěru, dále je možné opět využít sérologické metody a PCR.
Terapií na dospělce dirofilárie je melarsamin. Na mikrofilárie se používá moxidektin.
Včasná a funkční ochrana před vnějšími parazity je samozřejmě účinnější než případná léčba vzniklého onemocnění. V rámci prevence se doporučuje používat ektoparazitika již se zahájením sezóny parazitů a podávat je v pravidelném intervalu, dle příbalové informace zvoleného přípravku. Je vhodné používat kombinované přípravky, jež chrání proti širokému spektru vnějších i vnitřních parazitů.
Takovýmto širokospektrálním antiparazitikem je například Simparica Trio s obsahem sarolaneru, moxidektinu a pyrantelu. Má velmi rychlý hubicí účinek jak proti blechám, tak proti klíšťatům. Před blechami chrání až 35 dnů, před klíšťaty až 5 týdnů. Dále působí i proti plicnivkám, srdeční červivosti a gastrointestinálním hlísticím. Přípravek je velmi dobře snášen a může se používat u psů již od hmotnosti 1,25 kg a od 8 týdnů věku.
(kasa)
Zdroj: CVBD − companion vector-borne diseases are a growing global threat. Elanco, 2024.
