Koliky, onemocnění dýchacích cest, ortopedické problémy, onemocnění jater, laminitida či přítomnost žaludečních vředů... Všechna tato onemocnění mohou mít primární příčinu v nevhodném managementu krmení a v nevhodné skladbě výživy. Je jisté, že přirozené a evolucí dané potřeby koní jsou často v přímém rozporu s jejich využíváním pro sportovní a pracovní potřeby člověka. Cílem článku je snaha ukázat, jak se můžeme více přiblížit fyziologickým potřebám koní, a zároveň je stále chovat a využívat pro naše osobní potřeby.
Studie volně žijících divokých koní potvrzují, že kůň je pasoucí se zvíře. Desítky milionů let evoluce zkrátka nejde rychle obejít a změnit. Skladba přijímané potravy je z 90 % tvořena travním porostem s různými druhy travin. Koně a osli tráví pasením 12−20 hodin denně. Trávicí trakt je tak stále mírně naplněn.
Domestikovaní koně vykazují stejné potravní chování, pokud k tomu mají podmínky. Průměrná doba pasení je 16 hodin a dobrovolně strávený čas, po který kůň nepřijímá krmivo, nepřesahuje délku 3−5 hodin. Zájem o krmení se zvyšuje v přítomnosti dalších koní, ať už v podobě přímé sociální interakce nebo pouze na základě očního kontaktu.
Významnou součástí příjmu potravy je nepřetržitý pohyb. To bývá často opomíjená součást krmení. Omezený výběh v rámci venkovního ustájení a krmení ad libitum v hojném množství může vypadat přirozeně, ale v přírodě se kůň za potravou a zdroji vody přesouvá na mnohem větší vzdálenosti.
Sacharidy neboli cukry tvoří z přijímané potravy ze všech živin největší podíl. Zároveň to jsou právě sacharidy, které mají úzkou souvislost se zdravotními komplikacemi. Primárně je dělíme následovně:
a) Nestrukturální sacharidy (nacházejí se uvnitř buněk rostliny): škroby, jednoduché cukry, fruktany (polymery fruktózy); z toho ve vodě rozpustné jsou jednoduché cukry a fruktany, škrob se ve vodě nerozpouští.
b) Strukturální sacharidy (nacházejí se ve stěně buněk rostliny): betaglukany, pektiny, hemicelulóza, celulóza, ligniny.
Traviny a pícniny obsahují především jednoduché cukry a fruktany, a málo škrobů. Jeteloviny a vojtěška ovšem mohou obsahovat více škrobů než obiloviny. Strukturální sacharidy (čili vláknina) jsou nestravitelné, ale činností střevního mikrobiomu mohou být pomalu fermentovány na těkavé mastné kyseliny, které jsou pro koně významným energetickým zdrojem.
Nestrukturální sacharidy jsou rychleji zpracovány, zfermentovány a vstřebány. Jedná se o pohotovější zdroj energie, jehož výsledným produktem jsou jednoduché cukry a mastné kyseliny.
Je však velkým omylem se domnívat, že krmiva bohatá na nestrukturální sacharidy poskytnou koni více energie než krmiva bohatá na strukturální sacharidy čili vlákninu. Koně byli evolučně vybaveni schopností efektivně fermentovat vlákninu a využívat z ní energii. Proto je trávicí systém koní tak složitý a dlouhý, a zároveň tak náchylný ke kolikám.
Tabulka níže porovnává komerční krmné směsi dostupné ve Velké Británii, které obsahují velké množství stravitelné energie. Za pozornost stojí fakt, že u nejvíce energetických směsí je hlavním zdrojem vláknina, nikoliv nestrukturální sacharidy. To potvrzuje teorii, že škroby a jednoduché sacharidy nemusejí − a neměly by − být hlavním zdrojem vysoce energetických krmných směsí pro koně.
Tab. 1 Srovnání několika vysoce energetických komerčních směsí
| Komerční krmivo | Stravitelná energie (MJ/kg) | Koncentrace škrobu a jednoduchých sacharidů (%) |
| krmná směs 1 | 15 | 11 |
| krmná směs 2 | 13,2 | 5 |
| krmná směs 3 | 12,5 | 6,5 |
| krmná směs 4 | 12,5 | 11 |
| krmná směs 5 | 12,2 | 28 |
| krmná směs 6 | 11 | 28 |
Moderní trend krmení je přesto právě opačný. Koně jsou krmeni relativně vysoce energeticky koncentrovanými krmivy s nízkým obsahem vlákniny a vysokým obsahem nestrukturálních sacharidů, případně v kombinaci s vysokým obsahem tuků. To vše je zkrmováno naráz v poměrně krátkém čase. Takto nakrmený kůň pak nedostává krmivo a jeho žaludek a tenké střevo jsou ponechány bez obsahu několik hodin až do dalšího krmení.
V níže uvedených tabulkách jsou shrnuty nejčastější zdravotní komplikace a rozvoj jejich vzniku v korelaci s nevhodným managementem krmení.
Tab. 2 Riziko rozvoje koliky
| Přijímané množství koncentrovaného krmiva (kg) | Relativní riziko rozvoje koliky (na škále 0−7) |
| 0 kg | 1 |
| < 2,5kg | 2−3 |
| 2,5−5 kg | 5 |
| > 5 kg | 6−7 |
Tab. 3 Riziko rozvoje žaludečních vředů
| Příjem škrobu (g/kg tělesné hmotnosti) v rámci 1 krmné dávky | Relativní riziko rozvoje žaludečních vředů (na škále 0−3,5) |
| 0 kg | 1 |
| 1−2 kg | 2,5 |
| > 2 kg | 3−3,5 |
Tab. 4 Riziko rozvoje laminitidy − korelace rozvoje laminitidy s hladinou inzulinu
| Podíl poníků, u kterých se rozvinula laminitida (%) | Hladina inzulinu (μIU/l) |
| 0 | < 195 |
| 25 | 195−300 |
| 50 | 301−400 |
| 67 | > 400 |
Dalším problémem současné doby je hojnost a pestrost potravin, které se koním nabízejí nezřídka v různých kombinacích. Takto různorodé krmné směsi nemusí být nutně problémem, riziko však představují rychlé změny skladby krmiva, kterým se trávicí trakt nedokáže přizpůsobit. Důsledkem rychlých změn ve složení jsou koliky a průjmy. Mikrobiální osídlení slepého a tlustého střeva citlivě reaguje na změny krmení a vyžaduje čas a postupný přechod.
Nejpřirozenějším způsobem krmení koní se zdá být celodenní pobyt na pastvině. Bohužel v domácích podmínkách jsou pastviny často živinově vyčerpány a nepokrývají energetické a nutriční požadavky koní. Velkým rozdílem oproti původním stepím je vyšší zastoupení travin s vysokým obsahem nestrukturálních sacharidů a nižším podílem vlákniny. Proto je i celodenní pobyt na pastvině často nevyhovující, nejčastěji v souvislosti s rozvojem laminitidy.
Obecně doporučované množství zkrmované sušiny je 2−3 % tělesné hmotnosti každý den. Pokud je koni nabízeno vysoce chutné krmení (například šťavnatá pastvina ad libitum) nebo pokud je zvíře velký jedlík, může příjem sušiny překročit 5 %. Je-li zkrmováno pouze seno, příjem zpravidla odpovídá 2−3 % přijaté sušiny.
Koně, kteří mají problém s příjmem krmiva, nejčastěji v důsledku onemocnění chrupu, obvykle přijímají < 2 % sušiny denně. Ztráta tělesné hmotnosti nastává při příjmu 1−1,5 % sušiny denně. Denní příjem sušiny by nikdy neměl klesnout pod 1 % tělesné hmotnosti.
Denní energetický požadavek koně, který není březí a nemá žádnou zátěž, se odhaduje na 127−152 kJ/kg tělesné hmotnosti. Jedná se o hodnotu tzv. stravitelné energie, tj. energie přijatá z potravy minus energie ve výkalech.
Jak lze individuálně odhadnout hodnotu energetické potřeby pro konkrétního koně na den:
Denní záchovná potřeba příjmu bílkovin pro koně na pastvině se pohybuje mezi 1 a 1,5 g/kg. Obvykle tato hodnota koresponduje s krmivy, v nichž podíl proteinů činí 6−8 %. Zkrmování bílkovin můžeme lehce navýšit (krmiva s obsahem bílkovin 8−10 %), zejména pokud je hlavním zdrojem krmení pastvina. Zátěž zvyšuje požadavky příjmu bílkovin až na 2 g/kg/den.
Krmné směsi bohaté na bílkoviny tvoří kvalitní součást krmné dávky pro koně a neměly by být opomíjeny. Bílkoviny můžeme zkrmovat i přidáním koncentrovaného bílkovinného zdroje doplněného o minerály a vitaminy.
Trávicí systém koní je evolučně přizpůsoben efektivnímu trávení a fermentování vlákniny. Koně pocházejí ze stepí, kde kvalita pastvin a nutriční hodnota travin byla nízká. Pro zdraví trávicího systému je imitace tohoto způsobu krmení nejvhodnější. Nicméně z hlediska doplnění všech živin, vitaminu a minerálů může být pastvina sama o sobě nedostačující. Přeci jen se divocí koně přesouvali po rozlehlých pláních a půda nebyla tolik vyčerpávána na omezeném prostoru. Nutriční skladba pastviny je velmi rozmanitá podle kvality půdy a intenzity vypásávání. Jelikož se jedná o hlavní zdroj energie a všech živin, složení bývá chovateli často neznámé. Analýza složení pastviny a sena je proto velmi dobrou investicí a poskytuje nám velmi cenné informace pro správné vytvoření krmné dávky.
Seno obvykle obsahuje stravitelnou energii od 6 do 10 mJ/kg a 4−12 % bílkovin v sušině. Z tohoto složení vyplývá značná variabilita. Nižší zastoupení bílkovin v seně bývá častý problém. Dále není neobvyklé, že se v seně vyskytují ve vyšší koncentraci nestrukturální sacharidy rozpustné ve vodě (jednoduché cukry a fruktany). Některá sena jich mohou obsahovat i > 20 %! Zvýšené množství jednoduchých cukrů a fruktanů stimuluje vylučování inzulinu. Je proto velkým omylem domnívat se, že seno je vždy málo kalorické a nízkosacharidové! Navzdory tomu že koncentrace nestrukturálních sacharidů v senáži může být paradoxně nižší než v seně, ke stimulaci vyplavování inzulinu dochází intenzivněji než v případě zkrmování sena. Proto se zkrmování senáže u koní trpících na endokrinní laminitidu nedoporučuje.
Pastvina a seno ad libitum obvykle pokrývá energetické potřeby koní, případně je převyšuje. Pro geriatrické koně ve zhoršené výživné kondici, často s onemocněním chrupu a zhoršenou vstřebávací funkcí trávicího systému, ovšem může být i vysoce kvalitní seno ad libitum nedostačující pro zachování tělesné hmotnosti, zejména pokud je obsah bílkovin nízký. Stejně tak pro koně v zátěži je potřeba přidat k objemnému krmivu další zdroje energie.
Efektivní získávání energie z objemného krmiva přímo závisí na schopnosti kvalitně rozžvýkat píci. Pokud toho kůň není schopen například v důsledku onemocnění chrupu, je namístě podávat objemové krmení v upravené podobě (granulované seno, senné řízky, senné pelety). Takto upravené seno může být podáváno jako doplněk ke klasickému senu nebo ho i plně nahradit.
Pokud jsou energetické požadavky koně větší, k objemovému krmení přidáváme ideálně krmné směsi bohaté na vlákninu a upřednostňujeme je před krmivy bohatými na obiloviny:
Pokud je to možné, je vhodné přidat k těmto směsím trochu nasekaného či granulovaného sena. Docílíme tím vyšší koncentrace vlákniny.
Krmné oleje obvykle obsahují 40 kJ/ml (4 mJ/100 ml). Koním zpravidla nečiní potíže strávit tuky, pokud jsou zkrmovány v doporučeném množství a odpovídající kvalitě. Zkrmování tuků ve vyšších dávkách ovšem může negativně ovlivňovat fermentaci vlákniny v tlustém střevě.
Oleje je vhodné zařazovat do krmné dávky postupně. Začínáme množstvím 0,1 ml/kg tělesné hmotnosti a postupně dávku zvyšujeme až na 1,0 ml/kg tělesné hmotnosti. Za akceptovatelný interval pro postupné navyšování dávky jsou považovány 2 týdny.
Oleje zařazujeme primárně za účelem zvýšení energetického příjmu. Lze zkrmovat jakýkoliv jedlý rostlinný olej − kukuřičný, slunečnicový, řepný, konopný, lněný, sójový, rýžový ad. Zkrmování oleje v množství 1 ml/kg tělesné hmotnosti pokrývá až jednu čtvrtinu bazální denní energetické potřeby koně. Zkrmování olejů navíc doprovází lesklá a zdravá srst.
Pokud potřebujeme ještě více navýšit energetický příjem, lze přidat jadrná krmiva za předpokladu, že krmná dávka obsahuje objemová krmiva v dávce minimálně 1,5 % tělesné hmotnosti. Menší množství jadrného krmiva jako zdroje energie a bílkovin tedy může být koním podáváno. Jeho velkým benefitem je lepší stravitelnost a využitelnost živin pro koně se špatným stavem chrupu. Jadrná krmiva jsou také preferována u závodních koní, protože poskytují vysokou dávku energie v malém množství krmiva. Trávicí soustava koně pak není přeplněna.
Přidáním koncentrovaného doplňku vitaminů, minerálů a bílkovin docílíme vyváženého příjmu esenciálních živin. V těchto doplňcích bývá často vysoký podíl škrobu (např. 20−25 %). Jelikož však zkrmujeme pouze malé množství, nebývá to problém.
Zvláštní pozornost by měla být věnována vitaminům C a E, což jsou velmi silné antioxidanty. Zvláště pokud jsou zkrmovány vyšší dávky oleje, je třeba přidávat právě tyto antioxidanty kvůli volným kyslíkovým radikálům, jež vznikají oxidací nenasycených mastných kyselin. Doporučovaná dávka vitaminu E činí 1−2 IU/kg tělesné hmotnosti.
Široká nabídka krmných směsí pro koně umožňuje sestavení krmné dávky, aniž by bylo nutné zkrmovat vysoká množství jadrných krmiv a krmiv bohatých na jednoduché sacharidy a škroby.
Na trhu jsou dostupné kvalitní směsi, které obsahují vysoké množství stravitelné energie, adekvátní množství bílkovin, jsou bohaté na vlákninu a chudé na jednoduché cukry a škroby.
(dewa)
Zdroj: Durham A. Inappropriate nutrition: occurrence, welfare consequences and advice for owners. VetTimes 2018; 4 (2): 12−13. Dostupné na: www.vettimes.co.uk/article/inappropriate-nutrition-occurrence-welfare-consequences-and-advice-for-owners-cpdobesity
