Dostupné studie u koní indikují, že překrmování klisen v březosti může ovlivnit metabolismus glukózy a lipidů u hříbat až do věku 160 dní, zároveň zkrmování koncentrovaných krmiv u klisen v březosti může u hříbat vést k vyšší incidenci osteochondrózy (OC). Tato studie přináší nové poznatky o vlivu výživy klisny a hříbat nejen na růst a metabolismus glukózy, ale také na vývoj varletní tkáně a stav kostí a kloubů u hříbat do věku 2 let.
Jedná se follow-up fázi předchozí studie, ve které autoři porovnávali dvě skupiny zvířat. První skupina klisen byla krmena výhradně pící, druhá pící a 2−3 kg mačkaného ječmene. U klisen, které byly krmeny po celé období březosti pouze pící, autoři zjistili pokles tělesné kondice, zvýšenou lipomobilizaci a zvýšenou citlivost na inzulin. U hříbat těchto klisen pak zaznamenali sníženou glukózovou toleranci a nižší koncentrace osteokalcinu ve věku 3 dnů, v době odstavu (6 měsíců věku) však již žádné rozdíly u hříbat nenašli. Cílem navazující studie bylo určit, zda výživa klisny během březosti a následně překrmování ročků ve věku 20−24 měsíců ovlivňuje jejich metabolismus, růst, vývoj kostí a pohlavní dospělost.
V experimentu bylo použito 24 jezdeckých klisen (průměrný věk 10 let; 5−21). 12 klisen bylo krmeno po celé období březosti pouze pící (skupina F), zbylých 12 od 7. měsíce březosti do porodu pící a drceným ječmenem (skupina B). Během první zimy byla hříbata krmena senem a koncentrovanými krmivy v souladu s doporučeními INRA (francouzského Národního institutu pro zemědělský výzkum). V 11 měsících byla hříbata umístěna na pastvu s volným přístupem k vodě a minerálním lizům. Ve věku 19 měsíců byla hříbata rozdělena dle hmotnosti do 3 skupin a krmena 2× denně senem a senáží a individuálně pomocí krmného automatu peletami (ječmen, oves, sójové pokrutiny, otruby, melasa, vitaminy, minerály). Od 20. měsíce věku byli všichni ročci krmeni na denní přírůstek 500 g, tedy na 140 % doporučení INRA, přičemž 62 % energie bylo kryto peletami a zbytek pící.
V 6, 12, 19 a 24 měsících věku byli koně váženi, byla odečtena výška v kohoutku a změřena šířka holeně. Tělesná kondice (1−5) byla posouzena dvěma nezávislými hodnotiteli, a to ve věku 19 a 24 měsíců. Hodnocen byl také metabolismus glukózy, a to měřením glykémie pomocí glukometru ve 12 měsících věku po celonoční hladovce. Pomocí modifikovaného intravenózního glukózového tolerančního testu s častým odběrem vzorku a Bergmanova minimálního modelu byly stanoveny parametry glukózové homeostázy, a to v 19 měsících (před změnou krmení) a ve 24 měsících (na konci pokusu). Koncentrace inzulinu v plazmě byla měřena metodou ELISA. Struktura a funkce varlat byly posouzeny pomocí stereologie a RT-qPCR, přičemž hřebci byli kastrováni ve věku 43−50 týdnů. Stav kostí a kloubů byl hodnocen ve věku 24 měsíců pomocí radiografie dvěma nezávislými posuzovateli.
Z výsledků vyplývá, že hříbata skupiny F měla oproti hříbatům skupiny B užší holenní kost v 19 (p = 0,02) i 24 (p = 0,01) měsících věku. V 19 měsících byla také jejich tělesná kondice o půl stupně horší (p = 0,02), nicméně ve 2 letech věku už rozdíl zaznamenán nebyl.
Skupina F vykazovala oproti skupině B v 19 měsících věku vyšší inzulinovou rezistenci, skupina B vykazovala sníženou citlivost na inzulin (p = 0,05) a zvýšenou akutní produkci inzulinu pankreatem (p < 0,01) ve věku 24 měsíců ve srovnání s hodnotami z 19. měsíce věku. U hříbat skupiny F vyvolala změna krmení pouze zvýšenou odpověď pankreatu (p = 0,02). Změna ve výživě (překrmování) tak měla větší dopad na metabolismus sacharidů u hříbat skupiny B oproti skupině F.
Zrání varletní tkáně bylo u hřebců skupiny F ve věku 12 měsíců vůči hřebcům skupiny B opožděno. Obě posuzované skupiny byly ve věku 24 měsíců postiženy OC lézemi stejnoměrně.
Management klisen v období březosti může ovlivnit dozrávání varletní tkáně u hříbat ve 12 měsících věku, metabolismus glukózy odstavených hříbat, tělesnou kondici a šířku holenní kosti od věku 19 měsíců. Překrmování hříbat ve druhém roce života může mít vliv na jejich metabolismus. Tato studie však byla prováděna na omezeném počtu zvířat jednoho plemene, a tak autoři doporučují potvrdit výsledky ve větší kohortě koní.
(kata)
Zdroj: Robles M., Gautier C., Mendoza L. et al. Maternal nutrition during pregnancy affects testicular and bone development, glucose metabolism and response to overnutrition in weaned horses up to two years. PLoS One 2017; 12 (1): e0169295, doi: 10.1371/journal.pone.0169295.
