Kongestivní srdeční selhání způsobuje parenchymatózní změny charakterizované intersticiálními až alveolárními plicními infiltráty. CHF má u koček poměrně akutní nástup respiračních příznaků, kašel je ale výjimečný. Běžná je smíšená inspirační/exspirační dušnost s plicním edémem. Těžké případy mohou vést k ortopnoe s neschopností zaujmout polohu vleže. Při pleurální efuzi je obvyklé krátké, mělké dýchání se zvýšenou inspirační námahou a sternální poloha. Na rozdíl od psů je pleurální efuze u koček s CHF častá.
Klinické vyšetření může odhalit změny v bronchovezikulárním dýchání, přídatné šelesty (pískoty, praskoty), změnu dýchání nebo držení těla. Dále srdeční šelest, galopový rytmus, sinusovou tachykardii a/nebo jiné arytmie, ale poslech srdce může být i normální. Mnoho koček s CHF je podchlazených. Vzácně může dojít k cyanóze sliznic.
Zjevná kardiomegalie může být na rtg podhodnocená kvůli změnám vnitřního průměru srdce. Vertebrální srdeční skóre > 9,3 podporuje diagnózu CHF. Plicní žilní kongesce může chybět a může být patrná plicní arteriální distenze. Přítomnost pleurální efuze se současnými plicními infiltráty podporuje diagnózu CHF (viz obr. 1).
Obr. 1 A) Pleurální efuze (šipky). B) Kongesce cév kaudálně v plicích (šipky).
Rtg může zahrnovat lobární až multifokální alveolární postižení plic, nepravidelný pseudonodulární vzhled, peribronchiální kresbu a difuzní nestrukturované intersticiální onemocnění (viz obr. 2). Diagnózu může podpořit echokardiografické vyšetření (rozměr levé síně > 15,7 mm; poměr velikosti levé síně k aortě > 1,4; rychlost vlny E > 1,2).
Obr. 2 A) Atypické CHF. Retikulární plicní vzor (šipka). B) Cévy jsou obtížně hodnotitelné (červená šipka), ale kardiomegalie (oranžová šipka) a pleurální efuze (žluté šipky) diagnózu podporují.
Klinické příznaky jsou často nevýrazné (přetrvávající tachypnoe, nepravidelný kašel, zvýšená dechová frekvence). Dále se mohou objevit anorexie, hubnutí, emeze, neurologické projevy a v krajním případě může dojít i k náhlé smrti.
Prostřednictvím rtg vyšetření získáme většinou nespecifické nálezy: difuzní bronchointersticiální vzor, zvětšení plicních tepen, plicní hyperinflace a/nebo pravostranná kardiomegalie.
U časných infekcí se doporučuje sérologické vyšetření, protože vyšetření antigenu je vždy negativní a echokardiografie je zřídka potvrzující. Sérologie může potvrdit infekci, ale může rovněž indikovat pouze expozici.
Bývá častější u koťat. Objevuje se především při již existujícím onemocnění průdušek a/nebo při podávání kortikosteroidů, případně po předešlém onemocnění horních cest dýchacích a výtoku z nosu.
Klinické příznaky bývají systémové (letargie, nechutenství aj.) a respirační (dušnost, výtok z nosu, kašel). Leukocytóza, regenerační posun doleva a/nebo pyrexie mohou být příznačné, ale často chybějí.
Rtg nálezy jsou variabilní. Klasické kranioventrální postižení je u koček méně časté (viz obr. 3). Nejčastější je bronchiální plicní vzor; může se vyskytnout i vzor bronchointersticiální, alveolární a strukturovanější pseudonodulární. Příležitostně jsou přítomné též plicní abscesy, které připomínají plicní neoplazii (viz obr. 4).
Obr. 3 Bronchopneumonie s kranioventrální distribucí (šipky). Podobnou distribuci mají i jiná onemocnění, včetně CHS. Absence tohoto obrazu nevylučuje infekci.
Obr. 4 Plicní abscesy. Okraje těchto útvarů jsou o něco méně ohraničené než u neoplazie.
Další diagnostika je založená na klinických příznacích, nejčastějším etiologickým agens bývá Mycoplasma spp.
Řada případů je subklinických, požití velkého množství larev však může způsobit respirační potíže (chronický kašel, dušnost, oslabení). Ojediněle je pozorována eozinofilie.
Rtg hrudníku může odhalit bronchointersticiální vzor, alveolární infiltráty, difuzní bronchiální vzor a (vzácně) pleurální efuzi (viz obr. 5). Diagnózu lze stanovit na základě cytologických vzorků z dýchacích cest nebo trusu (nepravidelné vylučování, falešně negativní výsledky).
Obr. 5 A. abstrusus. Difuzní bronchiální plicní vzor (oranžové šipky), nejednotné špatně ohraničené noduly (červené šipky) a alveolární poškození pravého středního plicního laloku (žlutá šipka). Nezaměňovat s kočičím astmatem; pravá střední plíce nevypadá atelektaticky, ale naopak infiltrovaně. Tenkojehlová aspirace (FNAB) z pravého středního plicního laloku potvrdila larvy.
Klinická toxoplazmóza je poměrně vzácná (obvykle se vyskytuje u mladých koček). Nejčastěji dochází k respiračním infekcím nebo multisystémovým onemocněním s postižením dýchacích cest.
Rtg může odhalit difuzní intersticiální až alveolární vzor s lobárním rozložením, někdy pleurální efuzi. Tachyzoity mohou být zjištěny při bronchiální/tracheální cytologii a/nebo v pleurálním výpotku, krvi, mozkomíšním moku a peritoneální efuzi. Zobrazení břicha může odhalit pankreatitidu, lymfadenopatii, střevní masy a hepatomegalii. Sérologické vyšetření protilátek IgM většinou koreluje s klinickým onemocněním.
U koček se mohou vyskytnout neobvyklé příčiny diseminovaných infekcí s postižením plicního parenchymu.
Obr. 6 Atypická distribuce změn při FIP (červené šipky). V některých případech mohou být zaznamenány větší granulomy napodobující neoplazii a pleurální efuzi.
Tyto infekce mohou být spojeny se širokou škálou rtg nálezů. V některých případech nemusí být plicní postižení na rtg patrné vůbec.
Plicní embolie se u koček vyskytuje zřídka a je obvykle spojená s hyperkoagulačním stavem. Mezi nejčastější souběžné stavy patří srdeční onemocnění, neoplazie, podávání kortikosteroidů, diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) a pankreatitida.
Idiopatická plicní fibróza je ojedinělá.
Rtg nálezy se liší. Klinické podezření by mělo být větší u pacientů, kteří vykazují mírné cytologické změny dýchacích cest, ale mají závažné klinické příznaky, refrakterní bronchiální onemocnění nebo difuzní intersticiální či alveolární onemocnění. Stanovení definitivní diagnózy vyžaduje plicní biopsii.
Lipoidní pneumonie vzniká v důsledku exogenního vdechnutí oleje nebo endogenní tvorby u obstrukčního plicního onemocnění.
Rtg nálezy se značně liší – difuzní intersticiální, bronchointersticiální, ale i nodulární vzor (viz obr. 7). Může být přítomná i pleurální efuze.
Obr. 7 Endogenní lipoidní pneumonie (oranžová šipka, místo biopsie). Všimněte si nejednotných nestrukturovaných intersticiálních opacit (červené šipky).
Torze plicního laloku je u koček neobvyklá. Může vzniknout spontánně nebo sekundárně v důsledku pleurální efuze.
Plicní neoplazie je často náhodný nález především v kaudálních plicních lalocích. Bronchiální komprese může mít za následek kašel, zatímco difuzní/metastatické onemocnění může způsobit systémové příznaky onemocnění. Metastatické postižení plic může být v některých případech nenápadné, u koček je nápadnější bronchiální vzor (viz obr. 8).
Obr. 8 Primární plicní neoplazie. Na kaudálním plicním laloku je patrný kavitární útvar (šipka) odpovídající plicnímu adenokarcinomu.
Atelektáza se nejčastěji týká pravého středního laloku.
Na rtg snímcích bývá přítomen posun mediastina, který může být mylně považován za primární parenchymové onemocnění (viz obr. 9).
Obr. 9 Pravý střední plicní lalok vykazuje atelektázu (šipka) sekundárně k astmatu a možné bronchiální obstrukci. Nelze vyloučit ani jiné chorobné procesy.
(kata)
Zdroj: Palma D. Common pulmonary diseases in cats. Clinician’s Brief, 2017 Mar. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/common-feline-pulmonary-diseases
