V roce 1920 se v Belgii nečekaně objevil mor skotu, tehdy jedna z nejnebezpečnějších nákaz zvířat. Pocházel od zebuů z Indie, kteří byli transportováni do Brazílie přes přístav v Antverpách. A právě v boji proti této chorobě se 28 států rozhodlo spojit své síly. Navzdory pomalým diplomatickým vyjednáváním byla dne 25. ledna 1924 založena Světová organizace pro zdraví zvířat se sídlem v Paříži. V roce 1928 se konala první konference v Ženevě, která položila základy pro mezinárodní dozor nad hygienou, například právě při importu zvířat.
Počátkem 90. let 20. století získala OIE rozhodující vliv na utváření standardů zdraví zvířat a mezinárodního obchodu. V roce 1994 byla OIE jasně písemně definována jako rozhodující organizace, pokud jde o zdraví zvířat a zoonóz. Počátkem 21. století pak čelila novým výzvám, od nově se objevujících onemocnění (např. ptačí chřipka nebo slintavka a kulhavka) až po vliv klimatických změn na zdraví zvířat.
Velmi významným byl rok 2011. V tomto roce byl mor skotu, jakožto první nákaza zvířat, prohlášen za celosvětově eradikovaný.
WOAH vyvinula strategii pro úplnou eradikaci také některých dalších významných zoonóz. Existuje tedy plán pro vymýcení afrického moru prasat, tuberkulózy skotu, slintavky a kulhavky, moru malých přežvýkavců a vztekliny. V listopadu 2023 se v Indii sešla pracovní skupina, která si klade za cíl eradikovat právě mor malých přežvýkavců. Pro vzteklinu je vyvinut globální strategický plán nazvaný „Zero by 30“, což znamená záměr zcela eliminovat přenos vztekliny na člověka psím kousnutím do roku 2030.
Z dalších činností WOAH můžeme jmenovat například projekt PROVNA, který byl zahájen v roce 2022. Klade si za cíl vyvinout model pro předpovídání vývoje horečky údolí Rift v severní Africe. Obdobný model byl již úspěšně vyvinut pro předpověď rizika západonilské horečky v Itálii. Kombinuje časoprostorové údaje z minulosti (teplota, srážky, vegetace ad.), díky kterým je možné v budoucnu předpovědět rizikové oblasti, kde se onemocnění může vyskytnout, a také kdy k tomu dojde.
WOAH si též klade za cíl chránit zdraví volně žijících zvířat, jelikož člověk stále více zasahuje do neobydlených oblastí a interakce mezi lidmi, domestikovanými a volně žijícími zvířaty se stávají čím dál častějšími. Organizace se dále zabývá bezpečností potravin, prevencí přenosu onemocnění, a dokonce i úmrtími po pozření kontaminovaných potravin.
V rámci WOAH byla rovněž založena pracovní skupina, která se věnuje boji proti nárůstu rezistence mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám.
Původních 28 členských států se rozrostlo na dnešních 183. V souvislosti s pandemii COVID-19 zesílil koncept One Health, který vedl ke vzniku partnerství mezi WOAH, Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). Tento koncept má zajistit, aby zdraví zvířat, lidí i životního prostředí bylo více vzájemně propojeno.
(kriz)
Zdroje:
1. The World Organisation for Animal Health turns 100: a century of improving animal health and welfare. WOAH, 2024 Jan 25. Dostupné na: www.woah.org/en/the-world-organisation-for-animal-health-turns-100-a-century-of-improving-animal-health-and-welfare
2. History. WOAH, 2023. Dostupné na: www.woah.org/en/who-we-are/mission/history
3. Disease eradication. WOAH, 2023. Dostupné na: www.woah.org/en/what-we-do/global-initiatives/disease-eradication
