Tým vědců z Torontské univerzity objevil RNA virus, který se nejspíš skrývá v běžném kočičím parazitovi. Nový narnavirus Apocryptovirus odysseus byl objeven během bioinformatického screeningu databáze genomických dat lidských neuronů, jehož cílem bylo objasnit spojení mezi RNA viry a zánětlivými onemocněními nervové soustavy. Ukázalo se, že přítomnost A. odyssesus je spojena s těžkým zánětem pozorovaným u některých jedinců nakažených kočičím parazitem Toxoplasma gondii.
Toxoplazmou může být infikována až třetina celosvětové populace a onemocnění je obvykle bezpříznakové. Některé hypervirulentní kmeny tohoto parazitického prvoka však můžou způsobovat těžké infekce spojené s vysokou horečkou, orgánovým selháním či slepotou. Symptomy toxoplazmózy může paradoxně zhoršovat hyperaktivace imunitního systému. Právě přítomnost cizí virové RNA v nakažených prvocích by zřejmě mohla tuto bouřlivou imunitní odpověď spouštět.1, 2
Podle nové studie dat od více než 1200 francouzských majitelů koček je destruktivní chování mazlíčků spojené s přítomností dětí, velkým počtem dlouhých hracích seancí a vysokou noční aktivitou v domově kočky. Kočky byly na základě dotazníku vyplněného majiteli zařazeny do kategorií dle svých osobnostních rysů – potížistky, letargické, se sklonem k obavám, temperamentní, bouřlivé, společenské a klidné. Ukázalo se, že vybavení domácnosti nejvíce škrábou kočky vystresované, agresivní a s osobností potížistů.
Ačkoliv osobnostní rysy své kočky změnit nemůžete a vyhoštění dětí se také nejeví jako praktické řešení, destruktivní chování lze částečně zmírnit strategickým umístěním škrabadel a bezpečných schovávaček. A co se týká hraní si s kočkou, podle této studie platí staré pořekadlo, že přestat se má v nejlepším.3, 4
Zdá se, že schopnost vcítit se do bolesti svého páníčka by u psů mohla být vrozená. Studie publikovaná na začátku července v časopisu Animal Behaviour totiž naznačuje, že zvířecí empatie je výsledkem mnoha století koevoluce s lidmi. Předchozí výzkumy ukázaly, že psi jsou schopni zrcadlit emoce lidí kolem sebe. Dosud však nebylo jasné, jestli je tato „emoční nákaza“ výsledkem univerzálního vokálního emočního jazyka, jemuž by rozuměla všechna domácí zvířata, která jsou v kontaktu s lidmi, nebo zda jde o jedinečnou schopnost psích společníků.
Vědci proto analyzovali stresovou reakci na zvuk lidského pláče nebo neutrálního broukání u psů a miniaturních domácích prasátek, která stejně jako psi vyrůstala od útlého věku mezi lidmi. Tým výzkumníků z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti sesbíral videa 30 psů a 22 prasátek od dobrovolníků z celého světa, kteří své mazlíčky nafilmovali při poslechu nahrávek lidských zvuků. Ukázalo se, že psy lidský pláč stresoval, zatímco broukání je nechávalo chladnými. Prasátkům naopak nevadil pláč, ale z broukání byla nervózní, což by mohlo být způsobeno tím, že je pro ně tento zvuk nezvyklý a nevědí, jak ho interpretovat. Zdá se tedy, že psi od věků šlechtění jako společníci člověka pravděpodobně lépe zrcadlí jeho emoční stav než jiná domácí zvířata.5, 6
Nová studie naznačuje, že sloni používají v komunikaci s ostatními členy tlupy personalizované zvuky. Zařadili by se tak po bok několika málo živočišných druhů, které používají vlastní jména. Například delfíni nebo papoušci aratinga se navzájem identifikují napodobováním zvuků typických pro daného jedince.
Vědci z Cornellovy univerzity analyzovali 469 nahrávek sloního „volání“ získaných v letech 1986–2022 od samic slonů afrických a jejich potomků žijících v keňských rezervacích. Model strojového učení byl schopen správně identifikovat, kterému slonovi je volání určeno, téměř ve třetině případů, což je mnohem vyšší úspěšnost než při použití náhodných kontrolních vzorků. Vědci poté 17 z těchto nahrávek pustili přímo stádu a pozorovali jeho reakce. Sloni, kteří zaslechli své „jméno“, se začali zvukově projevovat a rychlost jejich pohybu směrem k reproduktoru se zvýšila.7, 8
Divocí šimpanzi se živí řadou různých rostlin, z nichž některé nemají valnou nutriční hodnotu, mohou však léčit nebo zlepšovat symptomy onemocnění. Dosud však nebylo jasné, zda si šimpanzi léčivé rostliny cíleně hledají, nebo je konzumují náhodou. Mezinárodní skupina vědců proto sledovala chování a zdravotní stav 51 šimpanzů ze 2 komunit v ugandské rezervaci Budongo Central Forest.
Na základě těchto dat poté vědci nasbírali vzorky 13 rostlin, o kterých se domnívali, že by je šimpanzi mohli využívat k samoléčbě. Jednalo se především o rostliny, které zranění či nemocní šimpanzi konzumovali, ale netvořily součást jejich obvyklého jídelníčku. Ukázalo se, že 88 % získaných extraktů inhibovalo růst bakterií a přibližně třetina měla protizánětlivé účinky. Zdá se tedy, že šimpanzi skutečně cíleně sbírají a pojídají léčivé rostliny a jejich znalosti bychom možná mohli využít při hledání potenciálních nových léčiv.9, 10
(este)
Zdroje:
1. Gupta P., Hiller A., Chowdhury J. et al. A parasite odyssey: an RNA virus concealed in Toxoplasma gondii. Virus Evol 2024 May 11; 10 (1): veae040, doi: 10.1093/ve/veae040.
2. U of T researchers discover ‘trojan horse’ virus hiding in human parasite. Donnelly Centre for Cellular and Biomolecular Research, 2024 May 31. Dostupné na: https://thedonnellycentre.utoronto.ca/news/u-t-researchers-discover-trojan-horse-virus-hiding-human-parasite
3. Demirbas Y. S., Pereira J. S., De Jaeger X. et al. Evaluating undesired scratching in domestic cats: a multifactorial approach to understand risk factors. Front Vet Sci 2024 Jul 3; 11: 1403068, doi: 10.3389/fvets.2024.1403068.
4. Herring M. How to keep the cat from destroying your couch. ScienceAdviser, 2024 Jul 8. Dostupné na: www.science.org/content/article/em-science-em-adviser-wolves-facial-expressions-cue-their-moods
5. Lehoczki F., Pérez Fraga P., Andics A. Family pigs’ and dogs’ reactions to human emotional vocalizations: a citizen science study. Animal Behav2024, doi: 10.1016/j.anbehav.2024.05.011 [Epub ahead of print].
6. Kreier F. Dogs might have evolved to read your emotions. Nature 2024 Jul 18, doi: 10.1038/d41586-024-02320-w [Epub ahead of print].
7. Pardo M. A., Fristrup K., Lolchuragi D. S. et al. African elephants address one another with individually specific name-like calls. Nat Ecol Evol 2024 Jul; 8 (7): 1353−1364, doi: 10.1038/s41559-024-02420-w.
8. Conroy G. Do elephants have names for each other? Nature News 2024 Jun 10. Dostupné na: www.nature.com/articles/d41586-024-00797-z
9. Freymann E., Carvalho S., Garbe L. A. et al. Pharmacological and behavioral investigation of putative self-medicative plants in Budongo chimpanzee diets. PLoS One 2024 Jun 20; 19 (6): e0305219, doi: 10.1371/journal.pone.0305219.
10. Study shows wild chimpanzees seek out medicinal plants to treat illness and injuries. Oxford University, 2024 Jun 21. Dostupné na: www.ox.ac.uk/news/2024-06-21-study-shows-wild-chimpanzees-seek-out-medicinal-plants-treat-illness-and-injuries
