V Evropě žije více než 230 milionů psů a koček, na celém světě pak cca miliarda domácích zvířat, která mohou sloužit jako rezervoár parazitů a souvisejících patogenů. Kvůli častému cestování a přeshraničnímu přesunu koček a psů, změně klimatu a globalizaci, jež parazitům umožňují prospívat a šířit se do nových oblastí, navíc riziko napadení roste, a to i v Evropě. V neposlední řadě může být na vině i podceňování rizika samotnými majiteli. Prevenci parazitóz je proto nutné dát větší prostor a důraz.
KOMERČNÍ SDĚLENÍ
U různých parazitárních onemocnění, jako jsou dirofilarióza, babezióza a leishmanióza, bylo zaznamenáno rozšíření endemických oblastí. Šíření a (opětovný) výskyt leishmaniózy zaznamenáváme i u lidí v některých endemických oblastech a předpokládá se rovněž zvýšení jejího výskytu v EU.
European Scientific Counsel for Companion Animal Parasites (ESCCAP) doporučuje jako prevenci přenosu parazitů následující kroky:
Tab. 1 Plán celoživotní ochrany proti běžným parazitům u psů
Paraziti
Kategorie pacientů
Doporučený postup
Škrkavky
Štěňata
Odčervení od věku 2 týdnů každých 14 dní až do 2 týdnů po odstavu, poté měsíční ošetření až do 6 měsíců věku.
Březí feny
K omezení přenosu parazitů na štěňata lze březím samicím podat makrocyklické laktony 40. a 55. den březosti nebo fenbendazol denně od 40. dne březosti až do 2 dnů po porodu.
Laktující feny
Ošetřeny současně s první léčbou štěňat (viz výše).
Psi se zvýšeným rizikem infekce (soutěžící, výstavy, chovatelské stanice atd.)
2 ošetření: max. 4 týdny před událostí a 2–4 týdny po ní.
Chovatelské stanice: odčervení 1× měsíčně nebo vyšetření trusu každé 4 týdny a léčba dle nálezů.
Pracovní psi (terapeuti, záchranáři, policejní)
Dle rizika, odčervení 1× měsíčně nebo 1× měsíčně vyšetření trusu a následná léčba.
Psi žijící v domácnosti s dětmi mladšími 5 let nebo s osobami s oslabenou imunitou
Tasemnice
Cestování do oblastí endemických pro Echinococcus spp. nebo dovoz z těchto oblastí
Léčba u psů s vysokým rizikem infekce by měla být zahájena 4 týdny po vycestování, poté opakována každé 4 týdny až do 4 týdnů po návratu. Po dovozu je doporučeno okamžité vyšetření a případná terapie.
Při krmení syrovým masem či vnitřnostmi; případně pokud pes loví a požírá kořist
Každé 2–3 měsíce vyšetření trusu a ošetření dle nálezu nebo odčervovat každých 6 týdnů.
Napadení blechami nebo všenkami (vektor Dipylidium)
1× když je napadení prokázáno.
V oblastech endemického výskytu Echinococcus multilocularis by měli být psi, kteří mohou lovit a jíst drobnou kořist, ošetřeni 1× měsíčně.
V oblastech s endemickým výskytem Echinococcus granulosus by měli být psi, kteří mají přístup k vnitřnostem nebo mrtvolám hospodářských zvířat, podrobeni ošetření nejméně 1× za 6 týdnů.
Srdeční červivost (Dirofilaria immitis)
Psi žijící v endemických oblastech
Profylaktické ošetření proti larvám makrocyklickými laktony v měsíčních intervalech v sezóně komárů.
Cestování do oblastí endemických pro Dirofilaria immitis nebo dovoz z těchto oblastí
Nejpozději 30 dní po odjezdu až do 30. dne po posledním datu cesty v měsíčních intervalech.
Angiostrongylus vasorum
V endemických oblastech pravidelné diagnostické kontroly nebo měsíční léčba zabrání výskytu infekce, respektive významným klinickým příznakům.
Dospělý pes – obecně: Vychází ven a má přímý kontakt s parky, pískovišti, hřišti a jinými psy + má sklon jíst „cokoliv“, loví, požírá kořist, hlemýždě a slimáky, syrové maso, vnitřnosti
Ošetření 4× ročně proti škrkavkám nebo vyšetření trusu.
Ošetření 4–12× ročně proti škrkavkám a tasemnicím v závislosti na riziku.
Pokud nelze jednoznačně posoudit individuální riziko napadení parazity, mělo by být zvíře vyšetřeno nebo odčerveno nejméně 4× ročně. Odčervení 1–3× ročně neposkytuje dostatečnou ochranu. Odčervení každé 3 měsíce nemusí nutně eliminovat ani patentní infekce!
Tab. 2 Plán celoživotní ochrany proti běžným parazitům u koček
Koťata
Odčervení od 3 týdnů věku co 2 týdny až do odstavu, poté měsíčně až do věku 6 měsíců.
Březí kočky
Jednorázové ošetření emodepsidem spot-on přibližně 7 dní před očekávaným porodem zabraňuje laktogennímu přenosu Toxocara cati.
Laktující kočky
Ošetřeny současně s prvním ošetřením koťat.
Kočky se zvýšeným rizikem infekce (soutěže, výstavy, chovy apod.)
Chovatelské stanice: odčervení 1× za měsíc nebo vyšetření trusu každé 4 týdny a ošetření dle nálezů.
Kočky žijící v domácnosti s dětmi mladšími 5 let nebo s jedinci s oslabenou imunitou
Dle rizika, odčervení 1× měsíčně nebo 1× měsíčně vyšetření trusu.
Při krmení syrovým masem či vnitřnostmi; případně kočka loví a požírá kořist
Alespoň 4× ročně vyšetření trusu a ošetření dle nálezů nebo ošetření nejméně 4× ročně.
Napadení blechami (vektor Dipylidium)
Echinococcus multilocularis
Kočky zřídkakdy vylučují vajíčka E. multilocularis – infekce málo častá, malý epidemiologický význam.
Kočky žijící v endemických oblastech
Profylaktické ošetření makrocyklickými laktony v měsíčních intervalech v sezóně komárů.
Nejpozději 30 dní po odjezdu až 30 dní po posledním datu cesty v měsíčních intervalech.
In-door kočky: Infekční tlak stadií červů je nízký, konzumace hlodavců nepravděpodobná
1–2× ročně vyšetření stolice (léčba dle nálezu) nebo ošetření 1–2× ročně proti škrkavkám.
Pokud nelze jednoznačně posoudit individuální riziko napadení parazity, mělo by být zvíře vyšetřeno nebo odčerveno nejméně 4× ročně. Odčervení 1–3× ročně neposkytuje dostatečnou ochranu. Odčervení každé 3 měsíce nemusí nutně eliminovat patentní infekce!
Průzkumy ukazují, že majitelé domácích zvířat si nejsou plně vědomi rizika parazitóz a mnozí z nich nedodržují doporučené preventivní postupy:
Nové typy účinných látek a jejich kombinace snižují riziko vzniku rezistence. Zároveň mají i další pozitiva (forma podání, řešení ekto - i endoparazitů současně aj.). Mezi takové přípravky patří například Simparica Trio či Stronghold Plus.
(kata)
Zdroje: 1.Trends in parasite control in pets – Europe. AnimalhealthEurope, 2024. Dostupné na: https://animalhealtheurope.eu/resources/trend-reports/trends-in-parasite-control-in-pets-europe 2. ESCCAP Guideline 01, 6th ed. European Scientific Counsel Companion Animal Parasites, 2021. Dostupné na: www.esccap.org/guidelines/gl1 3. Dubná S., Langrová I., Nápravník J. et al. The prevalence of intestinal parasites in dogs from Prague, rural areas, and shelters of the Czech Republic. Vet Parasitol 2007; 145 (1−2): 120−128.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
