Popsány jsou zde tři příbuzné vrhy (všichni rodiče měli společného předka) plemene německý ovčák s 11 postiženými štěňaty (9 psů a 2 feny). Dva vrhy se narodily v Německu a jeden ve Finsku. U postižených psů se objevily hrubé třesy hlavy a trupu ze strany na stranu, které narušovaly normální cílené pohyby a v klidu mizely. Příznaky byly pozorovány krátce po narození.
Ve věku 7 týdnů bylo provedeno klinické a neurologické vyšetření, laboratorní vyšetření a vyšetření pomocí zobrazovacích metod (MRI mozku u 4 štěňat, MRI páteře u 1 štěněte, CT angiografie u 1 štěněte). 2 sourozenci (samci) byli odchováni do dospělosti, což umožnilo sledování dalšího vývoje onemocnění až do věku 3 let. U 1 z nich proběhla opakovaná vyšetření mozku pomocí MRI (ve věku 15, 27 a 69 týdnů). Eutanazie byla provedena u 9 štěňat, u 1 postiženého štěněte z každého vrhu následně proběhla pitva (ve věku 3, 5 a 7 týdnů). Chovatel také poskytl videa štěňat.
Laboratorní hodnocení zahrnovalo rutinní hematologické a biochemické vyšetření, koncentraci elektrolytů v séru, aktivitu kreatinkinázy, koncentraci amoniaku v krvi nalačno a po jídle, testování tolerance k amoniaku, koncentraci žlučových kyselin, analýzu krevních plynů, koncentraci laktátu v krvi, koncentraci kobalaminu v séru, analýzu moči a screening dědičných neurometabolických poruch (organické kyseliny v moči, oligosacharidy a mukopolysacharidy, plazmatické aminokyseliny). Všechna laboratorní vyšetření byla v normě, kromě hraničního zvýšení koncentrace amoniaku u postižených štěňat, které se u dospělých psů normalizovalo.
Vyšetření pomocí magnetické rezonance odhalilo homogenní hyperintenzní signál celé subkortikální bílé hmoty u 3 postižených 7týdenních psů a hypointenzní signál u pravděpodobně nepostiženého sourozence. Na opakovaných vyšetřeních MRI ve věku 15 a 27 týdnů se subkortikální bílá hmota jevila jako abnormálně izointenzní až šedá hmota. Abnormální signál bílé hmoty s porušeným zobrazením normálního kontrastu šedé a bílé hmoty přetrvával až do dospělosti. Cerebelární stromkovitá kresba vermis (arbor vitae) nebyla patrná v žádném okamžiku. Klinické příznaky, nálezy na MRI a patologická vyšetření naznačovala hypomyelinizační leukodystrofii.
Genetickým testováním se nepodařilo prokázat kauzální genovou variantu, u postižených německých ovčáků nebyly prokázány ani dříve hlášené patogenní varianty v genech PLP1 a FNIP2. Rodokmen štěňat odpovídá modelu autosomálně recesivní dědičnosti.
Chovatel si poprvé všiml neurologických příznaků u štěňat ve věku 11 dnů. V tomto období nebyl rozdíl ve velikosti a hmotnosti mezi postiženými a nepostiženými štěňaty. Všechna štěňata byla schopná se jen plazit a válet a všechna při svých pokusech o pohyb také padala. Postižení psi (samci) ale vykazovali hrubý třes ze strany na stranu šířící se od zadních končetin na krk a také hlavu.
V 17 dnech věku již byl rozdíl mezi postiženými a nepostiženými štěňaty zřejmý. 3 postižená štěňata byla schopná pouze lézt, vykazovala výrazný hrubý třes zadních končetin ze strany na stranu a hrubý třes hlavy a krku. Nebyl zaznamenán žádný rozdíl ve velikosti nebo závažnosti klinických příznaků mezi postiženými psy a fenami. Ve věku 4 měsíců byli psi schopni ujít pouze několik metrů a vykazovali těžkou hypermetrickou ataxii pánevních končetin a parézu. Dospělí psi chodili s reziduální ataxií pánevních končetin. U 1 psa se ve věku 15 měsíců objevila epilepsie s tonicko-klonickými záchvaty.
Opakované vyšetření mozku konvenční MRI bylo užitečné k charakterizaci abnormální maturace subkortikální a cerebelární bílé hmoty. Klinický průběh byl neprogresivní a dospělí psi chodili s reziduální ataxií pánevních končetin. Předpokládá se, že onemocnění je genetického původu s autosomálně recesivním způsobem dědičnosti. Terapie je pouze podpůrná a symptomatická.
(rej)
Zdroj: Quitt P. R., Brühschwein A., Matiasek K. et al. A hypomyelinating leukodystrophy in German Shepherd dogs. J Vet Intern Med 2021 May-Jun; 35 (3): 1455−1465, doi: 10.1111/jvim.16085.
