GIT králíků je přizpůsoben pro skoro neustálý příjem krmiva živinově chudého, bohatého pouze na vlákninu. Vysoká míra vlákniny v krmné dávce optimálně podporuje motilitu střev a utváří prostředí pro potřebnou mikroflóru céka. Nízkovlákninová krmná dávka vede k hypomotilitě. V případě GI stáze se motilita střev snižuje až zastavuje, následuje pokles až zástava produkce tvrdých výkalů. Zároveň se snižuje absorpce glukózy a cekální mikroflóra je ochuzena o dodávky živin a tekutin. Narušení cekální fermentace vede ke změnám pH a produkce těkavých mastných kyselin a vytvářejí se vhodné podmínky pro proliferaci patogenních bakterií, jako jsou klostridie.
V případě stresu či bolesti se u králíků uvolňují do oběhu katecholaminy, které snižují motilitu střev, jakékoliv skrytě probíhající onemocnění doprovázené bolestí či stresem tak může vést i ke GI stázi. Králík, který v přírodě funguje jako kořist, však dokáže bolest velmi dobře skrývat. Mezi další příčiny GI stáze patří obezita, chronická dehydratace a adheze. Často se mezi příčiny řadí i trichobezoáry, pravděpodobnější je však vznik trichobezoáru až na základě narušené motility střev a dehydratace žaludku.
V anamnéze nesmíme opomenout změny v příjmu krmiva, produkci výkalů a jejich konzistenci.
Klinické vyšetření zahrnuje hodnocení chování, příznaky bolesti (viz tab. 1), celkovou kondici (slepená srst, zbytky výkalů kolem anu jsou příznakem nedostatečné péče o sebe jako výsledek obezity /viz obr. 1/, muskuloskeletální bolesti či onemocnění zubů), vyšetření dutiny ústní (viz obr. 2), palpaci a auskultaci dutiny břišní (bolest, distenze, přítomnost masy, náplň žaludku, céka).
Tab. 1 Klinické příznaky bolesti u králíků
|
menší množství velikostně menších tvrdých výkalů |
imobilita |
nahrbený postoj |
kulhání |
|
anorexie |
letargie |
chabá tělesná kondice |
ataxie |
|
přivřené oči/nepřítomný pohled |
izolovanost/stahování se do ústraní |
bruxismus |
polydipsie/polyurie |
|
průjem |
změny v péči o sebe |
napjatý výraz/vytřeštěné oči |
natažení hlavy a krku |
|
agrese |
vokalizace |
zrychlené povrchové dýchání/aerofagie |
naježení srsti |
|
tlačení bříška proti podložce |
propínání se v zádech |
dýchání přes dutinu ústní |
sebepoškozování |
|
slinění |
bolestivá palpace |
chabá kvalita srsti |
jakákoliv odchylka od normálu |
|
Posouzení výrazu tváře:
|
Obr. 1 Tento králík je náchylný k GI stázi kvůli neschopnosti pohybu a nevhodné potravě
Obr. 2 Lacerace jazyka jako výsledek přerůstání zubů (molární ostruhy) − příčina bolesti a inapetence
GI stázi lze lehce zaměnit za obstrukci střev, každý stav však vyžaduje jinou terapii. Tab. 2 uvádí hlavní příznaky GI stáze a obstrukce. Hospitalizaci pacienta lze doporučit v obou případech.
Tab. 2 Hlavní rozdíly v projevech GI stáze × obstrukce střev u králíků
|
GI stáze |
Obstrukce střev |
|
pomalý nástup anorexie |
náhlý nástup anorexie |
|
postupný pokles produkce tvrdých výkalů, výkaly menší velikosti |
náhlá zástava produkce tvrdých výkalů |
|
normální chování postupně přecházející v netečnost |
střední až těžká deprese s přítomností abdominální bolestivosti a jejím maskováním |
|
hydratace normální až mírná dehydratace |
šok a těžká dehydratace |
|
na rtg snímcích nahuštěný materiál v žaludku a slepém střevu, postupem času možné i hromadění plynů |
na rtg snímcích tekutina a plyn proximálně před obstrukcí |
Hematokrit u hydratovaného králíka se pohybuje v rozmezí 32−40 %, hodnoty 45−50 % značí dehydrataci. Hladina glukózy v krvi koreluje s přítomností bolesti a s progresí onemocnění (viz tab. 3), lipémie poukazuje na lipidózu jater a velmi zhoršuje prognózu.
Tab. 3 Interpretace krevní glukózy u králíků (Harcourt-Brown, 2011)
| Hladina | Interpretace |
|
< 2 mmol/l |
významně nízká − pátrání po příčině |
|
2−4,1 mmol/l |
nedostatečná absorpce glukózy nebo nízká produkce těkavých mastných kyselin u pacienta potřeba potravy a léčby GI stáze |
|
4,2−8,2 mmol/l |
fyziologické rozmezí |
|
8,2−12 mmol/l |
mírný stres – např. vlivem transportu, samotné návštěvy veterinárního pracoviště |
|
12,1−15 mmol/l |
stres – pozorování a opakování vyšetření |
|
15,1−20 mmol/l |
stres/bolest – opakování vyšetření a pátrání po příčině |
|
20,1−25 mmol/l |
těžký stres/bolest − nutnost okamžité analgezie a případně chirurgické intervence; střevní obstrukce pravděpodobná |
|
> 25 mmol/l |
kritické – okamžitá chirurgická intervence pro nalezení příčiny |
Vzhledem k tomu, že bolest je častou příčinou stáze GIT, je nezbytné její tlumení. Vhodná je kombinace opioidů a nesteroidních antirevmatik (NSAIDs). Mezi analgetika první volby patří dle autorů citovaného přehledového materiálu buprenorfin a meloxikam (viz tab. 4). Snížení střevní motility jako vedlejší účinek opioidů se u králíků při běžném dávkování jeví jako nevýznamný efekt a je převážen pozitivy dané utlumením bolesti.
Jsou kontraindikovaná při podezření na střevní obstrukci. První volbou je dle autorů ranitidin, který má zároveň antiulcerózní účinek, což je výhodné zejména u stresovaných pacientů na vysokých dávkách NSAIDs. Domperidon by neměl být podáván do 2 hodin po ranitidinu a v kombinaci s metoklopramidem. Zdá se být účinnější než samotný ranitidin. Autory je používán, většinou v kombinaci s ranitidinem, hlavně u pacientů dostatečně nereagujících na léčbu nebo u vysoce rizikových. Cisaprid může pomoci u těch králíků, u nichž není ranitidin příliš účinný. Metoklopramid účinkuje na horní část zažívacího traktu a měl by být používán v kombinaci s ranitidinem či cisapridem pro synergický účinek. Cisaprid můžeme kombinovat s ranitidinem v dávkách na spodní hranici doporučeného dávkování.
Má za cíl rehydratovat samotného králíka i obsah ve střevech.
Je nutné ve většině případů stáze GIT (viz obr. 3). Anorektický králík začne jako zdroj energie přednostně využívat volné mastné kyseliny, ne glukózu a těkavé mastné kyseliny, což vede k jaterní lipidóze a ketoacidóze. Jaterní lipidóza se může rozvinout během 24 hodin, kdy králík nepřijímá krmivo, a prognóza se tak významně zhoršuje spolu s časem trvání anorexie. V počátečních fázích anorexie může být dostatečné podání glukózy, ale s progresí patologického stavu nabývají na významu bílkoviny, tuky a vláknina (pro udržení střevní motility a produkce těkavých mastných kyselin). Často jsou doporučovány surfaktanty jako simetikon, ale jejich účinnost je sporná. Chirurgická intervence je nutná u kompletních obstrukcí.
Obr. 3 Asistované krmení králíka pomocí stříkačky
Tab. 4 Léčebný protokol u králíku s GI stází
|
Analgezie | ||
|
fentanyl/fluanison |
0,15–0,3 ml/kg i.m., s.c. | |
|
buprenorfin |
0,02–0,05 mg/kg po 6–8 hod | |
|
meloxikam |
0,3–0,6 mg/kg s.c., p.o. à 24 hod dávky do 1,5 mg/kg dobře snášeny po dobu až 5 dní | |
|
Infuzní terapie | ||
|
i.v. Hartmannův roztok |
10–20 ml/kg/hod první 2 hodiny, následně 100 ml/kg/den | |
|
s.c. Hartmannův roztok |
10–20 ml/kg aplikováno na několik míst | |
|
Prokinetika | ||
|
metoklopramid |
0,5–1 mg/kg s.c., p.o. à 6-12 hod |
primárním místem účinku horní část zažívacího traktu |
|
ranitidin |
2 mg/kg i.v. 3–5 mg/kg p.o. à 8–12 hod |
účinek v rámci celého zažívacího traktu, také antiulcerózní efekt |
|
cisaprid |
0,5 mg/kg (0,1–1 mg/kg) à 8–12 hod |
účinek na dolní střevo |
|
domperidon |
0,25–0,5 mg/kg à 12 hod |
účinek na horní část zažívacího traktu |
|
Asistované krmení | ||
|
krmení stříkačkou |
10–15 ml/kg tekutého krmiva 3–4× denně | |
|
Pohyb | ||
|
nedostatek pohybu = inhibice střevní motility poskytnutí velkého prostoru pro pohyb 1–2× denně − pozitivní efekt | ||
|
Masáž bříška | ||
|
jemná břišní masáž jako pomoc v rozpohybování střev a uvolnění plynů; pozor na možnou perforaci střev zejména u obstrukcí možné využití i masážních podložek (primárně určených pro uvolnění bolesti zad u lidí) pro králíky k ležení. |
Vhodnou prevencí je vyhýbání se určitým krmivům, jako jsou lusky rohovníku (karob, svatojánský chléb) či kukuřičné palice, a dále pravidelné vyčesávání srsti. Neobstrukční stáze je multifaktoriální syndrom. Klíčovými prvky prevence jsou běžný životní styl, kde je jasně daná hierarchie ve skupině, postupné zavádění jakýchkoliv změn a především odpovídající krmivo (ad libitum přístup k senu, čerstvé trávě).
Detailní anamnézu a klinické vyšetření často doplňuje rtg dutiny břišní a stanovení krevní glukózy (většinou v případě GI stáze nízká, v případě obstrukce vysoká). Terapie zahrnuje aplikaci analgetik, prokinetik, infuze a krmení přes stříkačku. Nedílnou součástí následné prevence je nalezení a vyřešení příčiny GI stáze. Léčba kompletní obstrukce se bez chirurgické intervence neobejde. GI stáze je multifaktoriálním syndromem, nicméně přirozený způsob života a krmivo s vysokým obsahem vlákniny jsou klíčovými body v prevenci.
(kata)
Zdroje:
1. Clark M., Saunders R. Managing GI stasis in rabbits. Vet Times, 2020 Nov 18. Dostupné na: https://cpd.vettimes.co.uk/cpd-plus/exotics/cpd-rabbits/managing-gi-stasis-in-rabbits
2. Harcourt-Brown F. M., Harcourt-Brown S. F. Clinical value of blood glucose measurement in pet rabbits. Vet Rec 2012; 170 (26): 674, doi: 10.1136/vr.100321.
3. Richardson D. The veterinary nurse’s role in recognition and management of pain in rabbits. Vet Nurse, 2016 Sep 2. Dostupné na: www.theveterinarynurse.com/review/article/the-veterinary-nurse-s-role-in-recognition-and-management-of-pain-in-rabbits
4. National Center for Replacement, Refinement and Reducement of Animals in Research. Rabbit grimace scale. NC3Rs. Dostupné na: www.nc3rs.org.uk/rabbit-grimace-scale
