Diagnostická eliminační dieta je časově i finančně náročným procesem, který klade nároky na zvíře i majitele. Cílem prezentovaného systematického přehledu proto bylo zhodnotit z dostupné literatury možnosti in vivo a in vitro testů při diagnostice potravinových alergií u psů a koček.
Doporučeným postupem pro diagnózu potravinové alergie (AFRs – adverse food reactions) u psů a koček je eliminační dieta s následným provokačním testem. Tato metoda není pro majitele zcela pohodlná a její compliance je i z toho důvodu poměrně nízká. Laboratorní testy vzorků krve, slin a chlupů a využití kožních testů se jeví jako snazší způsob k dosažení správné diagnostiky AFRs. Otázkou, kterou si tedy položili autoři práce, bylo, jaké možnosti při potravinové intoleranci skýtá použití in vivo nebo in vitro testování.
Autoři hodnotili data z prací vyhledaných v databázích Web of Science, Medline a CAB Abstract databases. Vybrali 23 článků a 1 abstrakt z konference, které reportovaly výsledky různých laboratorních testů u psů a koček, v jejichž rámci byla definitivně potvrzena či vyloučena potravinová alergie. Vyřazeny byly naopak studie, kde diagnóza nebyla potvrzena nebo výsledky laboratorních testů nebyly přiřazeny k určitému pacientovi. Studie byly publikovány mezi lety 1991 a 2017.
Jednalo se převážně o studie případů a kontrol (case-control studies). Byly v nich testovány specifické IgE a IgG reagující na potravinové alergeny, v některých byla hodnocena proliferace lymfocytů. U některých zvířat se provádělo gastroskopické či kolonoskopické vyšetření. Byly zařazeny také studie, ve kterých se u psů prováděly kožní (patch) testy.
Co se týče sérologických testů, bylo zjištěno, že pro diagnostiku potravinové alergie u psů a koček nejsou zcela vhodné, jelikož mají nízkou opakovatelnost a u psů potom i vysoce variabilní negativní i pozitivní prediktivní hodnotu. U koček byla zjištěna malá přesnost stanovení IgE. Proliferace lymfocytů poskytuje přesnější výsledky u zvířat s AFRs, ale její provedení je náročnější, a v současnosti tak zůstává pouze metodou používanou ve výzkumu. Přesnost kožních testů byla vyšší než u sérologie. Negativní prediktivní hodnota byla vysoká, pozitivní poměrně nízká. Ačkoliv tedy kožní testy pro diagnózu AFR nejsou zcela vhodné, mohou být užitečné k identifikaci ingrediencí pro eliminační diety u vybraných zvířat. Gastroskopické vyšetřování, jakož i testování vzorků z chlupů a slin se neosvědčily.
Kožní testy mohou být užitečné pro výběr ingrediencí eliminačních diet. Ostatní studované testy nelze pro diagnostiku potravinové alergie u psů a koček doporučit, přestože jsou v mnoha zemích jako diagnostický nástroj nabízeny. Zlatým standardem pro potvrzení AFRs s odpovídající klinickou symptomatologií stále zůstává eliminační dieta s následným provokačním testem.
(fran)
Zdroj: Mueller R. S., Olivry T. Critically appraised topic on adverse food reactions of companion animals (4): can we diagnose adverse food reactions in dogs and cats with in vivo or in vitro tests? BMC Vet Res 2017 Aug 30; 13 (1): 275, doi: 10.1186/s12917-017-1142-0.
