U psů jsou infekce močových cest časté a jsou obvykle způsobeny gramnegativními bakteriemi, jako je Escherichia coli (E. coli). Většina infekcí dobře reaguje na léčbu běžnými antibiotiky, například amoxicilinem; nicméně mezi uropatogeny roste rezistence vůči antibiotikům a častěji se objevují infekce způsobené multirezistentními původci. Narůstajícím problémem ve veterinární medicíně jsou Enterobacteriaceae produkující ESBL (rozšířené spektrum beta-laktamáz).
ESBL produkující E. coli je problematická z důvodu rezistence vůči širokému spektru antibiotik kvůli produkci ESBL a schopnosti získat další geny rezistence pomocí přenosu plazmidů mezi bakteriemi. Předpokládá se, že ESBL produkující E. coli má svůj původ u lidí, vzhledem k tomu, že stejný typ bakterií byl izolován u člověka.
Terapie infekce způsobené ESBL produkující E. coli vyžaduje použití méně běžných antibiotik. Navzdory tomu, že amoxicilin je do moče aktivně secernován a dosahuje v ní vysokých koncentrací, není pro léčbu multirezistentní infekce vhodný. ESBL produkující E. coli je obvykle citlivá na karbapenemy a amikacin. Obě antibiotika lze použít i u psů, nejsou však ideální volbou, protože amikacin je nutné podávat injekčně a má potenciálně nefrotoxické účinky a karbapenemy jsou v humánní medicíně rezervními antibiotiky.
Vůči širokému spektru bakterií je účinné močové antiseptikum nitrofurantoin. Po perorální aplikaci se rychle absorbuje a je aktivně vylučován do moče. Kvůli rychlé eliminaci z krve a širokému spektru antimikrobiálního účinku je nitrofurantoin velmi vhodný pro léčbu cystitid. Ve veterinární medicíně není první volbou v léčbě infekcí močových cest kvůli možným vedlejším účinkům zahrnujícím zvracení a vzácně i hepatopatii. U pacientů s narušenými renálními funkcemi je kontraindikovaný.
Další diagnostika u infekcí močových cest může pomoci identifikovat jejich příčinu, resp. možné komplikace (např. urolity). Indikovaná je v případě opakované infekce nebo neúspěšné léčby.
Z důvodu polakisurie a dysurie byl k vyšetření přiveden 7letý kastrovaný kříženec labradora a pudla. V anamnéze nebyly uvedeny žádné abnormality ani onemocnění močových cest v minulosti. Po klinickém vyšetření, které neodhalilo žádné odchylky, byl cystocentézou odebrán vzorek moči na kvalitativní analýzu, vyšetření sedimentu a bakteriologické vyšetření se stanovením citlivosti.
Výsledek analýzy potvrdil infekci močových cest. Do doby, než byly k dispozici výsledky kultivace a citlivosti, byl pacientovi předepsán amoxicilin v dávce 20 mg/kg perorálně (p. o.) 2× denně po dobu 5 dní. Kultivací byla potvrzena přítomnost multirezistentní E. coli. Pes na léčbu amoxicilinem nereagoval.
Laboratoř zjistila citlivost na nitrofurantoin a fosfomycin. Byl předepsán nitrofurantoin v dávce 5 mg/kg p. o. 3× denně po dobu 5 dní. Po 24hodinové terapii nitrofurantoinem se klinické příznaky zmírnily a léčba proběhla až do konce bez komplikací. Ani při opětovném vyšetření po 4 měsících se neobjevily známky dysurie.
Důvod, proč byl pacient postižen multirezistentní infekcí, není jasný. V anamnéze nebyla v nedávné minulosti uvedená žádná antibiotická léčba, žádná hospitalizace ani možný kontakt s člověkem infikovaným ESBL produkující E. coli, který se pokládá za rizikový faktor vzniku multirezistentní infekce. Nicméně řada multirezistentních infekcí se objevuje bez identifikovatelného rizikového faktoru.
(zaru)
Zdroj: Weese J. S. Multidrug-resistant urinary tract infection in a dog. Clinician’s Brief 2016 Dec. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/multidrug-resistant-urinary-tract-infection-dog
