Přesný mechanismus zvětšení sleziny následkem sedace není úplně jasný, ale předpokládá se, že částečně je způsobeno uvolněním hladkých svalů obalu sleziny (capsula lienis) a následným hromaděním erytrocytů v parenchymu sleziny. V dříve publikovaném výzkumu, rovněž zaměřeným na účinek vybraných sedativ, byl po nástupu sedace zjištěn významný pokles hodnoty hematokritu.
Do studie bylo zahrnuto 18 zdravých dospělých koček. Kočky byly plemene domácí krátkosrstá, věk v rozmezí 1,6−3,6 roku (průměr 3,1 roku; směrodatná odchylka [SD] 0,5 roku) a hmotnost od 3,2 do 6,5 kg (průměr 4,6 kg; SD 0,9 kg). Ve skupině byl 1 nekastrovaný samec, 2 kastrovaní samci a 12 nekastrovaných samic.
V této studii bylo použito 5 různých sedativ, která byla aplikována samostatně nebo v kombinaci:
Studie probíhala 5 týdnů, pořadí aplikace jednotlivých sedativ bylo náhodné pro každou kočku a mezi jednotlivými vyšetřeními byl interval 7 dnů. Při každém vyšetření před sedací kočky bylo provedeno rtg a UZ vyšetření a odebrán vzorek krve pro stanovení hodnoty hematokritu a celkového proteinu. Rtg vyšetření bylo provedeno ve 3 projekcích (laterolaterální projekce na pravém a levém boku a ventrodorzální projekce). Při UZ vyšetření byly získány a uloženy statické snímky v transverzální rovině v úrovni hlavy, těla a ocasu sleziny a v podélné rovině v úrovni těla s vizualizací cév v hilu sleziny. Rovněž byly uloženy videosmyčky celé sleziny v transverzální a podélné rovině.
Za 15−30 minut po aplikaci sedativ byl určen stupeň sedace veterinárním anesteziologem, který nebyl informován o použitém sedativu. Rtg a UZ vyšetření byla zopakována za 15−30 minut (čas 1), resp. 2−3 hodiny (čas 2) po aplikaci sedativ. Odběr krve pro stanovení hematokritu a celkového proteinu proběhl v čase 30 minut po aplikaci sedativ. Na konci prvního vyšetření po získání všech UZ snímků byla provedena UZ navigovaná tenkojehlová aspirační biopsie (FNAB) sleziny. Při zjištění cytologických známek zánětu nebo neoplazie byl daný jedinec ze studie vyřazen.
Výsledky UZ měření se mezi oběma hodnotiteli významně lišily. Velikosti sleziny z úvodního UZ vyšetření před sedací jsou zaznamenány v tabulce:
|
Místo měření
|
Počet koček
|
Minimum (mm)
|
Maximum (mm)
|
Průměr (mm)
|
SD (mm)
|
|
Hlava sleziny, transverzální výška
|
15
|
6,3
|
10,9
|
7,9
|
1,2
|
|
Tělo sleziny, transverzální výška
|
15
|
7,2
|
12,0
|
9,2
|
1,6
|
|
Ocas sleziny, transverzální výška
|
15
|
5,2
|
9,6
|
6,7
|
1,5
|
|
Tělo sleziny, podélná výška
|
15
|
7,4
|
12,5
|
9,6
|
1,5
|
Po aplikaci acepromazinu byly všechny hodnoty na základě UZ měření vyšší oproti úvodním (před sedací), ale nelišily se mezi časem 1 a 2. Pro ostatní typy sedace (DBK, dexmedetomidin, MB a butorfanol) se transverzální výška hlavy, těla a ocasu sleziny v čase významně nelišila. Výška sleziny v podélné rovině se v čase 1 významně zvětšila od úvodního měření v sedaci DBK a dexmedetomidinem. Mezi časem 1 a 2 po sedaci došlo k významnému zmenšení výšky sleziny v podélné rovině při sedaci dexmedetomidinem a pouze nevýznamnému zmenšení u DBK. Výška sleziny v podélné rovině se významně nezměnila při použití MB a butorfanolu. Nebyly zaznamenány významné rozdíly v UZ měření sleziny před sedací mezi jednotlivými týdny a rovněž nebyl zjištěn vztah mezi velikostí sleziny před sedací a hmotností nebo pohlavím.
Po aplikaci acepromazinu došlo k významnému zvětšení sleziny na VD projekci v čase 1 i 2 vzhledem k úvodnímu měření. Mezi časem 1 a 2 nebyla významná změna. Po aplikaci DBK a MB došlo k mírnému zvětšení sleziny na VD projekci v čase 1 oproti úvodnímu měření a v čase 2 byl patrný mírný pokles hodnot vzhledem k času 1. V případě aplikace dexmedetomidinu došlo k mírnému zvětšení sleziny na VD projekci v čase 1 oproti úvodnímu měření a v čase 2 došlo k významnému poklesu oproti času 1, s hodnotami blízkými úvodnímu měření. Po aplikaci butorfanolu nebyl zjištěn rozdíl ve velikosti sleziny na VD projekci mezi úvodním měřením a časem 1, ale došlo k významnému zmenšení mezi úvodním měřením a časem 2. Nebyl zjištěn rozdíl mezi časem 1 a 2.
Ocas sleziny byl viditelný pouze u 8 koček z 15 (53 %) v různých časech v průběhu studie, celkem ve 26 z 221 měření (11 %). Z těchto 26 případů byl vizualizován pouze na levoboční projekci ve 4 případech (15 %), pouze na pravoboční projekci ve 12 případech (46 %) a na obou bočních projekcích v 10 případech (38 %). V 5 případech byl ocas sleziny vizualizován již na snímcích před sedací. Hlava sleziny nebyla konzistentně zobrazená na bočních snímcích břicha koček v této studii.
(laco)
Zdroj: Auger M., Fazio C., de Swarte M. et al. Administration of certain sedative drugs is associated with variation in sonographic and radiographic splenic size in healthy cats. Vet Radiol Ultrasound 2019; 60: 717–728, doi: 10.1111/vru.12791.
