Prasečí játra, kýchající krávy, rybí rekordmani a „kočičí“ prvoci v roli trojských koňů – „jednohubky“ z výzkumu 2025/5

Měly by kýchající krávy nosit roušky?

V USA se mezi dobytkem pomalu, ale jistě rozšiřuje virus ptačí chřipky H5N1. Poprvé byl nalezen v březnu 2024 v Texasu a od té doby byl detekován u 157 stád a 4 lidí, kteří s nimi byli v kontaktu, napříč 13 americkými státy. Podle výsledků dosud provedených studií se zdá, že za přenos viru je zodpovědné zejména infikované mléko, které kontaminuje dojicí zařízení. Před propuknutím nynější epidemie přitom nebylo známo, že se viry chřipky A mohou šířit i mezi hovězím dobytkem.

Nová studie vědců z Iowy, která ovšem dosud neprošla recenzním řízením, naznačuje, že by se ptačí chřipka mezi kravami mohla šířit i kapénkovou infekcí. Výzkumníci vystavili celkem 4 roční telata aerosolu s obsahem virového izolátu pocházejícího z texaského nakaženého dobytka. Infikovaná telata měla mírné příznaky infekce, u 2 z nich byl z horních cest dýchacích izolován infekční virus a u všech 4 byly detekovány neutralizační protilátky proti H5N1. Zdá se tedy, že v prostředí stáda může docházet k přenosu nákazy také respirační cestou. Vzhledem k tomu, že virová nálož v dýchacích cestách krav není příliš velká, nejedná se pravděpodobně o hlavní zdroj nákazy.^{7, 8}

Je libo prasečí játra? První bezpečnostní studie má zelenou!

Americký Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) v půlce dubna schválil provedení studie fáze I, která má ověřit bezpečnost využití geneticky modifikovaných prasečích jater jako dočasného podpůrného systému u nemocných s těžkým jaterním selháním. Počáteční fáze studie by se měli zúčastnit 4 nemocní ve věku 18–70 let s akutním selháním jater nasedajícím na chronické (ACLF) a hepatální encefalopatií. V průběhu 2 týdnů bude jejich krevní oběh po dobu 72 hodin připojen k prasečím játrům, aby bylo umožněno odbourání naakumulovaných škodlivin, podobně jako se u pacientů se selháním ledvin využívá dialýza. Účastníci poté budou sledováni po dobu 1 roku, aby mohla být zhodnocena bezpečnost zákroku a změny ve funkci jater.

Procedura by měla sloužit jako přemostění, které umožní regeneraci pacientových vlastních jater, případně jej udrží naživu, dokud se nenajde vhodný dárce pro transplantaci. Zákrok bude nejprve proveden u 2 nemocných a po vyhodnocení dílčích dat bude možné ošetřit další 2 pacienty. Pokud se potvrdí bezpečnost této metody, klinická studie bude rozšířena až na 20 nemocných.^{3, 4}

Nejen počítačové viry mohou být trojským koněm

Tým vědců z Torontské univerzity objevil RNA virus, který se nejspíš skrývá v běžném kočičím parazitovi. Nový narnavirus Apocryptovirus odysseus byl objeven během bioinformatického screeningu databáze genomických dat lidských neuronů, jehož cílem bylo objasnit spojení mezi RNA viry a zánětlivými onemocněními nervové soustavy. Ukázalo se, že přítomnost A. odyssesus je spojena s těžkým zánětem pozorovaným u některých jedinců nakažených kočičím parazitem Toxoplasma gondii.

Toxoplazmou může být infikována až třetina celosvětové populace a onemocnění je obvykle bezpříznakové. Některé hypervirulentní kmeny tohoto parazitického prvoka však můžou způsobovat těžké infekce spojené s vysokou horečkou, orgánovým selháním či slepotou. Symptomy toxoplazmózy může paradoxně zhoršovat hyperaktivace imunitního systému. Právě přítomnost cizí virové RNA v nakažených prvocích by zřejmě mohla tuto bouřlivou imunitní odpověď spouštět.^{5, 6}

Tahle ryba má 30× víc DNA než my!

Bahník americký (Lepidosiren paradoxa) žije v klidných stojatých vodách jihoamerických velkých řek a dorůstá délky až 1,8 metru. V průběhu evoluce téměř přišel o žábry a vyvinuly se u něj plíce, kterými dýchá vzdušný kyslík, na jehož příjmu je závislý.

Mezinárodní tým vývojových biologů provedl důkladnou analýzu genomů bahníka afrického a amerického, kteří se vyvinuli ze společného předka prvních suchozemských čtvernožců. Zjistili, že genom bahníka amerického obsahuje neslýchaných 91 milionů párů bází, což je asi 30× více, než má lidský genom. Stal se tak novým rekordmanem v živočišné říši. Každý z bahníkových 19 chromosomů, s výjimkou jednoho, je nejméně stejně velký jako celý lidský genom.

Genů kódujících proteiny však mají bahník i člověk přibližně stejně – asi 20 tisíc. Většinu bahníkovy DNA (cca 90 %) totiž tvoří opakující se sekvence transpozonů, což jsou úseky schopné kopírovat samy sebe a vmezeřovat se do genomu. Extrémně rychlý nárůst bahníkovy genetické výbavy v posledních 100 milionech let (přibližně o 1 ekvivalent lidského genomu každých 10 milionů let) je zřejmě způsoben ztrátou genů, které regulují expanzi transpozonů.^{7, 8}

(este)

Zdroje:
1. Baker A. L., Arruda B., Palmer M V. et al. Experimental reproduction of viral replication and disease in dairy calves and lactating cows inoculated with highly pathogenic avian influenza H5N1 clade 2.3.4.4b. bioRxiv 2024.07.12.603337, doi: 10.1101/2024.07.12.603337.
2. Mallapaty S. Can H5N1 spread through cow sneezes? Experiment offers clues. Nature 2024 Jul 16, doi: 10.1038/d41586-024-02322-8 [Epub ahead of print].
3. Fieldhouse R. Pig livers for people: US regulator greenlights first safety trial. Nature 2025 Apr; 640 (8060): 870, doi: 10.1038/d41586-025-01209-6.
4. eGenesis and OrganOx announce U.S. FDA clearance of IND application for the treatment of patients with acute-on-chronic liver failure. Egenesis, 2025 Apr 15. Dostupné na: https://egenesisbio.com/press-releases/egenesis-and-organox-announce-u-s-fda-clearance-of-ind-application-for-the-treatment-of-patients-with-acute-on-chronic-liver-failure
5. Gupta P., Hiller A., Chowdhury J. et al. A parasite odyssey: an RNA virus concealed in Toxoplasma gondii. Virus Evol 2024 May 11; 10 (1): veae040, doi: 10.1093/ve/veae040.
6. U of T researchers discover ‘trojan horse’ virus hiding in human parasite. Donnelly Centre for Cellular and Biomolecular Research, 2024 May 31. Dostupné na: https://thedonnellycentre.utoronto.ca/news/u-t-researchers-discover-trojan-horse-virus-hiding-human-parasite
7. Schartl M., Woltering J. M., Irisarri I. et al. The genomes of all lungfish inform on genome expansion and tetrapod evolution. Nature 2024 Oct; 634 (8032): 96−103, doi: 10.1038/s41586-024-07830-1 [Epub ahead of print].
8. Wilcox C. This odd fish has 30 times as much DNA as humans − a new record for animals. ScienceAdviser, 2024 Aug 15. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-peptide-keeps-anorexic-mice-losing-weight