Paralýza n. facialis

24. 7. 2017

Paréza či paralýza n. facialis je ve veterinární neurologii relativně častým problémem. Nejčastější příčinou je její idiopatická forma, která se vyskytuje u 75 % pacientů. Diferenciální diagnostika dále zahrnuje otitis media, idiopatickou kraniální polyneuropatii, hypotyreózu, trauma a další, méně časté příčiny.

Inzerce

Úvod

Paralýza n. facialis nejčastěji postihuje středně staré a starší psy. Ačkoliv může být postiženo jakékoliv plemeno, nadměrně se idiopatická forma vyskytuje u kokršpanělů. Toto plemeno je predisponováno také k otitis media a hypotyreóze.

Anatomie

Nervus facialis je smíšený hlavový nerv (VII; motorický a senzorický), který vychází z medulla oblongata. Z mozkového kmene vystupuje kaudolaterálně, prochází přes meatus acusticus internus spolu s vestibulokochleárním nervem a vstupuje do canalis facialis v temporální kosti. Lebku opouští přes foramen stylomastoideum a dále se rozděluje na několik větví inervujících různé části hlavy, včetně všech mimických svalů, chuťových receptorů předních dvou třetin jazyka a slzné žlázy.

Diferenciální diagnostika paralýzy n. facialis

Příčiny

Příklady

Anomálie

intrakraniální intraarachnoidální cysta

Degenerativní

idiopatická obrna n. facialis

Iatrogenní

poranění n. facialis při ablaci zvukovodu

Infekční

otitis media, infekční encefalitida

Inflamatorní / imunitně zprostředkované

myasthenia gravis, akutní polyradikuloneuritida, GME

Metabolické

hypotyreóza

Neoplazie

nerve sheath tumor, lymfom, meningiom

Intoxikace

botulismus

Trauma

trauma hlavy

Vaskulární

infarkt

 

Klinické příznaky a neurologické vyšetření

Nejčastěji si majitelé všimnou pokleslého koutku či ušního boltce, nadměrného slinění nebo vypadávání potravy z tlamy. Pacienti nejčastěji mívají unilaterální faciální paralýzu, ale může se vyskytnout i bilaterální onemocnění.

Obrna n. facialis způsobuje ipsilaterální vymizení obranného reflexu, pokles pysku, ušního boltce, na stejné straně též hypersalivaci, neschopnost mrkat a vymizení palpebrálního reflexu. Pokud jsou poškozeny také parasympatické větve n. facialis inervující slznou žlázu, mohou se vyskytnout keratoconjunctivitis sicca a korneální ulcerace.

Diagnostika

Diagnóza idiopatické paralýzy n. facialis je typicky postavena na neurologickém vyšetření a vyloučení dalších možných příčin. Minimální diagnostický postup by měl zahrnovat hematologický a biochemický rozbor a stanovení hormonů štítné žlázy. Schirmerův slzný test a otoskopie by měly proběhnout u každého pacienta s faciální paralýzou. Další diagnostické postupy, jako MRI, se doporučují pro vyloučení strukturálních onemocnění mozku.

Terapie

U idiopatické formy je terapie především podpůrná (umělé slzy pro lubrikaci rohovky, asistované krmení). Užití kortikosteroidů je kontroverzní a nebylo jednoznačně prokázáno, že zlepší stav pacienta nebo urychlí jeho zotavení.

Pokud se najde příčina paralýzy, měla by se specificky řešit. U hypotyreózy při nasazení léčby je třeba počítat s několika týdny až měsíci, než neurologické příznaky odezní, je však třeba vzít v úvahu i možnost, že k vymizení těchto příznaků nemusí dojít, ani když pacient začne být eutyreoidní.

Prognóza

Prognóza z hlediska plného uzdravení je opatrná až špatná bez ohledu na vlastní příčinu nebo úspěšnost terapie. Zotavování může trvat týdny až měsíce a pacienti často dosáhnou pouze částečného zlepšení.

(hap)

Zdroj: Troxel M. Facial nerve paralysis. Clinicianss Brief 2016 May; 95−98. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/facial-nerve-paralysis

Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se