Kožní atopický syndrom koček (FASS) − diagnostika a léčba environmentálně podmíněné formy
Atopie koček byla dlouhodobě méně pochopena než atopická dermatitida psů. V současnosti se preferuje termín feline atopic skin syndrome (FASS), který lépe vystihuje různorodou klinickou prezentaci a komplexní patogenezi této hypersenzitivní kožní poruchy. Následující článek shrnuje doporučený diagnostický a terapeutický postup tohoto onemocnění.
Definice a klinické projevy
Kožní atopický syndrom koček je alergické kožní onemocnění způsobené hypersenzitivní reakcí po expozici potravinovým a environmentálním alergenům. FASS je chronické pruritické onemocnění, jehož etiologie zahrnuje genetickou predispozici, dysfunkci kožní bariéry a imunitní dysregulaci. Projevy zahrnují jeden či více z následujících vzorců: svědění hlavy a krku, miliární dermatitida, komplex eozinofilního granulomu, samovolně indukovaná alopecie. Hypersenzitivní reakce se často zhoršují v důsledku přítomnosti ektoparazitů nebo sekundární pyodermie. U většiny koček dochází k prvním projevům do 3 let věku, sezonní manifestace je méně častá než celoroční.
Diferenciální diagnostika
Diagnóza FASS je stanovena per exclusionem po vyloučení jiných příčin pruritu:
- Paraziti: vyloučení blech, Notoedres cati, Demodex gatoi, celoroční kontrola pomocí antiparazitik.
- Potravní alergie: eliminace dietou u celoročních nebo časně diagnostikovaných případů.
- Sekundární infekce: cytologie, terapie dle nálezu.
- Nealergenní dermatopatie: dermatofytóza, pemphigus foliaceus.
Základní doporučený terapeutický postup
- Vyloučit dermatofytózu, parazity, léčit sekundární infekce; antipruritika ke zvážení podle míry pruritu.
- Provést eliminační dietu, pokračovat v léčbě infekcí; antipruritika dle nutnosti.
- Při podezření na FASS zavést dlouhodobý plán: antipruritika, alergologické testování, imunoterapie.
Možnosti farmakoterapie
Kortikosteroidy
Léčba volby při akutních exacerbacích. Dle autorky níže citovaného zdroje je cílem pokusit se snížit dávku na < 90 protizánětlivých dávek/rok. Perorální podání je rozhodně preferováno před depotními injekcemi, pokud je to možné. Počáteční dávka prednisolonu činí 1–2 mg/kg p.o. à 24 hod.
Cyklosporin
Cyklosporin je efektivní u > 70 % pacientů, zejména těch s celoročními příznaky. Dávkování u koček činí 7 mg/kg p.o. à 24 hod. po dobu 4–8 týdnů, poté lze dle odpovědi dávku pozvolna redukovat na podávání 1× za 48 hod. i méně často, jakmile je kočka bez příznaků po dobu 1–2 měsíců.
Nežádoucí účinky cyklosporinu se vyskytnou u 17–60 % koček a obvykle jsou mírného rázu. Mezi nejčastější patří gastrointestinální obtíže, vzácněji se objevují hyperplazie gingivy, zvýšené jaterní enzymy nebo oportunní infekce (např. toxoplazmóza).
Během užívání cyklosporinu by kočky měly být chované indoor. Neměly by lovit hlodavce. Před nasazením léčby je doporučeno otestovat, že je pacient FIV/FeLV-negativní. Kočky, které jsou IgM/IgG-negativní na T. gondii, mají vyšší riziko infekce, a je tedy nutné omezit potenciální kontakt s patogenem.
Oklacitinib
Tuto modalitu lze zvážit jako lék poslední volby u nereagujících pacientů. Dávkování je vyšší než u psů – 1 mg/kg po 12–24 hod., efektu je typicky dosaženo během 1–2 týdnů. Nežádoucí účinky jsou řídké.
Alergen-specifická imunoterapie (ASIT)
ASIT je indikovaná u pacientů s příznaky trvajícími > 4–6 měsíců ročně. Efektivita ve smyslu zmírnění klinických projevů je popsána u 45–70 % koček. Zlepšení lze očekávat za 1–2 roky podávání, doživotní podávání se sníženou dávkou či frekvencí podání je možné.
Antihistaminika
Histamin má v etiopatogenezi FASS malý význam, proto je efektivita antihistaminik jako monoterapie velmi nízká. Hydroxyzin či chlorfeniramin lze použít adjuvantně k jiným léčivům.
Sekundární bakteriální pyodermie
Sekundární infekce u FASS je relativně častá, svědivá, a zdánlivě tak snižuje dojem o efektivitě primární léčby. Diagnóza infekce by měla být potvrzena cytologicky (otisk, páska).
V počátku je preferována topická terapie pomocí chlorhexidinu, případně produktu s kombinací antibiotik a kortikoidu. Při rozsáhlé či hluboké pyodermii je nutné použít systémová antibiotika − 1. volbou jsou například amoxicilin-klavulanát, cefalexin či klindamycin. Cefovecin není doporučován v 1. linii vzhledem ke zvýšenému riziku bakteriální resistence.
Komunikace s majiteli
FASS je nevyléčitelné, ale dobře zvládnutelné onemocnění. Spolupráce veterináře a majitele je proto v těchto případech více než zásadní. Majitelé musejí být informováni, že léčba je často celoživotní a poměrně nákladná a že i dobře kompenzovaná kočka může mít 1–2 exacerbace ročně. Je klíčové vysvětlit důvody diagnostických a terapeutických kroků, včetně nákladů a přínosů jednotlivých možností léčby.
(zar)
Zdroj: Gentry C. M. Feline atopic skin syndrome: from diagnosis to treatment. Clinician’s Brief, 2025 Jan. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/fass-cats-diagnosis-treatment
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.