Vliv nesteroidních antiflogistik na gastrointestinální systém u koní
Nesteroidní antiflogistika (NSAIDs) jsou látky používané k tlumení zánětu a bolesti. Častou indikací pro jejich podání u koní je léčba bolesti a endotoxemie u koliky. V rámci prezentované studie byly sledovány různé druhy NSAIDs, jejich účinnost, ale i možné komplikace a nežádoucí účinky. Autoři se rovněž zaměřili na vyhledání alternativní medikace.
Úvod
Prostaglandiny patří mezi mediátory zánětu. Některé prostaglandiny jsou však důležité pro řadu fyziologických funkcí. Podílejí se na správné mikrocirkulaci a regenerační schopnosti střevní sliznice. Jsou důležité pro tvorbu protektivního hlenu, který chrání žaludeční sliznici před autodigescí. U koní ovlivňují rovněž produkci těkavých mastných kyselin a fermentační procesy v tlustém střevě.
Syntéza prostaglandinů je zajištěna dvěma izoenzymy cyklooxygenázy označovanými jako COX-1 a COX-2. COX-1 hraje roli při syntéze prostaglandinů, které plní fyziologické funkce. COX-2 se podílí na tvorbě zánětlivých prostaglandinů při rozvoji lokální zánětlivé reakce. Nesteroidní antiflogistika inhibují enzym cyklooxygenázu a tím selektivně či neselektivně zastavují syntézu prostaglandinů.
Tenké střevo
Flunixin-meglumin inhibuje obnovu ochranné slizniční bariéry u ischemicky poškozeného tenkého střeva. Zvyšuje permeabilitu střevní stěny. Kombinace flunixinu s misoprostolem (analog prostaglandinu E1) vyrušuje jeho negativní dopad na obnovu střevní sliznice. Při kombinaci flunixinu s lidokainem dochází k výraznému snížení neutrofilní infiltrace střevní sliznice. Ischemizovaná střevní sliznice se lépe regeneruje a obnovuje. Protizánětlivý účinek lidokainu nebyl vysvětlen. V případě poškození sliznice tenkého střeva je však tato kombinace velmi vhodná a doporučuje se.
Meloxikam je řazen mezi preferenční inhibitory COX-2, ale u koní vykazuje znatelně nižší selektivitu. Představuje vhodnou alternativu flunixinu, zejména díky tomu, že neinterferuje s hojením poškozené střevní sliznice. Analgetický potenciál meloxikamu ve srovnání s flunixinem je experimentálně stejný až vyšší. Tuto informaci je ovšem nutno ověřit klinicky.
Koxiby jsou selektivní inhibitory COX-2. Derakoxib obdobně jako flunixin inhibuje obnovu poškozené střevní sliznice. Nicméně nevykazuje vliv na zvýšení střevní permeability, a tudíž je možno jej použít jako alternativu flunixinu při ošetření kolikových pacientů s podezřením na ischemické poškození tenkého střeva. Firokoxib vykazuje minimální nežádoucí účinky na střevní sliznici, co se týče její integrity a narušení permeability.
Tlusté střevo
Při poškození sliznice tlustého střeva dochází ke znatelně vyššímu a dlouhodobějšímu zvýšení permeability pro střevní obsah, a to až 18 hodin a déle od nástupu ischemie. Flunixin-meglumin nemá negativní vliv na obnovu integrity sliznice stěny tlustého střeva. Jeho použití v terapii bolesti a endotoxemie z důvodu poškození stěny tlustého střeva se jeví jako vhodná terapeutická volba.
Dlouhodobější aplikace fenylbutazonu může u koní vyvolat potenciálně smrtelnou kolitidu pravého dorzálního kolonu. Experimentální studie prokázala, že dlouhodobá aplikace fenylbutazonu (21 dnů) způsobila pokles produkce těkavých mastných kyselin a snížení perfuze střevní sliznice tlustého střeva.
Střevní motilita
Flunixin-meglumin, fenylbutazon, ketoprofen a indometacin vykazují inhibiční efekt na kontraktilitu střevní stěny. Prostaglandin E2 (PGE2) a prostaglandin F2α (PGF2α) naopak zvyšují kontraktilitu střevní stěny.
Závěr
Reakce sliznice tenkého a tlustého střeva na ischemické poškození je rozdílná. Reakce na nesteroidní antiflogistika je rovněž odlišná. Ideálně zvolené NSAID by nemělo narušovat reparační procesy sliznice. V případě poškození tlustého střeva je potřeba myslet na přirozeně dlouhé reparační období, jež nesouvisí s aplikací NSAIDs, a potenciální riziko rozvoje endotoxemie. V tomto případě jsou NSAIDs jasnou indikací, co se týče prevence rozvoje a léčby endotoxemie.
(dewa)
Zdroj: Marshall J. F., Blikslager A. T. The effect of nonsteroidal anti-inflammatory drugs on the equine intestine. Equine Vet J 2011; 43 (Suppl. 39): 140−144, doi: 10.1111/j.2042-3306.2011.00398.x.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Veterinární lékař Student veterinárního lékařství Veterinární sestraOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Top 5 nejčastějších poranění svalů a šlach u psů
- Jak na kolaps trachey u psů?
- Top 5 situací využití gabapentinu ve veterinární praxi... a kdy naopak vhodný není
- Nejčastější nádory očních víček u psů a koček
- Top 5 nejčastějších příčin neurologických problémů u koček referovaných na specializované pracoviště
Mohlo by vás zajímat
- Časná léčba bolesti po ošetření parodontu u psů
- Terapie osteoartrózy u psů mezenchymovými kmenovými buňkami
- Postmortální pokles teploty v orbitě při určování času úmrtí u psů
- Kombinace lidokainu s fentanylem či ketaminem u psů při celkové anestezii izofluranem
- Artroskopická terapie inkompletní avulzní fraktury tuberositas supraglenoidale u psů
- Veterinární akupunktura a nemoci krční míchy u psů − retrospektivní studie