Hypotyreóza u psů: klíčová role správného diagnostického postupu
Mezi nejčastější endokrinopatie, se kterými se setkáváme u psích pacientů, bezesporu patří hypotyreóza. Hormony štítné žlázy se účastní řady metabolických procesů a jejich poruchy tak vedou k široké škále klinických i laboratorních odchylek. Stanovení diagnózy je založeno nejen na posouzení těchto abnormalit, ale zejména na zhodnocení hormonálního profilu štítné žlázy.
Etiologie
Hypotyreóza je důsledkem nedostatečné produkce thyroxinu (T4) a trijodthyroninu (T3) štítnou žlázou. Nejběžnější bývá primární hypotyreóza způsobená idiopatickou atrofií štítné žlázy nebo imunitně zprostředkovanou lymfocytovou tyreoiditidou, vzácně i neoplastickou infiltrací či abnormálním vývojem štítné žlázy. Méně častá je sekundární hypotyreóza v důsledku snížené produkce tyreotropního hormonu (TSH) adenohypofýzou.
Symptomatologie
- Příznaky spojené se zpomalením metabolismu:
- Letargie, pokles mentální výkonnosti.
- Neaktivita a/nebo neochota k pohybu a výcviku.
- Nárůst tělesné hmotnosti.
- Intolerance chladu, vyhledávání tepla.
- Dermatologické obtíže:
- Symetrická, nepruritická alopecie. Alopecie po ostříhání.
- Suchá, lámavá srst, šupinatění kůže, hyperpigmentace, hyperkeratóza, zpomalené hojení ran.
- Opakující se dermatitida a/nebo otitis externa.
- Vzácné příznaky:
- Neurologické abnormality:
- Poruchy koordinace, vestibulární příznaky.
- Paralýza n. facialis, laryngeální paralýza, polyneuropatie.
- Megaezofagus a poruchy motility jícnu.
- Kardiovaskulární abnormality:
- Bradykardie, ateroskleróza.
- Poruchy reprodukce.
- Myxedémové kóma.
- Neurologické abnormality:
- Laboratorní změny:
- Normocytová normochromní neregenerativní anémie.
- Hypertriacylglycerolémie, hypercholesterolémie.
Diagnostika
Suspektní diagnóza stanovená na základě anamnézy, klinického a laboratorního vyšetření by měla být doplněná stanovením celkové koncentrace T4.
Obr. Schéma diagnostiky hypotyreózy
Celková koncentrace T4 je nejčastěji prováděným vyšetřením hormonů štítné žlázy a se senzitivitou 89–100 % představuje dobrý počáteční screeningový test. Obecně lze předpokládat, že normální hladina T4 svědčí o fyziologické funkci štítné žlázy, a další vyšetření by se proto měla zaměřit na jinou příčinu příznaků. Pokles T4 pod normu však není pro hypotyreózu specifický a může být ovlivněn plemenem, denními biorytmy, věkem, medikací (glukokortikoidy, fenobarbital, trimethoprim/sulfamethoxazol…) nebo souběžně probíhajícími onemocněními (diabetes mellitus, hyperadrenokorticismus, renální selhání atd.) – tzv. euthyroid sick syndrome.
Při podezření na hypotyreózu a nízkém T4 je proto vhodné doplnit diagnostický panel o vyšetření volného T4 (fT4) a TSH. Je-li koncentrace TSH vysoká, můžeme stanovit diagnózu hypotyreózy. Avšak 13–38 % hypotyreoidních psů má koncentrace TSH v normě. Z tohoto důvodu je užitečné stanovit i volný T4 – je-li nízký, svědčí to pro hypotyreózu. V případě přetrvávající nejistoty se nabízí provedení TSH-stimulačního testu.
Stanovení T4 a TSH lze provést během několika minut i přímo v ordinaci, např. pomocí fluorescenčního imunochromatografického kvantitativního analyzátoru VCheck (Bionote). Odpadá tak nutnost transportovat vzorek do laboratoře, což urychlí stanovení diagnózy, a především nastavení odpovídající terapie.
Terapie
V některých případech je nejpraktičtějším přístupem k potvrzení diagnózy hypotyreózy terapeutický pokus. Před jeho zahájením je však potřeba vyloučit ostatní příčiny klinického stavu, jelikož neexistují důkazy o tom, že by suplementace hormonů štítné žlázy přinášela benefit pacientům s euthyroid sick syndrome.
Terapie levothyroxinem by měla být zahájena dávkou 20 μg/kg/12 hodin. Po stabilizaci onemocnění je možné přejít na podávání 1× denně. K ústupu letargie dochází obvykle v průběhu několika týdnů, většina klinických příznaků se upravuje během 4−6 týdnů, pouze dermatologické potíže mohou přetrvávat až několik měsíců.
Závěr
Při podezření na onemocnění štítné žlázy by mělo být provedeno vyšetření celkové koncentrace T4. Jeho normální hladina umožňuje vyloučit onemocnění štítné žlázy, v případě jeho snížení by však stanovení diagnózy hypotyreózy mělo být potvrzeno měřením TSH a fT4. Vzhledem k tomu, že terapie poté musí být celoživotní, je správné stanovení diagnózy velmi důležité.
Inzerce:
(tom)
Zdroje:
1. Scott-Moncrieff J. C. Diagnosis and treatment of canine hypothyroidism and thyroiditis (proceedings). DVM360, 2011 Aug 1. Dostupné na: www.dvm360.com/view/diagnosis-and-treatment-canine-hypothyroidism-and-thyroiditis-proceedings
2. Heseltine J. Canine hypothyroidism: diagnosis and treatment. Today’s Veterinary Practice, 2019 Mar-Apr. Dostupné na: https://todaysveterinarypractice.com/tag/march-april-2019/page/2/
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Malá zvířataKongresy
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Transplantace prasečích orgánů – co jsme se naučili od prvních příjemců?
- Top 5 účinných lokálních terapií pro minimalizaci systémového užívání ATB
- Top 5 nejčastějších poranění svalů a šlach u psů
- Top 5 situací využití gabapentinu ve veterinární praxi... a kdy naopak vhodný není
- Jak na kolaps trachey u psů?
Mohlo by vás zajímat
- Nebezpečná krmiva − problém stále aktuální
- Proč je leishmanióza jedním z nejpodceňovanějších parazitárních onemocnění?
- Je infekce felinním kalicivirem zodpovědná za vážnost lézí v případě chronické gingivostomatitidy koček?
- Úspěšná terapie mastocytomu u psů s využitím onkolytického Sendai viru
- Plemenné dispozice psů ke karcinomu žaludku a metaplazii a dysplazii žaludeční sliznice
- Přehřátí u psa − jeho rizika a komplikace