#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Analýza rizikových faktorů lokální infekce po chirurgickém zákroku v souvislosti s transpalpebrální enukleací u koní − dlouhodobé sledování

24. 2. 2018

Cílem této nizozemské retrospektivní studie bylo shromáždit údaje o rizikových faktorech výskytu infekce v místě chirurgického zákroku (SSI) po transpalpebrální enukleaci a dlouhodobé sledování včetně kosmetických výsledků a možnosti návratu zvířete do práce.

Metodika studie

Ve studii byly použity záznamy koní, kteří podstoupili transpalpebrální enukleaci v letech 2007−2014. Operace byly prováděny v celkové anestezii v laterální poloze nebo v sedaci s lokální analgezií vestoje. Analyzovány byly potenciální rizikové faktory pro SSI, a to indikace pro enukleaci, použití implantátu, způsob provedení zákroku, délka trvání operace, otevření konjunktiválního vaku a prodloužené užívání antimikrobiálních látek.

Indikace pro enukleaci byly rozděleny následovně: skupina 1 („čistá“) zahrnovala recidivující uveitidu koní, příliš malé nebo příliš velké oční koule a nitrooční nádory, skupina 2 („nečistá“) zahrnovala perforaci rohovky a infikované vředy a skupina 3 („nádorová“) zahrnovala extraokulární nádory (včetně dlaždicobuněčného karcinomu).

Perioperační terapie zahrnovala analgetika, profylakticky antibiotika intravenózně před zákrokem a 1× intramuskulárně ihned po zákroku. Delší dodatečná pooperační antibiotická a analgetická terapie byla poskytnuta pouze koním vykazujícím známky bolesti, pooperačního edému nebo zvýšenou tělesnou teplotu. Před operací bylo chirurgické místo asepticky připraveno včetně propláchnutí slzného kanálku a spojivkového vaku 0,1% jodopovidonem ve fyziologickém roztoku.

Výsledky

Hodnoceno bylo celkem 107 případů enukleace, implantát byl použit u 49 koní, u 8 případů (7,5 %) se vyskytla SSI. Do 10 dnů po operaci byly zaznamenány 3 infekce, další 3 potom v období mezi 10 dny a 1 měsícem od operace a 2 infekce byly zaznamenány 1−6 měsíců po zákroku. Celková dlouhodobá (1−8 let po chirurgickém zákroku) ztráta implantátu v důsledku infekce dosahovala 14,3 %. S kosmetickým výsledkem bylo spokojeno 95 % majitelů. Po enukleaci se 97,9 % koní vrátilo ke své původní práci.

Riziko SSI po enukleaci je nízké v čistých očích a bez použití implantátu. Použití implantátu a provádění enukleace u stojícího koně výrazně zvyšuje riziko SSI (poměr rizik [OR] 7,5; p = 0,04; resp. OR 12,1; p = 0,03). Enukleace prováděné v nečistých očích a v očích s extraokulárním nádorem vykazují tendenci k vyššímu riziku SSI. I když implantáty mohou být v těchto skupinách užívány, v 17 % případů se vyvinula SSI se ztrátou implantátu.

Závěr 

Umístění silikonového implantátu po enukleaci je jednoduchá technika s kosmetickým záměrem. Při použití implantátu by měla být raději dána přednost zákroku v celkové anestezii. Pokud dojde k infekci v místě chirurgického zákroku, je ponechání implantátu prakticky vždy vyloučeno. Dlouhodobé užívání antimikrobiálních látek, délka chirurgického zákroku ani to, zda byl otevřen konjunktivální vak, neprokázalo významnou souvislost s rizikem rozvoje SSI. Koně mohou po jednostranné enukleaci opět vykonávat řadu původních pracovních činností.

(rej)

Zdroj: Huppes T., Hermans H., Ensink J. M. A retrospective analysis of the risk factors for surgical site infections and long-term follow-up after transpalpebral enucleation in horses. BMC Vet Res 2017; 13: 155, doi: 10.1186/s12917-017-1069-5.



Štítky
Veterinární lékař Student veterinárního lékařství Veterinární sestra
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#