Nejčastější stomatologická onemocnění u koček

18. 9. 2018

Mezi nejčastější stomatologické problémy koček patří onemocnění parodontu, felinní odontoklastické resorpční léze a felinní chronická gingivostomatitida. Zatímco onemocnění parodontu lze snadno ošetřit, další dvě zmiňované choroby již představují komplikovanější stomatologický problém, což znamená individuální terapeutický postup a opatrnou prognózu.

Inzerce

Felinní odontoklastické resorpční léze (FORL)

Neexistuje žádný vědecký důkaz o vyvolávající příčině. Je však popsána silná korelace mezi parodontálním onemocněním a resorpční lézí typu I. Výskyt onemocnění a počet postižených zubů se zvyšuje s věkem. Radiografie je zlatým standardem v diagnostice a v určení typu léze. 

Typ I je charakteristický dutinami, které vznikají činností odontoklastů. Léze jsou rozšířené zejména na úrovni krčku. V dutině je přítomná zánětlivá reakce. 

Resorpční léze typu II jsou charakteristické kostní remodelací zubního kořene, která začíná spíše na úrovni apikální třetiny zubu. Zánětlivá tkáň není přítomna, dochází k postupnému mizení parodontálního vazu. Tyto léze jsou spojené s moderními podmínkami života dnešních domestikovaných koček – obzvláště jejich výživou, kde biomechanika a kousání můžou hrát klíčovou roli.

Jedinou přijatelnou terapií FORL je v současnosti extrakce zubu. V některých extrémních případech u resorpčních lézí typu II již není možné extrahovat celý kořen, přistupujeme tedy k amputaci korunky. Významnou profylaktickou roli sehrává pravidelné stomatologické ošetření chrupu.

Felinní chronická gingivostomatitida (FCGS)

FCGS je bolestivé vysilující chronické zánětlivé onemocnění dutiny ústní trvající měsíce až roky. Postižená zvířata mohou trpět středními až intenzivními bolestmi a celkovým dyskomfortem. Onemocnění bývá doprovázeno sníženým příjmem potravy, ztrátou tělesné hmotnosti, halitózou, ptyalismem či změnami v chování (snížená péče o srst, rozmrzelost, agresivita, snížená pohybová aktivita).

Etiologie onemocnění je multifaktoriální. V obecné rovině se jedná o neadekvátní odpověď imunitního systému na orální antigenní stimulaci. Detekce cirkulujících T lymfocytů u koček trpících chronickou gingivitidou a stomatitidou teorii aberantní odpovědi imunitního systému potvrzuje. Za nejpravděpodobnější příčinu antigenní stimulace se považuje virová infekce (FCV, FeLV, FIV, FHV), případně bakteriální infekce (Mycoplasma haemofelis). Uvažuje se rovněž o roli periodontálního onemocnění nebo hypersenzitivní reakci na potravinové alergeny či bakteriální zubní plak.

Reakce na terapii je velmi variabilní. V současnosti neexistuje jednoznačný terapeutický protokol, který by sliboval 100% remisi. Terapeutický přístup je přísně individuální. Chirurgická intervence spočívá v kompletní extrakci zubů z dutiny ústní. Konzervativní přístup zahrnuje imunomodulační terapii. V případech, kdy je kvalita života v důsledku onemocnění silně narušena, bývá jediným řešením eutanazie. 

Felinní kalicivirus (FCV)

Patognomickými příznaky jsou vezikulární a ulcerativní léze v dutině ústní. V rámci diferenciální diagnózy je nutno vyloučit uremickou stomatitidu (nejčastěji v důsledku chronického selhání ledvin). Virus může být příčinou akutní či chronické gingivostomatitidy. Kalicivirová infekce nesouvisí s rozvojem FORL.

Vakcinace redukuje závažnost klinických příznaků, nezabrání však další infekci ani vzniku chronické infekce a perzistentnímu vylučování viru.

K terapii je možno využít rekombinantní interferon omega, který redukuje závažnost zánětu a zabraňuje vzniku chronické infekce. Pro akutní infekci se doporučuje dávkování 2,5 MU/kg subkutánně 0., 2., 4. a 7. den. Terapie chronické lymfoplazmocytové stomatitidy je velmi obtížná a ve většině případů se stává celoživotním problémem. Při prokázané infekci kočičím kalicivirem a u koček, které jsou FeLV a FIV negativní, se doporučuje protokol série 3 podslizničních injekcí rekombinantního interferonu omega v místě lézí, a to v dávce 1–2 MU v 15denním intervalu. Důležitá je podpůrná terapie, zejména stimulace příjmu krmiva a tekutin. 

Závěr

Pravidelné stomatologické ošetření přispívá k zachování zdravého chrupu, snižuje riziko rozvoje FORL I. typu a umožňuje včasnou detekci FORL a FCGS. Onemocnění dutiny ústní je bez odborného veterinárního zásahu vleklý, bolestivý a vysilující proces. Je potřeba majiteli odborně vysvětlit, že přestože postižený jedinec stále dokáže přijímat potravu, trpí s největší pravděpodobností různě intenzivními bolestmi, a onemocnění je proto nutné léčit.

(dewa)

Zdroje:
1. Winer J. N., Arzi B., Verstraete F. J. M. Therapeutic management of feline chronic gingivostomatitis: a systematic review of the literature. Front Vet Sci 2016; 3: 54, doi: 10.3389/fvets.2016.00054.
2. Roux P. Resorpční zubní léze u koček – aktuální stav vědomostí. Česká společnost veterinárních stomatologů, 2017. Dostupné na: www.vet-stom.cz/cz/clanky/resorpcni-zubni-leze.html
3. Gorrel C. Tooth resorption in cats: pathophysiology and treatment options. J Feline Med Surg 2015; 17 (1): 37–43, doi: 10.1177/1098612X14560098.
4. Sheeba T., Lappin D. F., Spears J. et al. Prevalence of feline calicivirus in cats with odontoclastic resorptive lesions and chronic gingivostomatitis. Res Vet Sci 2017 Apr; 111: 124–126.
5. Kvapil R. Infekce kočičím kalicivirem. Veterinářství 2007; 57: 420–421. Dostupné na: https://vetweb.cz/infekce-kocicim-kalicivirem

Štítky
Malá zvířata
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se