Markery onemocnění srdce ve veterinární praxi

28. 6. 2021

Ve veterinární kardiologii je na vzestupu využití diagnostických markerů měřitelných z krve, především troponinu a natriuretických peptidů. Možnosti jejich využití a výhody v diagnostice shrnuje následující článek.

Úvod

Biomarker je definován jako objektivně měřitelný indikátor fyziologického či patologického procesu nebo odpovědi na farmakologickou či jinou terapeutickou intervenci. Nejvíce používanými markery pro zhodnocení stavu kardiovaskulárního systému jsou v současné době ve veterinární kardiologii B-natriuretický peptid a troponin. Tyto parametry jsou specifické pro onemocnění srdce a vypovídají i o progresi či stabilizaci nemoci u konkrétního pacienta. Doplňují tak standardní spektrum vyšetřovaných biochemických a hematologických ukazatelů a složení efuze a moči.

Troponin

Troponin (Tn) je globulární protein vázající aktin a myozin a regulující kontrakci příčně pruhované svaloviny. Existuje ve 3 formách: TnI, TnT a TnC. TnI a TnT se rozdělují na dvě izoformy v závislosti na typu svalu, který aktivují – srdeční či kosterní. Srdeční cTnT a cTnI (cardiac troponin) jsou myokardiální regulační proteiny zodpovědné za kontrolu vazby vápníku mezi aktinem a myozinem. Srdeční troponiny jsou tak specifické biomarkery vyplavující se do krve po poškození kardiomyocytu, například jeho ischemizací, zánětem nebo degenerativním procesem. Fyziologická hodnota cTnI je < 0,03–0,07 ng/ml u zdravého psa a < 0,03–0,16 ng/ml u kočky.

U psů a koček nedochází k ischemickým onemocněním srdce tak často jako u lidí. Přesto existuje řada diagnóz, například onemocnění mitrální chlopně, dilatační kardiomyopatie, myokarditida, dirofilarióza, subaortální stenóza, pulmonální stenóza, srdeční hemangiosarkom nebo perikardiální efuze, při kterých lze v krvi najít zvýšené množství především cTnI. Tento biomarker je tak vysoce senzitivní pro poškození myokardu, je však nízce specifický a neumožňuje rozlišit jeho příčinu.  Dle některých zdrojů mají plemena greyhound a německý boxer fyziologicky vyšší hladinu cTnI v plazmě.

U koček bylo experimentálně prokázáno zvýšení troponinu I u pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií. K poškození myokardu a zvýšení cTnI dochází také sekundárně při hypertyreóze a několika dalších onemocněních, jakými jsou pankreatitida, lymfom či anémie.

Natriuretické peptidy

Natriuretické peptidy představují skupinu hormonů kontrolujících homeostázu tělních tekutin prostřednictvím dráhy renin − angiotenzin − aldosteron. Typy ANP (atriální natriuretický peptid) a BNP (natriuretický peptid typu B) jsou užitečnými markery pro diagnostiku onemocnění srdce, neboť ANP je produkován a vyplavován z myokardu srdečních síní a BNP z myokardu komor. Mechanický stres a natahování srdeční svaloviny v důsledku objemového přetížení určité části srdce vedou k uvolňování prohormonů do krve, a lze tak naměřit vyšší hodnoty proBNP či proANP. BNP a proBNP vykazují v krvi větší stabilitu a delší poločas rozpadu než ANP.

Marker BNP bývá zvýšen u mnoha příčin patologií srdce, například při onemocnění mitrální chlopně, dilatační kardiomyopatii či hypertrofické kardiomyopatii. U psů s onemocněním mitrální chlopně byla nalezena negativní korelace mezi hladinou BNP a průměrnou dobou dožití. Referenční hodnoty natriuretických peptidů se mohou značně lišit v závislosti na použité metodě, senzitivitě a dalších podmínkách, je tedy třeba řídit se hodnotami dané laboratoře.

Nejčastější onemocnění, u kterých lze použít stanovení kardiomarkerů

Pes

BNP:

  • onemocnění mitrální chlopně
  • dilatační kardiomyopatie
  • arytmogenní kardiomyopatie pravé komory u boxerů
  • infarkt myokardu
  • koncentrická hypertrofie
  • pulmonální hypertenze
  • rozlišení mezi kardiogenní a nekardiogenní respirační tísní
  • městnavé srdeční selhání provázené kašlem či dyspnoí
  • babezióza

Troponin:

  • onemocnění mitrální chlopně
  • dilatační kardiomyopatie
  • perikardiální efuze
  • pulmonální stenóza
  • dirofilarióza
  • tupé zranění hrudníku
  • infarkt myokardu
  • přehřátí

Kočka

BNP:

  • rozlišení mezi kardiogenní a nekardiogenní respirační tísní
  • rozlišení mezi kardiogenní a nekardiogenní pleurální efuzí
  • systémová hypertenze

Troponin:

  • rozlišení mezi kardiogenní a nekardiogenní respirační tísní
  • hypertrofická kardiomyopatie
  • kardiomyopatie z důvodu hypertyreózy
  • tupé zranění hrudníku

Závěr

Biomarkery představují poměrně nový krok v diagnostických metodách detekce srdečních onemocnění, jejichž hlavní výhodou je přesnost a neinvazivnost. Neměly by se ovšem používat jako samostatné testy; jejich výsledek musí být vždy zhodnocen v kontextu s anamnestickými údaji, klinickým vyšetřením pacienta a dalšími diagnostickými testy. Mezi nejdůležitější otázky, které vyžadují další výzkum, patří senzitivita a specificita jednotlivých markerů.

(zar)

Zdroje:
1. Boswood A. Cardiac biomarkers. Cardionews No. 4. Ceva Santé Animale. Dostupné na: www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwjf3YX974jxAhVIu4sKHTknCDgQFnoECAMQAA&url=https%3A%2F%2Fwww.cardioacademy.cevalearn.com%2Fcontent%2Fdownload%2F761%2F10425%2Fversion%2F2%2Ffile%2FCardionews%2B4.pdf&usg=AOvVaw2pZK6uWaAMAjiWIAy36btZ
2. Gavazza A., Fruganti A., Turinelli V. et al. Canine traditional laboratory tests and cardiac biomarkers. Front Vet Sci 2020; 7: 320, doi: 10.3389/fvets.2020.00320.
3. Baisan R. A., De Rosa A., Di Loria A. et al. Cardiac biomarkers in clinical practice of dog and cat – a review. Hum Vet Med 2016; 8 (1): 50−58.



Štítky
Malá zvířata
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se