Moderní přístup k parazitární kontrole u koní

Nový úhel pohledu na parazity?

Savci se vyvíjeli miliony let, aniž by existovalo odčervení. Parazitismus a evoluce savců, potažmo koní, šel z evolučního hlediska ruku v ruce a podle aktuálních výzkumů mohl mít i své benefity. Bylo vypozorováno, že parazité v těle hostitele ovlivňují funkci imunitního systému. Jejich přítomnost je důležitá pro rozvoj imunitních reakcí. Mírná parazitární infestace brzdí autoimunitní a alergické reakce. Imunitní systém u neodčervovaných zvířat sám dokáže proti parazitům bojovat. Jedná se o princip získané imunity, podobně jako tomu je u bakteriálních či virových infekcí. Imunitní paměť je vlastně takové přírodní odčervení a snižuje vnímavost hostitele vůči patogenu. Z tohoto pohledu vyplývá, že příliš časté odčervování a snaha o 100% sterilitu není správná volba, protože může oslabovat imunitní systém a zvyšovat vnímavost hostitele vůči patogenu. 

Tasemnice a strongylidé

Nejvíce rozšířenými parazity u dospělých koní jsou aktuálně tasemnice (Anoplocephala perfoliata) a malí strongylidé (Cyathostominae). 

Tab. 1  Manifestace parazitárních onemocnění u koní

Souboj s rezistencí

Rezistence se vyskytuje na všechny aktuálně dostupné účinné látky, včetně moxidektinu.

Hlavními postupy jak snížit riziko rozvoje rezistence jsou:

1. Omezovat frekvence odčervení.
2. Neodčervovat „naslepo“.
3. Odčervovat na základě indikace (výsledky koprologického vyšetření/ELISA).
4. Péče o pastviny, pravidelný úklid exkrementů 2× týdně.
5. Přizpůsobit velikost pastviny počtu koní (1 kůň na 1 akr půdy).
6. Pást na stejné pastvině dobytek (krávy, ovce).
7. Oddělit tzv. přenašeče, tj. koně, u kterých je opakovaně v trusu zjišťován vysoký počet vajíček (často mladí či naopak staří jedinci).

Možnosti diagnostiky

Počet vajíček v trusu (EPG)

Tato metoda slouží především k diagnostice rodu Strongylus. Množství vajíček v 1 g trusu (epg) udává orientační informaci o intenzitě nákazy. Obvykle se doporučuje odčervit při záchytu 200−300 epg, nicméně u zdravých koní na rozlehlých pastvinách s dobrým managementem mohou být tolerovány záchyty 500 epg i vyšší.

Tato diagnostická metoda neposkytuje spolehlivé informace o larvální cyatostomóze a detekci tasemnic. 

Sérologické vyšetření ELISA 

Pomocí sérologické metody ELISA je možné detekovat protilátky proti rodu Cyathostominae (původci larvální cyatostomózy) a proti tasemnici A. perfoliata. Díky tomuto vyšetření je veterinární lékař schopen indikovat terapii na základě pozitivního záchytu, nikoliv „naslepo“. Zároveň metoda umožňuje ověření účinnosti použitého přípravku a případný záchyt rezistence. 

Falešně negativní výsledky se objevují u koní s hypoalbuminémií a dále také u jedinců s oslabeným imunitním systémem (snížená produkce protilátek). Test se doporučuje provádět nejdříve za 4 měsíce od proběhlé terapie (vymizení protilátek po předchozí infekci). 

Odčervovací strategie − čím a kdy?

Ideální období pro odčervení cílené na tasemnice a larvální cyatostomózu je říjen.

Aplikace praziquantelu/pyrantelu ideálně pouze na základě indikace (ELISA test).

Odčervování cílené na velké strongylidy ideálně pouze na základě výsledků koprologického vyšetření a hodnot epg. Pomocí epg monitorovat infestaci velkých strongylidů a účinnost použitého přípravku 1× ročně. 

Tab. 2  Možnosti odčervovací terapie

Shrnutí a závěr

Článek se zabývá diagnostikou a dehelmintizační strategií u dospělých koní. U hříbat a mladých koní jsou odčervovací postupy jiné. Monitorování a prevence parazitární infekce patří mezi hlavní pilíře péče o zdraví koní a je nedílnou součástí veterinární péče. Nadměrné a neindikované odčervení zvyšuje riziko rozvoje rezistence. Moderní sérologické metody umožňují přesnější diagnostiku a cílenější aplikaci antiparazitik. Důležitou součástí celého antiparazitárního programu v chovech zůstává péče o pastviny.  

(dewa)

Zdroj: Gratwick Z. A modern approach to controlling gastrointestinal parasites in adult horses. Vet Times, 2022 May 19. Dostupné na: https://cpd.vettimes.co.uk/cpd-plus/equine/cpd-gi-disorders/a-modern-approach-to-controlling-gastrointestinal-parasites-in-adult-horses