Management péče s důrazem na výživu u veterinárního pacienta s onemocněním jater

22. 5. 2025

Játra plní v organismu řadu funkcí, takže i jejich onemocnění se mohou projevovat v různých podobách, způsobovat širokou škálu klinických příznaků, a tím pádem vyžadovat různorodé a individualizované léčebné postupy. Nabízíme stručný výtah z recentního vodítka pro veterinární praxi, se zaměřením na management nutriční péče a suplementaci klíčových látek.

Úvod

Játra jsou největším metabolickým orgánem v těle. Zajišťují filtraci krve z gastrointestinálního traktu. Jsou zásobárnou vitaminů, minerálů a energie. Zapojují se do metabolismu sacharidů, lipidů i proteinů. V játrech dochází k syntéze albuminu, hormonů, koagulačních faktorů a žluči i hydroxylaci vitaminu D. Mají značnou schopnost regenerace a klinická symptomatologie se často rozvíjí až při rozsáhlejším poškození jaterní tkáně (> 70 %).

Klinická symptomatologie a diagnostika jaterních onemocnění

Klinické projevy jaterního poškození jsou variabilní a nespecifické: ztráta hmotnosti, anorexie, letargie, zvracení, průjem, polyurie/polydipsie (PU/PD). Specifičtější klinické projevy potom zahrnují ascites, otoky, ikterus, koagulopatie, neurologické projevy a/nebo hypoglykémii. Neurologické projevy bývají spojovány se zvýšenou hladinou bilirubinu a amoniaku v krevním řečišti. Ascites vzniká z důvodu sníženého onkotického tlaku v důsledku hypoalbuminémie nebo na základě portální hypertenze. Neurologické projevy zahrnují ataxii, letargii, tlačení hlavou proti zdi, ptyalismus, záchvaty či stupor.

Vyšetření krve

Jaterní enzymy rozdělujeme na hepatocelulární (aspartátaminotransferáza /AST/ a alaninaminotransferáza /ALT/) a cholestatické (alkalická fosfatáza /ALP/ a gamma-glutamyltransferáza /GGT/). Elevace jaterních enzymů poukazuje na tkáňové poškození jater, nepodává však informaci o jejich funkci. Ke zvýšení sérové aktivity enzymů totiž dochází i z extrahepatálních příčin: AST − poškození svalové tkáně, hemolýza; ALT − kostní metastázy či růst kostí; ALP − hyperadrenokorticismus, terapie glukokortikoidy či antikonvulzivní terapie. Elevace ALP u koček je vždy signifikantní nález kvůli krátkému poločasu rozpadu tohoto enzymu.

Mezi další nálezy patří snížená močovina, hypoalbuminémie, hypoglykémie, hypocholesterolémie, prodloužený protrombinový čas (PT), prodloužený aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), anémie, zvýšené hodnoty žlučových kyselin, hyperamonémie, hyperbilirubinémie.

Zobrazovací metody

Rentgenové nálezy zahrnují hepatomegalii, abnormální tvar jater, nárůst tumoru na játrech, ascites.

Ultrasonografickým vyšetřením lze vyšetřit parenchym jater, vaskularizaci, žlučové cesty a žlučový měchýř, volnou tekutinu v dutině břišní.

Biopsie

V důsledku zvýšeného rizika krvácení je potřeba zvážit vhodnost pacienta pro biopsii jater.

Možnosti terapie jaterních onemocnění

Terapie je závislá na konkrétních nálezech a klinickém stavu pacienta. Může zahrnovat infuze krystaloidů i glukózy, podávání laktulózy, klystýry, diuretika v případě ascitu, kyselinu ursodeoxycholovou, antibiotika, chelataci mědi (penicilamin), podávání vitaminu K, antikonvulzivní terapii, transfuzi plazmy, aplikaci mannitolu a analgezii (opiáty, ketamin, lidokain). Kontinuální infuze analgetik je preferována před bolusovou aplikací.

Jaterní dieta a suplementace u pacientů s jaterním onemocněním

Pacienti s onemocněním jater potřebují kvalitní dobře stravitelnou dietu, eliminaci stresu a klidné zacházení. Indikované jsou rovněž doplňky na bázi feromonů, tryptofanu a jiných látek, které dokáží navodit zklidnění a ulevit od úzkostných stavů. Velmi vhodné je vytvořit prostředí, ve kterém se pacient cítí komfortně, netrpí úzkostí a může regenerovat.

Výpočet bazálního metabolismu podle vzorce 70 × tělesná hmotnost v kg^0,75umožňuje přesně stanovit individuální energetickou potřebu. Pokud je pacient delší dobu anorektický, je potřeba postupovat s navyšováním kalorického příjmu postupně, aby nedošlo k tzv. refeeding syndromu. Množství bílkovin by mělo být snížené kvůli omezení tvorby amoniaku. Minimální příjem bílkovin by však neměl být nižší než 2,1 g/kg/den u psů a 4 g/kg/den u koček. Větší omezení proteinů se nedoporučuje z důvodu rizika rozvoje svalového katabolismu.

V jaterních dietách bývá omezené množství bílkovin, snížené je i množství mědi. Pokud množství bílkovin v dietě není dostatečné, lze přidat sýr cottage či libové drůbeží maso. Dieta by měla být bohatá na kvalitní tuky. Doporučuje se rozdělit krmení na více menších porcí (≥ 3 denně). Pokud pacient není schopen přijímat stravu v dostatečném množství, je doporučeno krmit pomocí žaludeční sondy.

Mezi vhodné suplementy patří:

Zdroje draslíku − kvůli zvýšeným ztrátám (zvracení, průjem, PU/PD).
V případě jaterního onemocnění z nadměrného ukládání mědi je vhodné podávat zinek, který snižuje absorpci mědi.
Vitaminy C, K a skupiny B.
Glutathion jako významný antioxidant. Nedostatek glutathionu zvyšuje množství volných radikálů v játrech a vede k peroxidaci lipidů.
SAM–e (S-adenosylmethionin) je látka přirozeně se vyskytující v tělech živočichů. Vzniká v játrech z aminokyseliny methioninu a podílí se na tvorbě glutathionu.
N-acetylcystein je silný antioxidant, který má schopnost zvyšovat hladinu glutathionu v organismu.
Silymarin je účinná látka v bylině ostropestřec mariánský (Silybum marianum).

Správná dieta, suplementace klíčových živin, doplňování antioxidantů i zmírnění úzkosti a stresu významně přispívají k účinnější terapii hepatopatií u psů a koček.

(dewa)

Zdroj: Brundell K. Nursing hepatic patients − management and treatment. VetTimes, 2025 Jan 20. Dostupné na: www.vettimes.com/clinical/small-animal/nursing-hepatic-patients-management-and-treatment

Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.

Nejčtenější tento týden