Jak zvládnout průjem u kotěte

Úvod

Závažnost klinických příznaků závisí na příčině vyvolávající průjem, jakož i na věku, imunitním statusu a přítomnosti souběžně probíhajícího onemocnění, jako je infekce FeLV/FIV.

Mezi nejdůležitější příčiny průjmu u koťat patří dietní chyby, infekce, infestace parazity a intoxikace. U akutního, spontánně ustupujícího průjmu je náročné (a mnohdy nemožné) určit přesnou příčinu. Postupné vylučování diferenciálních diagnóz u těžších a chronických případů veterinárnímu lékaři umožní určit vhodnou a efektivní strategii léčby.

Diagnostika

Parazitární příčiny zahrnují infekci protozoárními patogeny: Giardia, Tritrichomonas foetus a Cryptosporidium parvum. Giardióza může být léčena levně a bez vedlejších účinků fenbendazolem (50 mg/kg 5−7 dní). Terapie je opodstatněná i u negativních koťat vzhledem k nízké pozitivní prediktivní hodnotě diagnostických testů (flotace, SNAP test, ELISA). Léčba tritrichomoniázy není známá, u většiny koček dochází k remisi klinických příznaků, ale může to trvat až 2 roky. Kryptosporidióza má často krátký průběh a ustoupí spontánně.

Ostatní infekční příčiny, jako kočičí panleukopenie a koronaviróza, jsou důležité u velmi mladých a nevakcinovaných koťat. Neutropenie u kotěte s průjmem indikuje k vyšetření na panleukopenii (použít můžeme test na psí parvovirus). Léčba je nespecifická a podpůrná.

Dietní chyby odhalíme na základě anamnézy a klinickou odpovědí na změnu krmení. Zvracení je převládajícím příznakem mechanické obstrukce cizím tělesem nebo intususcepce.

Léčba

Akutní a ojedinělá epizoda průjmu nevyžaduje terapeutickou intervenci, avšak v některých případech je indikovaná podpůrná léčba:

• infuzní terapie – intravenózní, subkutánní,
• ochrana gastrointestinální sliznice – famotidin, sukralfát,
• antiemetika – metoklopramid, maropitant,
• antibiotická terapie – v případech imunosuprese, sepse, poškození slizniční bariéry a gastrointestinálního krvácení,
• dietní opatření – vlhká potrava, teplá voda, resp. vývar, lehce stravitelná,
• rutinní odčervení – fenbendazol,

Těžší a chronické případy

Těžší, nereagující a/nebo chronické případy (trvající > 14 dní) vyžadují kompletní diagnostiku (vyšetření krevního obrazu, biochemického profilu včetně žlučových kyselin, test na FeLV/FIV, TLI, folát, vitamin B₁₂, ultrazvuk) a následně vypracování specifického terapeutického plánu. Pokud není možné, např. z důvodu finanční situace majitele, provést další diagnostiku, můžeme na základě empirických zkušeností:

• zopakovat léčbu fenbendazolem,
• upravit dietu (hypoalergenní, s vyšším obsahem vlákniny / psyllium),
• doplnit kobalamin, prebiotika/probiotika, omega-3 mastné kyseliny.

(zaru) 

Zdroj: Craven M. Management of kitten diarrhea. Clinician’s brief 2010 Aug; 59−63. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/management-kitten-diarrhea